Blogy a komentáře
Jednoduchý, levný a hlavně trvanlivý návod, jak proočkovat společnost, přináší čtveřice českých ekonomů a ekonomek. Spoiler: Pozor na mylné domněnky, klíčem k úspěchu jsou fakta! Další českou stopu ve vědě zanechala i Hurvínkova cesta do vesmíru a exkurze do lidských dějin.
Jak je to s právem v transferu technologií v České republice, co vlastně znamená duševní vlastnictví nebo proč má open science dvojí tvář? To a mnohé další se dozvíte v článku Matěje Búřila, vedoucího právního oddělení Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity, který napsal pro aktuální vydání časopisu AULA.
Centrum pro studium vysokého školství
Co dělaly evropské horské rostliny ve čtvrtohorách, kdy se střídaly doby ledové a meziledové? Přestěhovaly se do nížin, nebo se z nich staly otužilci, zjistili vědci v nejnovější studii. Další české vědecké stopy zamířily k veganům a pod vodní hladinu.
Eduard Petiška ze Sciencecom Agency přináší souhrn deseti vědeckých článků, které za uplynulý týden vzbudily v globálním měřítku na sociálních sítích největší pozornost. Přečtěte si v nejnovější analýze, o které články se jedná.
Nový text Dalibora Štyse se věnuje otázce transferu technologií v České republice a navrhuje, jak efektivního transferu v našich podmínkách nejlépe dosáhnout. Celý text čtěte níže.
V nejnovějším čísle časopisu pro vysokoškolskou a vědní politiku AULA vyšla úvaha Martina Fuska o tom, jaký je význam transferu znalostí a technologií pro společnost a proč je třeba zakládat transferové kanceláře. Celý text čtěte níže.
Olgu Ryparovou neboli Olinium možná znáte ze sociálních sítích, kde učí a popularizuje chemii. Výuková videa začala původně natáčet pro své studenty, kteří nemohli přijít na hodinu. Postupně ale počet sledovatelů rostl a nedávno její YouTube kanál překonal milník milionu zhlédnutí.
Zajít do kina na filmy, ve kterých hraje hlavní roli věda, byl minulý týden program šesti tisíc účastníků, kteří se z celého světa sjeli na oblíbený festival Academia Film Olomouc (AFO). Další přehled vědy s českou stopou také zmiňuje vodivý beton nebo sebepoškozující sklony nádorových buněk.
Jan Valenta se v úvodníku Československého časopisu pro fyziku zamýšlí nad rolí šťastné náhody ve vědeckém výzkumu, která vede k poznání něčeho nového. Jak pak ale z takové šťastné náhody vytvořit objev, který povede k užitečným efektům? Přečtěte si víc v novém příspěvku.
S posledním rokem kafemlejnkového financování 2018 mělo financování vědy na vysokých školách ze strany MŠMT projít obdobím fixace. Fixace měla zakotvit proporce rozdělení podpory mezi školy, dokud nebudou k mání věrohodnější výsledky nového systému hodnocení dle Metodiky 2017+. Reálně se však proporce podpory mezi roky 2018 a 2021 měnily, a to velmi výrazně.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka