Ačkoli v aktuálním hodnocení European Innovation Scoreboard 2022 vykazuje Česká republika nejvyšší meziroční nárůst celkového inovačního skóre, stále se řadí k tzv. mírným inovátorům. Na jaké silné a slabé stránky hodnocení poukazuje? A jak si v globálním měřítku vede celá Evropa?

Grafitický nitrid uhlíku (g-C3N4), který vykazuje vysokou fotokatalytickou aktivitu, vyvinuli vědci z Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO ve spolupráci s kolegy z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu chemických procesů AV ČR.

Klastr Nanoprogress se zaměřuje na výzkum a vývoj funkcionalizovaných nanovlákenných struktur a jejich aplikací do průmyslu a biomedicíny. Co se mu v posledních letech podařilo a jaké úspěchy si organizace může připsat?

Vzít libovolnou zkumavku, registrovat její čárový kód, odšroubovat, odebrat a přemístit vzorek, odhodit špičku… Automatizované řešení prvotní manipulace se vzorky, například covidu-19, které před dvěma lety představili výzkumníci ze strojní fakulty VUT s podporou týmu FN Brno, se dočkalo druhé generace označené jako openTube2. Podle vědců nový systém svého předchůdce podstatným způsobem překonal.

Pilot letadla se připravuje k přistání na ranvej, když vtom celou kabinu ozáří oslňující zelený paprsek. Právě ho ze země zasáhl útočník vybavený laserem. Nebezpečných incidentů, které mohou způsobit tragickou leteckou nehodu, registruje policie několik ročně. Letiště Václava Havla proto spolu s Policií ČR oslovilo vědce z FIT VUT, ČVUT a Univerzity obrany. Cílem je navrhnout systém letecké ochrany před nízkoenergetickými lasery.

Konec plýtvání při skladování potravin díky využití biologicky aktivních látek rostlinného původu! Hitem výstavy Země živitelka byl třívrstvý pytel na brambory umožňující jejich dlouhodobé uchovávání za pokojové teploty. Ten vznikl ve spolupráci České zemedělské univerzity v Praze a její spin-off společnosti Terpenix.