Na počátku letních prázdnin jsme se zabývali zapojením tuzemských účastníků do výzkumných konsorcií programu Horizont Evropa (dále jen „HE“). Sledovali jsme, kdo koordinuje projekty, ve kterých české subjekty figurují, do jaké míry se české subjekty účastní konsorcií vedených předními evropskými výzkumnými organizacemi, a řešili jsme atraktivitu českých subjektů pro zahraniční koordinátory.
Vysokoškoláci mají stále velký deficit ve svém veřejném projevu, který je přitom pro jejich akademický a kariérní úspěch klíčový. Často to vede až k úzkostným stavům. Úzkost z mluvení na veřejnosti mají častěji ženy a nebinární osoby. Vyplývá to ze studie vědců Národního institutu SYRI, kteří analyzovali veřejný projev celkem 1745 vysokoškoláků.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Jaká nás čeká budoucnost v energetice a jak k ní můžeme přispět? Lze získávat energii ze snadno dostupných zdrojů? Václav Švorčík vede projekt v rámci programu Théta 2 od TAČR a jeho tým pracuje na vývoji metody výroby amoniaku z mořské vody a vzduchu za využití slunečního záření. Seznamte se blíže s projektem NH3 Plazmon v rozhovoru.
O fenoménu univerzit třetího věku jsme přinesli podrobný článek v úterý 12. 8. 2024. Zajímalo nás ale, jak probíhá výuka a jaká je motivace a ohlasy účastníků, a tak se naše redaktorka Vendula Lužná zašla na jednu hodinu na Univerzitě Palackého v Olomouci podívat a přináší z ní reportáž.
O tom, že u nás mohou senioři navštěvovat univerzity třetího věku, asi slyšel každý. Zajímalo nás, jak velký je to fenomén, zda univerzity třetího věku podporuje stát, v jakých tématech si u nás mohou senioři rozšířit obzory a co je motivací vyučujících.
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
Čeští vědci drží významné prvenství. Jako první pozorovali 3D strukturu zakonzervované organické hmoty z blízkozemní planetky Ryugu. Vzácné vzorky tam odebrala v roce 2019 japonská sonda Hajabusa 2. Česká republika je jednou z mála zemí, kam je japonská agentura JAXA v roce 2022 zaslala.
Tým transferu technologií Středočeského inovačního centra neustále přináší nové možnosti, jak dostat vědu a výzkum do praxe. Jak konkrétně zrychluje cestu výzkumných organizací na trh? Jakou odezvu má mezi vědci business speed dating? A jak zajistit, aby patenty neskončily v koši? Vysvětluje vedoucí transferového týmu Lenka Staviany.
Vědci vyvíjejí speciální povrchy, které zabraňují přilnutí mikroorganismů. Jejich povrchová společenstva, zvaná biofilmy, totiž často kontaminují zdravotnické vybavení nebo poškozují průmyslová zařízení. Na výzkumu pracují experti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v centru BIOCEV a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Centru HiLASE v rámci projektu LasApp a vědecko-technologického klastru STAR.
Eliška Černá je sociální pracovnice a působí jako výzkumnice a odborná asistentka na Katedře sociální práce Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity. Ve své akademické praxi se zajímá o řešení problémů spojených s bezdomovectvím a vyloučením a o radikální sociální práci. V domovské Ostravě založila Noc venku – akci na rozšíření povědomí o problematice bezdomovectví. Podílela se na projektu Rapid Re-Housing v Brně.
Pěti nejdůležitějšími archeologickými areály Pražského hradu, které jsou z naprosté většiny veřejnosti nepřístupné, provede zájemce mobilní aplikace Pražský hrad archeologický. Seznámí je s historií jednotlivých památek a ukáže jim i to, jak se prostor vyvíjel v průběhu staletí. Na aplikaci pracovali odborníci z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, ve spolupráci s Odborem památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.
Strana 138 z 771