Více než padesát českých měst a obcí ožilo v pátek 27. září devatenáctým ročníkem Noci vědců. Program největší tuzemské akce popularizující vědu a výzkum přilákal nakonec přes devadesát devět tisíc malých i velkých návštěvníků napříč republikou. Noc vědců letos nabídla rekordní program čítající téměř tři tisíce programových bodů na zhruba třech stovkách míst.
Podle nového průzkumu jsou univerzity ve střední a východní Evropě obzvláště citlivé vůči demografickým změnám. Ty ovlivňují univerzity a výzkumné instituce v celé Evropě, ale země, které rozšířily Evropskou unii v posledních letech, jsou na tom hůře. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu trendů Evropské asociace univerzit (EUA), který byl proveden mezi 489 vysokoškolskými institucemi ve 46 zemích.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Cena České hlavičky je prestižní ocenění udělované mladým vědcům za jejich přínosy v různých oblastech vědy a techniky, kteří přispívají k lepšímu pochopení světa a zlepšení kvality lidského života. Kdo získal ocenění, které je odvozené od známější ceny Česká hlava, v letošním roce?
Evropská komise prostřednictvím neveřejné databáze eCORDA shromáždila v srpnu 2024 ucelená data za období 2021–2023, která se týkají vyhodnocených výzev ERC programu Horizont Evropa pro tři základní typy grantů ERC – ERC STG, ERC COG a ERC ADG. Výstupy týkající se ČR z hlediska aktivity a úspěšnosti žadatelů o grant ERC nejsou příliš povzbudivé.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Dozvíte se o sérii webinářů pro nováčky programu Horizont Evropa. Nepřehlédněte také novou výzvu pro města, výroční konferenci Jean Monnet či otevřenou výzvu v programu Digitální Evropa.
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
„Nemohl jsem tam být v lepší dobu,“ vzpomíná Daniel Scheirich z Matematicko-fyzikální fakulty UK na období, které v rámci doktorského studia strávil v CERNu. Byl tam totiž i v roce 2009, kdy byl znovu spuštěn nejvýkonnější urychlovač na světě LHC a byl také u vyhlášení posledního nejvýznamnějšího objevu částicové fyziky – experimentálního potvrzení existence elementární částice Higgsův boson v roce 2012.
Nové technologické trendy a významné společenské výzvy zásadně ovlivňují výzkumnou a inovační politiku České republiky. Díky podpoře výzkumu a inovací je možné na tyto trendy včas reagovat a zvyšovat tak konkurenceschopnost české ekonomiky. Rychlý vývoj odráží Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v Národní výzkumné a inovační strategii pro inteligentní specializaci ČR (Národní RIS3).
Akademie věd ČR ocenila čestnými medailemi za zásluhy pět vědců, kteří ve svých oborech dosáhli mimořádných výsledků. Z rukou předsedkyně Evy Zažímalové je v pondělí 30. 9. 2024 převzali během slavnostního ceremoniálu ve vile Lanna. Mezi oceněnými je i bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.
Se začátkem nového akademického roku u nás pokračuje integrace uprchlíků z Ukrajiny na tuzemských vysokých školách a výzkumných institucích. Kolik vědců u nás našlo uplatnění? Na jakých pozicích vysoké školy Ukrajince zaměstnávají? Na jaké překážky narážejí a jak pomohla přítomnost zaměstnanců z Ukrajiny českým univerzitám a výzkumným institucím?
Technologická agentura České republiky vyhlásila dne 25. 9. 2024 devátou veřejnou soutěž v Programu na podporu aplikovaného výzkumu a inovací SIGMA – dílčí cíl 1, Podpora komercializace VaVal+ (dále jen „Program SIGMA – DC1”).
Strana 128 z 771