IOCB Tech

„Pro vědu v ČR to má obrovský význam ať již čistě ekonomicky, anebo z hlediska lidského potenciálu. Samozřejmě, že díky členství v EU byly vybudovány zcela nové infrastruktury, které nás z hlediska kvality vědy přiblížily skokově k evropskému standardu. Ale neméně důležitý je zcela otevřený prostor ve smyslu cestování, studia i práce v oblasti vědy a výzkumu. Náš Ústav organické chemie a biochemie ročně přijme desítky studentů z evropských zemí, mnozí vedoucí skupin jsou také vědci z Evropy. Je zřejmé, že internacionalizace domácí vědy je jedna z cest, jak zvyšovat kvalitu. A když to vztáhnu jen na naši práci v oblasti transferu technologií, tak právě členství v EU nás posunulo dopředu a nastolilo problematiku transferu jako důležitou součást celého vědecko-výzkumného prostoru. A zároveň nám to dalo daleko lepší pozici při čistě komerčních jednáních s našimi zahraničními licenčními partnery."

Martin Fusek, ředitel IOCB Tech a zástupce ředitele ÚOCHB AV ČR pro translační výzkum

Masarykova univerzita

„Jen v případě největší investice v dějinách Masarykovy univerzity, kterou je dodnes Univerzitní kampus Bohunice, činí souhrn veškerých stavebních investičních finančních prostředků od roku 2002 skoro 13 miliard korun (přesně 12 809 657 000,- Kč), přičemž podíl evropských peněz činí v případě kampusu 51 % (přesně 6 519 643 000,- Kč). Za zmínku určitě stojí, že na celkové částce se Masarykova univerzita podílela, ať už z vlastních zdrojů či např. formou půjčky od Evropské investiční banky (EIB) 22 %, tedy částkou necelých tří miliard korun (přesně 2 851 854 000). I proto kampus dodnes splácíme. Podobné je to i v případě dalšího strategického projektu univerzity a druhé největší investice v historii naší instituce, kterým je budoucí MUNI BioPharma Hub. Zde je aktuálně předpokládaná cena vyčíslena na 4 266 000 000,- Kč, přičemž peníze z evropských zdrojů by měly činit 2 973 000 000,- Kč. Mělo by jít takřka o 70 % z celkové předpokládané ceny stavby, na níž se Masarykova univerzita podílí částkou z vlastních zdrojů ve výši 855 milionů korun, což činí zhruba 20 % z celkové předpokládané ceny.“

Marta Valešová, kvestorka Masarykovy univerzity 

„Jen na těchto příkladech dvou největších investic v historii Masarykovy univerzity je vidět, jak je pro naši instituci naprosto zásadní, že je Česká republika plnohodnotným členem Evropské unie. Členství naší země v Evropské unii je tedy pro Masarykovu univerzitu zcela jednoznačným přínosem, protože právě finanční prostředky Evropské unie stojí za klíčovým rozvojem strategických projektů a excelentní infrastruktury naší instituce. Bez těchto prostředků by se projekty jako Univerzitní kampus Bohunice nebo MUNI BioPharma Hub, troufám si říct, nikdy nemohly uskutečnit v takové podobě, v jaké byly či jsou realizovány. Členství České republiky v Evropské unii vnímáme jako zásadní podporu pro náš rozvoj, a to nejen v ekonomické oblasti, ale třeba také v oblasti internacionalizace, kdy naši studenti mohou studovat v rámci nejrůznějších programů na zahraničních univerzitách, což přispívá k formování jejich osobnosti a také přináší nepřenositelnou zkušenost do života, a kdy zahraniční studenti zase naopak mohou poznávat Českou republiku a Brno.“

Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity 

Univerzita Karlova

V první řadě se Česká republika vrátila, kam patří – politicky, kulturně i duchovně – tedy zpět do Evropy. Díky členství České republiky v Evropské unii se mohla Univerzita Karlova stát jedním ze zakládajících členů univerzitní Aliance 4EU+ a podpořit tak partnerství osmi předních evropských univerzit. Posláním Aliance je dosáhnout špičkové kvality v oblastech výzkumu, výuky, vzdělávání i podpůrné administrativy a vytvořit vhodnou platformu k zajištění volného pohybu studentů, akademických a administrativních pracovníků i myšlenek, a také pro sdílení infrastruktur.

Jedním z dalších hlavních benefitů je přístup k financování ze strukturálních fondů EU. Široká nabídka operačních programů znatelně přispívá k rozvoji v oblasti vědy, výzkumu, vzdělávání, životního prostředí nebo zaměstnanosti. Členství v EU také významně podporuje akademickou mobilitu. Programy jako Erasmus+ umožňují studentům i akademickým pracovníkům Univerzity Karlovy studovat a pracovat v zahraničí, což rozšiřuje jejich odborné znalosti a zkušenosti. Program Erasmus+ na Univerzitě Karlově představuje nejvyužívanější možnost k vycestování za studiem do zahraničí, k čemuž přispívá zejména široká nabídka partnerských univerzit. V současné době Univerzita Karlova v rámci programu Erasmus+ spolupracuje s bezmála 800 univerzitami. V minulém roce vycestovalo v rámci tohoto programu celkem 1671 studentek a studentů a přijelo 2058 zahraničních studujících. Univerzita Karlova se rovněž v loňském roce zapojila do evropského projektu European Degree Label, který na evropských univerzitách mapuje studium v mezinárodních studijních programech, kdy mohou vysokoškoláci studovat zároveň na více partnerských univerzitách a na konci studia získají společný diplom (tzv. Joint Degree), popřípadě dva nebo více diplomů partnerských univerzit.

Celkově členství v EU poskytuje Univerzitě Karlově značné příležitosti pro růst a rozvoj, což přispívá k její akademické excelenci a inovativnímu výzkumu na mezinárodní úrovni.

Univerzita Palackého v Olomouci

„Členství naší země v Evropské unii má nesporně pozitivní dopady i v oblasti vzdělávání, ve vědě a výzkumu. Příkladem může být široká nabídka programů podporujících zahraniční mobility a mezinárodní projekty pro studenty i zaměstnance. Z nejčastěji využívaných jmenujme alespoň Erasmus či Horizon podporované Evropskou komisí. V posledních letech je významná spolupráce v rámci univerzitní aliance Aurora, která sdružuje několik evropských škol a jejímž členem je i Univerzita Palackého v Olomouci. Díky našemu členství v Auroře například vyjíždějí do Evropy na zkušenou studenti i zaměstnanci naší univerzity, rozšiřuje se výuka, studenti mají díky digitálním online platformám přístup k pedagogům z několika zemí a podobně. Sdílíme znalosti, zkušenosti, možnosti. Už jsme prokázali, že nás nemohou považovat za univerzitu bývalého východního bloku. Jsme partnery. Máme Evropě a potažmo i světu co nabídnout.

Právě Aurora je podle mého názoru produkt velice krásný a přínosný, protože nikoho k ničemu nenutí, ale nabízí. Je to takzvaná konstruktivní svoboda a být součástí takového společenství je pro naši univerzitu i velká motivace. Vždyť členy jsou hned tři školy, které jsou v mezinárodním hodnocení v TOP 200 světových univerzit. A protože Aurora na základě předchozí práce získala znovu na několik let podporu od Evropské komise, máme my v Olomouci příležitost i čas se našim partnerům postupně přibližovat. To je velká výzva.

Přínosem jsou také společné studijní programy univerzit – typu Joint degree nebo Double degree, zjednodušené uznávání vzdělávání v rámci zemí EU či jednodušší procedura vstupu na pracovní trh v jiných zemích EU. I díky prostředkům z ITI (Integrované územní investice) se nám daří investovat do infrastruktury, jen z poslední doby můžeme zmínit otevření budovy Envelopa HUB, která byla ze značné části financována prostředky EU a která byla díky svému zamýšlenému využití Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR označena za Podnikatelský projekt roku 2023.

Co nemusí být na první pohled zcela zřejmé, je obecné zvyšování životní úrovně v ČR, což má samozřejmě dopad i na univerzitu a získávané prostředky ze státního rozpočtu. Díky členství v EU získala naše univerzita významné finanční prostředky na investice do vědecké a vzdělávací infrastruktury a také do lidských zdrojů ve vědě, výzkumu a vzdělávání, celkově se za dvě desítky let můžeme blížit už částce 10 miliard korun. Nevyčíslitelnou hodnotu má také nesporné obohacení o mezinárodní prvek spolupráce se zahraničními kolegy a studenty.“

Michal Malacka, prorektor pro strategii a vnější vztahy UP

Západočeská univerzita v Plzni

Z pohledu výzkumu je členství v EU klíčové a přináší mnoho pozitivních změn. Intenzivnější propojení s evropskými výzkumnými strukturami je zřejmé. Díky Operačnímu programu Výzkum a Vývoj pro Inovace (OP VaVpI), který v letech 2007–2013 umožnil České republice získat finanční prostředky z fondů EU pro vědecké a výzkumné projekty, byla na Západočeské univerzitě v Plzni vybudována hned čtyři výzkumná centra. Možnosti výzkumu stále přetrvávají, ať už prostřednictvím Interreg projektů, které posilují regionální spolupráci, nebo projektů programu Horizon. Členství v Evropské unii přineslo významné zlepšení i v oblasti mobility výzkumníků a zejména studentů.

„Vstup České republiky do EU byl přirozeným završením změn, které započaly listopadovými událostmi 1989. Pro mě osobně to pak byl splněný sen, který jsem začal jako tehdy osmnáctiletý vysokoškolský student právě v roce 1989 snít. Je až neuvěřitelné, že je to již 20 let. Dnes už si ani u řady věcí, které nám členství v EU přineslo, neumíme představit, že to dříve bylo jinak. A přestože je dnes Evropská unie často kritizována, a někdy i právem, stále je to jedinečný a vynikající projekt, který naší zemi přinesl a přináší mnoho pozitivního a užitečného. A to se týká i vysokého školství. Jako občan EU máte právo při studiu na VŠ v kterémkoliv členském státě na stejné podmínky jako státní příslušníci dané země. Peníze z evropských fondů také pomáhají zlepšit kvalitu života tím, že jsou investovány do výzkumu a vývoje, tedy do budoucnosti České republiky. Kdybych měl některé ty přínosy stručně pojmenovat, pak sem určitě patří finanční podpora a granty, mezinárodní spolupráce, mobilita studujících, vyučujících a výzkumníků a výzkumnic, internacionalizace a sladění univerzitního prostředí, standardů a akreditací, přístup k univerzitním sítím a infrastrukturám, rozvoj jazykových dovedností a mezikulturní porozumění. A mám-li vybrat alespoň nějaké konkrétní příklady, tak u nás na ZČU jsme díky finanční podpoře z EU vybudovaly čtyři úspěšná výzkumná centra a v minulém roce jsme obdrželi rozhodnutím Evropské komise finanční podporu z programu ERASMUS+ na krytí nákladů evropské univerzitní aliance EUPeace, jíž jsme spolu s dalšími osmi univerzitami hrdým členem. Je toho ale samozřejmě mnohem více.”

Miroslav Lávička, rektor Západočeské univerzity v Plzni 

Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU)

Díky EU se rozvíjí kampus ČZU – financování zajistilo zázemí pro studium, vědu, výzkum i praxi. V červnu 2022 byl zahájen provoz unikátního Výukového centra zpracování zemědělských produktů (Potravinářského pavilonu) FAPPZ, který tvoří celkem šest potravinářských provozů. Díky jedinečnému pavilonu mají studenti tolik potřebnou příležitost spojit teorii s praxí, která povede ke zlepšení vzdělávací činnosti vybraných programů, zejména zaměřených na potravinářství a kvalitu zemědělské produkce. Realizace centra byla finančně podpořena částkou 393 milionů korun. Je ojedinělým projektem v ČR i ve střední Evropě.

Po více jak půl století své existence získala Fakulta tropického zemědělství vlastní zázemí, tzv. „zelený pavilon“, který se řadí mezi ekologické budovy. Zvítězil v kategorii pracovní prostředí v rámci 3. ročníku soutěže Adapterra Awards 2021 o nejlepší projekty reagující na klimatické změny. Stavba vyšla na 370 milionů, k realizaci projektu došlo díky úspěšnému čerpání dotace z Operačního programu pro Výzkum, vývoj a vzdělání. Dalším projektem, který se podařilo zrealizovat díky OP VVV, konkrétně částkou přesahující 190 milionů korun, je High-tech technologicko-výukový pavilon FLD, který umožňuje zajistit high-tech infrastrukturu včetně SW a HW vybavení pro praktickou výuku bakalářských a magisterských programů dle praxe a potřeb trhu práce. Nejmodernější pracovní podmínky a prostředí ke studiu splňují nároky pro studenty se specifickými potřebami. V kampusu ČZU vyrostl také Dřevařský pavilon FLD s technologickým vybavením. Jedná se o objekt truhlárny s učebnami a s CNC obráběcím strojem, dále sušárnu dřeva, krytý sklad materiálu a venkovní sklad. Moderní zázemí technologického výzkumu zvýšilo atraktivnost FLD pro spolupráci s externími subjekty. Realizace vyšla na 152 milionů korun. 

Univerzita Hradec Králové

Evropská unie svými programy, tedy dotačními vědecko-výzkumnými, ale zejména programem Erasmus+, velkým dílem přispívá k internacionalizaci univerzitního prostředí. To je důležité, pokud má vysoké školství sloužit jako instituce vzdělávající lidi pro budoucnost, je nutné komunikovat a potkávat se s rozmanitými kulturami, které přesahují naše hranice.

Významným měřítkem internacionalizace je kromě obohacení výuky o zahraniční experty take počet studujících, kteří získávají zkušenosti ze zahraničí. Dle našich dat zájem o výjezdy (outgoing) i příjezdy (incoming) pravidelně rostl. Vrchol zájmu ze zahraničí jsme zaznamenali rok před pandemií, aktuálně se počet příjezdů drží kolem 500 přijíždějících studujících za rok, čímž naplňujeme kapacity UHK. Dlouhodobě podporujeme i výjezdy našich studujících ve všech typech studia. Aktuálně vyjíždí přibližně 450 studujících ročně. Díky široké síti partnerů a výzvám v rámci programu Erasmus+ jsme schopni přijímat i vysílat studující nejen do států Evropské unie, ale umožňujeme rozšiřovat potenciál studujících spoluprací s institucemi i v Latinské Americe, Africe a jihovýchodní Asii. Mezi nejčastěji zmiňovanými pozitivními efekty studia v zahraničí naši studující uvádějí mezinárodní rozhled, tedy možnost srovnání společensko-kulturních podmínek, ale také vytvoření sítě kontaktů po celém světě a díky tomu relevantní zdroj informací o globálním dění. V neposlední řadě studující rozvíjejí své interkulturní kompetence a mají lepší možnosti uplatnění na trhu práce. Vylepšení jazykových kompetencí je u všech prakticky samozřejmost.

Od roku 2005 máme zaznamenaných 4638 výjezdů našich studujících do zahraničí, po vstupu do EU se mobility rozjížděly pomalým tempem, dnes už je to standardně zmíněných 450 výjezdů ročně. Přijíždějících studujících jsme za stejné období zaznamenali 4741. 

Technologické centrum Praha

„Vstup České republiky do EU vedl k výraznému posílení a akceleraci všech činností Technologického centra Praha (TC).

V oblasti mezinárodní výzkumné spolupráce jsme se postupně stali respektovaným národním informačním, konzultačním a školicím centrem, které poskytuje komplexní podporu pro úspěšnou účast českých týmů v projektech rámcových programů EU (RP). Z těchto programů získaly české výzkumné instituce více než 1,4 mld. eur a zapojily se do více než pěti tisíc projektů.

Přispěli jsme svými strategickými studiemi pro MŠMT a MPO k zacílení investic z Evropských strukturálních fondů zaměřených na modernizaci výzkumných pracovišť a zvyšování inovačních kapacit firem v ČR. Tyto investice přesáhly 100 mld. korun a TC se podílí i na průběžném vyhodnocování efektů poskytnuté podpory na český výzkumný a inovační ekosystém na národní i regionální úrovni.

České technologické firmy, které vstupem ČR do EU získaly přístup na jednotný evropský trh, jsou významnou další cílovou skupinu pro služby TC. Od roku 2008 jsme jen v projektu Enterprise Europe Network našli zahraniční partnery pro 249 českých firem a přispěli tím k jejich prosazení na mezinárodním trhu.

TC samotné získalo ze zdrojů EU téměř 10 mil eur ve více než 100 projektech."

Karel Klusáček, ředitel Technologického centra Praha 

Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum v Bruselu

Pokud se ohlédneme do minulých 20 let, je nepochybné, že nejviditelnějším přínosem členství jsou finance, které Česko čerpalo ze strukturálních a komunitárních programů a faktická proměna výzkumné vybavenosti a prohloubení možností pro samotné výzkumníky.

Co však navazuje na tuto konkrétní podporu je změna, která se odehrává v myslích těch, kteří jsou do výzkumného prostředí zapojeni. Jako největší přínos tak vnímáme nejenom finanční podporu, které se nám v oblasti výzkumu díky členství v EU dostalo, ale zejména možnost pro české vědkyně, vědce a výzkumné organizace zapojit se do celoevropské spolupráce, a tím přispět k postupné změně našeho vnímání toho, co je nejlepší pro český výzkum. Otevřenost pro partnery a nové možnosti, zapojení se do celoevropských soutěží, sdílení znalostí, změny v managementu organizací a schopnost ukázat, čeho jsme dosáhli. A nebát se být členy se vším všudy, včetně zodpovědnosti za budoucí kroky. 

CEITEC (CEITEC VUT, CEITEC MU)

Díky počáteční investici 210 milionů eur z evropských strukturálních fondů vzniklo v roce 2011 v českém prostředí unikátní vědecko-výzkumné a vzdělávací centrum, které se řadí dnes již mezi špičkové evropské instituce. Díky této investici se Středoevropský technologický institut (CEITEC) stává standardní evropskou destinací pro mezinárodní talenty. Mimo jiné se mu za svou krátkou existenci podařilo získat devět ERC grantů. Podíl na financování z evropských grantů je značný – od počátku dodnes se do rozpočtu CEITEC dostalo téměř 700 milionů korun z evropských fondů. Bez evropských peněz by žádný CEITEC nebyl.

Fyzikální ústav AV ČR (FZÚ)

„Členství České republiky v Evropské unii přineslo Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR a jeho zaměstnancům řadu výhod i výzev. Volný pohyb osob v EU, zjednodušení a rozšíření naší mezinárodní spolupráce a posílení naší integrace do ERA (European Research Area), ale především získání velmi významných finančních prostředků, ze strukturálních fondů EU (OP VVV a OP JAK) a vědeckých programů FP6, FP7, H2020 a Horizon Europe, na úrovni vyšších jednotek miliard korun vedlo ke kvalitativnímu skoku v úrovni a rozsahu vědeckých aktivit ve FZÚ a zásadnímu zvýšení naší konkurenceschopnosti v globálním měřítku. Dalším pozitivem bylo zvýšení profesionalizace vnitřního řízení a zavádění nových moderních a efektivních procesů ve struktuře fungování instituce, např. v oblasti lidských zdrojů (získání certifikátu HR Award), nebo ve zkvalitnění podpory vědeckých týmů při přípravě administrativně náročných domácích a mezinárodních projektů (vznik Grantové kanceláře). Internacionalizace vědeckého prostředí FZÚ, speciálně díky příchodu mnoha desítek mladých vědeckých pracovníků financovaných programy MSCA, vytvořila z FZÚ renomovanou mezinárodně etablovanou vědeckou instituci. To dále zvyšuje naše šance pro účast ve špičkových mezinárodních projektech, ať už pro vynikající jednotlivce (ERC granty) nebo týmy pracující v rozsáhlých konsorciích s účastí etablovaných průmyslových firem na vývoji pokročilých, např. spintronických, fotovoltaických, optoelektronických či biofyzikálních materiálů. Ty pak posunují klíčové technologie, poskytují zcela nové možnosti, a významně zvyšují „well-being” lidstva na planetě Zemi.

Současně ale vnímáme, že nezbytná orientace ČR směrem ke znalostní ekonomice dosud nepřináší potřebné výsledky a nevyužívá dostatečně potenciál, který ve FZÚ a dalších vědeckých institucích existuje. Z dlouhodobého a strategického pohledu proto vnímáme spolupráci v rámci EU mezi vědou a průmyslem jako zásadní. Zároveň je nutné podotknout, že s členstvím v EU a v nabízených vědeckých programech přichází také zvýšená administrativní zátěž. Dodržování evropských pravidel a standardů ve správě projektů vyžaduje dodatečné úsilí a zdroje ze strany instituce a těžko pochopitelná a někdy i zbytečná administrace je ze strany vědců často vnímána jako negativum, což zcela zbytečně v očích vědecké veřejnosti snižuje jinak zásadně pozitvní přínos členství ČR v EU v oblasti rozvoje vědy, výzkumu a inovací.”

Martin Nikl, zástupce ředitele pro cílený výzkum

Czechglobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Co nám přineslo 20 let v EU? Především samotnou existenci CzechGlobe, evropského centra excelence, které vzniklo díky strukturálním fondům EU, Operačnímu programu Výzkum a vývoj pro inovace. K tomu, abychom v obrovské konkurenci v OP VaVpI uspěli, nepochybně přispěly naše bohaté zkušenosti s řešením řady projektů rámcových programů EU, do kterých jsme se aktivně zapojili již začátkem 90. let jako partner z kandidátské země. Od vstupu ČR do EU naše postavení v mezinárodních konsorciích posiluje.

Předpokladem pro excelentní výzkum, mezinárodní spolupráci a mobilitu je špičková výzkumná infrastruktura a vědecká erudice. Nejlepším důkazem, že jimi CzechGlobe, zejména díky evropským programům disponuje, je členství v 7 evropských výzkumných infrastrukturách. Je tak nejvýznamnějším českým zástupcem v evropském programu výzkumných infrastruktur ESFRI (Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury) či následných konsorciích např. ERIC.

ELI Beamlines

Realizace výzkumného centra ELI Beamlines je největším výzkumným počinem v historii České republiky a uskutečnila se díky podpoře Evropských strukturálních fondů. Do roku 2022 bylo centrum financováno z několika finančních zdrojů, z nichž nejvýznamnější podíl tvořila právě dotace ze Strukturálních fondů Evropské unie.

Česká republika tak může hostit unikátní výzkumné centrum s moderními technologiemi, které využívají vědci z celého světa. Provozují se zde jedny z nejintenzivnějších laserových systémů, díky kterým se můžeme podílet na průkopnickém výzkumu nejen v oblasti fyziky a materiálových věd, ale také v biomedicíně nebo laboratorní astrofyzice.

Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity Liberec (CXI TUL)

Díky prostředkům z operačního programu VaVpI (spolufinancovaného z EU) se podařilo v libereckém regionu vybudovat výzkumné a vývojové centrum CXI: vlastní sídlo, špičkové laboratorní vybavení za 400 milionů korun a především skvělé vědecko-výzkumné týmy a výbornou pověst. Vyprofilovali jsme naši expertizu v oblasti nanomateriálů, strojírenství a softwarových řešení. Kromě zpracování a využití nových pokročilých materiálů a nanomateriálů především v oblastech vody, životního prostředí a medicíny, se Ústav specializuje na vývoj a využití pokročilých strojírenských konstrukcí a technologií (zejména mechatronických systémů, pohonných jednotek, průmyslové elektromobility, atd.).

Náš Ústav je vyhledávaným partnerem pro podniky a instituce nejen z ČR, ale také z Evropy: spolupracujeme s partnery v Německu, Polsku, Španělsku, Velké Británii a USA.

Celkem jsme za dobu naší existence uskutečnili projekty v celkovém objemu asi 2,5 miliardy korun. V naprosté většině projekty v účastí českých podniků a pro české podnikatele. Kromě toho si u nás naši průmysloví partneři objednali smluvní výzkum či služby za více než 600 mil korun. 

UNICO

Vstup do EU vnímáme v UNICO jako naprostý gamechanger, i když někdy v mediálním prostoru může debata o přínosech členství působit jako scéna z filmu Život Briana, kde Lidová fronta Judeje odpovídá na otázku, co zemi přinesli Římané. Tedy krom obrovského objemu peněz do výzkumu, výhod spojených s volným pohybem osob a členství v European Research Area vlastně nic :)

PatentEnter

„Vstupem do EU se ČR připojila také k unijním systémům ochrany průmyslových práv, zejm. ochranných známek a designů (průmyslových vzorů). Tím se českým podnikatelům usnadnila možnost získat celounijní ochranu pro svou značku, výrobky i služby. Součástí Evropského patentového systému se ČR stala ještě před vstupem do EU a prakticky po celou tu dobu EU usilovala o další sblížení členských zemí EU v oblasti patentů, což se částečně podařilo v loňském roce zavedením tzv. jednotného patentu pro 17 unijních zemí. V posledních letech se navíc EU zasloužila o významnou popularizaci práv duševního vlastnictví tím, že poskytuje značné finanční prostředky na jejich získání. Právě tato práva jsou pro podstatnou část našich klientů atraktivní cestou pro získání konkurenční výhody na celém unijním trhu."

Radek Tihelka, specialista na ochranu značky a designu, PatentEnter

Harber IP

V kontextu vědy a výzkumu přinesl vstup ČR do EU jedinečnou příležitost pro uplatnění volného pohybu vědeckého talentu z ČR do ostatních států EU a naopak, a to formou zahraničních pobytů vědců i studentů, mezinárodních kolaborativních projektů apod. Vstup do EU také rozšířil možnosti financování české vědy a výzkumu z unijních fondů, které českou vědu nepochybně posunuly. Z hlediska duševního vlastnictví se Česká republika stala součástí harmonizovaného právního rámce (nejen) pro duševní vlastnictví, který se do toho českého logicky promítnul.

Národní technická knihovna (NTK)

Národní technická knihovna (dále NTK), jakožto centrum vědeckých informací a technického poznání, byla svědkem a účastníkem mnoha změn. Vstup do EU přinesl nové možnosti pro výměnu informací, rozšíření mezinárodní spolupráce a přístup k široké škále evropských vědeckých zdrojů. Díky finanční podpoře z EU fondů se knihovna mohla podílet na řadě výzkumných a vzdělávacích projektů, které přispěly k rozvoji české vědy a vzdělání. V oblasti vědy a výzkumu EU podporuje inovace a spolupráci mezi členskými státy. NTK se tak stala mostem, který propojuje české vědce s jejich kolegy v celé Evropě a umožňuje jim sdílet poznatky a výsledky své práce.

Významným přínosem byl také přístup k digitálním zdrojům a databázím, které EU zpřístupňuje svým členům. Třeba v rámci Národního centra CzechELib, které je součástí NTK. Centrum umožnilo knihovně rozšířit a zjednodušit pořizování odborných elektronických informačních zdrojů pro všechny výzkumné akademické instituce, a nabídnout tak jejich uživatelům aktuální informace z nejrůznějších oborů techniky a technologie. V této souvislosti stojí za zmínku i další projekt NTK – Czech Academic and Research Discovery Services (CARDS). Ten má za cíl vytvořit a zprovoznit novou společnou knihovně-informační platformu pro segment výzkumných a akademických knihoven v České republice. Tato platforma nové generace poskytne kvalitní vyhledatelnost a dostupnost zdrojů (elektronických, digitalizovaných i tištěných) a výsledků výzkumu prostřednictvím centrálního vyhledávače a dalších centralizovaných služeb pro VaVaI komunitu bez ohledu na jejich fyzické umístění. Za posledních dvacet let se Národní technická knihovna stala moderní institucí, která je schopna reagovat na neustále se měnící požadavky informační společnosti. Je to důkaz toho, že členství v Evropské unii přináší nejen výzvy, ale i mnohé příležitosti k růstu a rozvoji.

Vysoké učení technické v Brně 

„Vstup do Evropské unie Vysokému učení technickému v Brně otevřel velké množství dveří, zejména co se týká oblasti investic, podílení se na projektech či zvýšení zahraniční mobility. Za důležitým rozvojem strategických projektů a infrastruktury na našich fakultách často stojí právě evropské fondy. Například díky projektům ze strukturálních fondů posilujeme naši konkurenceschopnost nejen prostřednictvím zvyšování kvality vzdělávání, vědy a výzkumu, ale přispíváme tak rovněž k rozvoji znalostní ekonomiky a měnícím se potřebám společnosti. Evropská unie nabízí významné příležitosti a být jejím členem nám přináší podporu také v oblasti internacionalizace. Účast v unii také nabízí snazší transfer know-how a možnosti jeho zhodnocení. Volný pohyb osob umožňuje studentům vyrazit na zkušenou, získat cennou praxi a zdokonalit své jazykové znalosti. Možnost vycestovat v rámci programů Erasmus je neocenitelným benefitem nejen pro studenty, ale i akademické pracovníky a zaměstnance."

Ladislav Janíček, rektor Vysokého učení technického 

Děkujeme všem partnerům portálu, mezi které patří kromě výše zmíněných i Vysoká škola chemicko-technologická, Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava a firma AMIRES.

Autorka: Vladislava Vojtíšková (Vědavýzkum.cz)