Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které je od 1. července 2017 pověřeno vedením seznamu výzkumných organizací, zveřejnilo 16. června na své webové stránce dodatečnou informaci Význam zápisu v seznamu výzkumných organizací pro žadatele o zápis do tohoto seznamu.

V dubnu jsem ve svém přípěvku Dobře míněný polotovar zdůraznil několik podle mého názoru zásadních kladných rysů Metodiky hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (dále jen Metodika M17+), ale upozornil i na to, že v řadě kroků bude třeba tuto metodiku výrazně upravit a dopracovat.

V úterý 2. 5. 2017 prezident republiky podepsal poslaneckou novelu zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, v níž se skupina poslanců a poslankyň vedená Františkem Váchou snažila napravit domnělý nedostatek předchozí novely téhož zákona schválené Parlamentem ČR 25. května 2016 (tzv. Euronovely). O této události informoval denik.cz článkem s bombastickým titulkem Zeman umožnil dotovat provoz výzkumných institucí.

V Lidových novinách z 5.4. vyšly dvě krátké úvahy Daniela Münicha a Jiřího Nantla hodnotící působení Pavla Bělobrádka ve funkci vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace. Prvně jmenovaný své hodnocení následně rozvedl v textu na tomto severu, příznačně nazvaném Láhev řízení vědy zůstala poloprázdná.

V pondělí 3. 4. se na webové stránce Nejvyššího kontrolního úřadu objevila tisková zpráva s razantním názvem Grantová agentura ČR nepodporovala větší provázanost výzkumu a praxe. Podle závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu nepodporovala Grantová agentura České republiky (GA ČR) v letech 2011-2015 oblasti výzkumu s největším potenciálem pro praktické využití a větší propojení základního a aplikovaného výzkumu.

V jednom z předchozích textů jsem se kriticky vyjádřil k potřebnosti a obsahu návrhu poslance Váchy et al. na novelu Euronovely zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, která vstoupila v platnost teprve 17. června 2016.

Článek Návrh nařízení vlády o zápisu do seznamu výzkumných organizací obsahuje na první pohled ne příliš zajímavou informaci o návrhu Nařízení vlády o zápisu do seznamu výzkumných organizací, který podle nedávno schválené novely zákona 130/2002 Sb. vede a spravuje MŠMT. Přesto stojí za to se nad smyslem takového seznamu zamyslet.

V předchozím příspěvku jsem krátce okomentoval legislativní rej kolem vládní novely zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, kterou poslanecká sněmovna schválila 25. května 2016 jako zákon 194/2016 Sb. s platností od 1. 7. 2016. To, co se kolem této novely děje, je smutnou ilustrací bezradnosti vlády ve věci, která vyžaduje znalost souvislosti právních norem EU v oblasti výzkumu a vývoje s našimi národními právními normami.

Důvod, proč vláda odmítla poslanecký návrh a v čem se od něj liší nový Bělobrádkův návrh, je patrné ze srovnání ustanovení stotřicítky před Euronovelou, po ní, poslaneckým návrhem a posledním Bělobrádkovým návrhem další novely.

V zajímavě nazvaném článku Chýla post-pravdivý a post-faktický Michael Šebek reaguje na mou kritiku práce Panelu 4 Technické a informatické vědy, který v rámci II. pilíře Metodiky 2013-2016 posuzoval vybrané práce v tomto oboru.