Finská polární observatoř Kannuslehto zachytila před sedmi lety zvláštní druh rádiových vln na slyšitelných kmitočtech – řady hvízdavých sestupných tónů, které se objevovaly po celou noc až do rána. Takové jevy vznikají šířením rádiových impulzů od blesků plazmatickým prostředím v blízkém vesmírném okolí Země.
Veronika Pikola Brázdilová navštívila v roce 2015 sedm amerických prezidentských knihoven, které ji inspirovaly k hlubšímu poznání jejich fungování. Díky Fulbright-Masarykovu stipendiu letos strávila tři měsíce v Knihovně Billa Clintona v Arkansasu a s rodinou procestovali 21 států USA. Tento nezapomenutelný půlrok plný objevování a zážitků je všechny obohatil a stal se nádherným dobrodružstvím, které si budou navždy pamatovat.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Nadšení pro vědu je hybnou silou úspěchu. To dokazuje i setkání v Lindau, kde se mladí vědci z celého světa potkávají po desetiletí s laureáty Nobelovy ceny. „Atmosféra sounáležitosti a vzájemné podpory, kterou tam zažívají, je neocenitelným zdrojem inspirace,“ říká letošní účastník Petr Veřtát, postdoktorand z Oddělení magnetických měření a materiálů Fyzikálního ústavu AV ČR.
Půlstoletí bádání, 3349 druhů rostlin a příběhy přesahující hranice jednoho oboru. Jitka Štěpánková z Botanického ústavu AV ČR, hlavní editorka posledních dílů Květeny České republiky, odhaluje zákulisí projektu, jejž letos završilo vydání devátého svazku. Dočtete se o nečekaných objevech, taxonomických záhadách i proč je dílo, které koordinovalo její pracoviště, nepostradatelné pro ochranu rozmanitosti české přírody.
Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, ve spolupráci s Fakultou tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze, luští záhadu ze života termitů. V koloniích druhu Neocapritermes taracua totiž funguje unikátní druh obrany, kterou obstarávají termití dělníci na sklonku života.
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
Důvěryhodnost akademických metrik je ohrožena obchodem s falešnými citacemi. Nedávný experiment názorně odhalil, jak snadno lze ukazatele, jako jsou citace, zmanipulovat, což může podkopat jejich skutečnou hodnotu a význam v akademickém světě.
Dosavadní poznatky o struktuře i vlastnostech uhlíkových teček (CDs) a jejich využití ve fotokatalýze shrnuje přehledový článek Designing carbon dots for enhanced photo-catalysis: Challenges and opportunities, který v těchto dnech publikoval časopis Chem.
Co určuje hranice biologického jedince a zajišťuje jeho identitu v čase, jsou tradičně otázky z oblasti filozofie. Nový rozměr jim v poslední době dávají poznatky přírodních věd, zejména z oboru imunologie. Jak se mohou filozofie a přírodní vědy vzájemně obohatit a jakou roli sehrává filozofie ve vědě, přibližuje francouzský filozof a imunolog.
S internacionalizací výzkumu v západních státech stoupá i riziko jeho zneužívání. Dochází tak k porušování etiky, zákonů, ale i bezpečnosti. Ze států ohrožujících bezpečnost výzkumu je aktuálně nejčastěji zmiňovaná Čína. V reakci na možné úniky citlivých informací proto univerzity v západních zemích posilují bezpečnostní opatření.
Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se po roční přestávce na jaře znovu otevřela veřejnosti s novou budovou pro přednášky a výstavy. Jakou roli má univerzitní botanická zahrada v 21. století a jak přispívá ke vzdělávání a výzkumu na univerzitě? Zjistíte v rozhovoru s vedoucím olomoucké botanické zahrady Václavem Dvořákem.
Strana 135 z 771