Posledních deset let Krieglova života vydalo i v již vydané knize Martina Gromana na pořádnou porci stránek. Takže jsme se rozhodli Krieglovým pozdním letům věnovat speciální díl. Dozvíte se, jak to měl s Chartou, s donašeči StB, s komunismem po vyloučení ze strany nebo třeba s pohřbem.

3. 3. 1903 zemřel „vůdce národa“ František Ladislav Rieger. Přitom v dnešní české politice už jeho odkaz přítomen není. Nebo ano? A stačí, že jeho busta stojí ve vestibulu poslanecké sněmovny?

A taky Gottwalda. Začátek března roku 1953 přinesl v rychlém sledu dvě nečekaná úmrtí dvou diktátorů. Jak to tehdejší společnost prožívala? A jak se v Kremlu následovníci rvali o vedení? A je už tady někdy začátek konce stalinismu?

Existuje asi jen málo emotivnějších příběhů, než je příběh pražského ďáblického hřbitova, který se v posledních týdnech znovu objevil ve veřejném prostoru. A tak není od věci si říct, jaké naděje v tomto ohledu jsou realistické a jaké jsou nejspíš mimo. Sice se halasně volá „přece je tam nenecháme“, ale dál než za to zvolání to zatím nejde.

Kdo vlastně vyhrál v únoru 1948? Jistě komunisté. Ale všichni? A kteří vlastně? A přinesl únor svým vítězům štěstí? Vždyť desítky z těch, kteří v únoru 1948 slavili vítězství, sami skončili ve vězení, před soudem a dokonce na popravišti. Přinesl únor 1948 svým tvůrcům štěstí?

Nebýt v únoru 1948 lidí jako byl František Kriegel, nepotřebovali jsme v roce 1968 lidi jako byl František Kriegel. Něco na tom je, ale bylo to o dost složitější. A protože se blíží vydání knihy Martina Gromana Kriegel, je čas na jeden speciální díl o této postavě, se kterou posluchači Přepište dějiny už nějaký ten pátek žijí. Takže, jaký byl Kriegel před rokem 1968?

Masový vrah, alkoholik a syfilitik. A taky „první dělnický prezident“. Před 75 lety slavil vrchol své kariéry Klement Gottwald a možná nám dnes i z takto zásadního muže moderních dějin zůstala jen maska. Proč se mohl ochlasta a lhář stát diktátorem? Že by nějaké schopnosti?

Vstupujeme do února, kdy se budou jistě připomínat události staré 75 let. Tedy dění kolem komunistického převzetí moci v roce 1948. A tak se Přepište dějiny zaměřilo tentokrát na dění, které k vládní krizi vedlo a v bonusové části se podporovatelé můžou těšit na samotné dny krize den po dni.

Lednový podcastový crossover mezi Hodinou dějepichu a Přepište dějiny nemohl mít jiné téma než prezidenty. Musí být prezident sexy? A proč TGM opustil ve 82 letech svoji milenku? Proč Beneš donutil svoji ženu, aby si změnila jméno? A jak vypadal sexuální život Gottwaldových? Více než hodina a půl zábavy a informací, které původně měly zůstat pod pokličkou.

Mírové hnutí, mírové úsilí, boj za mír, mírové přátelství, písně míru… Ne, to není aktuální kampaň Andreje Babiše na Hrad, ale pojmy z normalizace, k níž zaklínání se mírem patřilo skoro dennodenně. Už tehdy platilo, že kdo se zaklíná neustále mírem, straší vlastně válkou, a kdo straší, dělá to proto, aby se mu nekladl odpor. Prostě starý dobrý politicky zneužitý mír je tu zase s námi.