Kvalita ovzduší je právem nejčastěji skloňovaným environmentálním faktorem vztahujícím se k lidskému zdraví. Už východořímský císař Justinián I. V roce 535 n.l. ustanovil, že lidé mají právo na čistý vzduch.

„Když budeme mít milimetr vody, nebo deset metrů, každého napadne, že je vody moc. U světla to nevnímáme, protože jsme si zvykli a nikdo nezná město bez světla. Když se zhasne, najednou lidi vnímají, že je to špatně a většinou hned volají. Kdybychom si zvykli, že normální je mít světla méně, možná by pak začali volat s tím, že někdo moc svítí.“

Hostem Inovacastu byl Eduard Palíšek, generální ředitel skupiny Siemens v ČR a člen Představenstva NCP4.0. Zkušený vrcholový manažer, který za svůj život prošel vedením mnoha významných společností, již více než jedno desetiletí řídí v Česku jednu z nejvýznamnějších průmyslových společností na světě.

Eva Jamrichová a Lydie Dudová z Botanického ústavu AV ČR se věnují paleoekologii. Ve svém výzkumu kombinují přístupy botaniky, archeologie a ekologie. Jak jim v nahlížení do historického terénu krajiny pomáhá fosilní pyl? Kde ho hledají a jak je možné, že se zachová po tisíce let? A do jakých období vědkyně rády cestují?

Autorka bestselleru Šikmý kostel, Karin Lednická, vydala útlou knížku připomínající životickou tragédii z roku 1944. Ideální příležitost, aby se autoři podcastu Přepište dějiny vydali na místo činu a v památníku v Životicích o knize i dávných událostech hovořili přímo s autorkou

Tento díl podcastu Přepište dějiny vznikl v autě na D1 cestou do Ostravy. Řeč se stočila k tomu, že s oblibou dnes srovnáváme svou desítky let starou zkušenost s brežněvovským Sovětským svazem s dnešním děním na Ukrajině. Putin přitom jen pokračuje ve svém roky zavedeném scénáři, který si postupně zkouší na mnoha sousedech. Čeho se tolik bojí a proč?

S koordinátorkou solidárního projektu Diskutováním ke kritickému myšlení a porozumění Pavlou Bednárikovou z neziskovky Agora jsme si povídali o fake news a způsobu, jak dezinformacím může dnešní mladá generace čelit.

Vojtěch Novotný z Biologického centra AV ČR vysvětluje, proč v tropech běží evoluce rychleji, jak se počítá hmyz a z jakých důvodů obvykle selhávají ochranářské projekty na Papui Nové Guineji. Dozvíte se, nakolik spolu souvisí biologická a kulturní diverzita i to, jak zní papuánský prales či některý z 850 místních jazyků.