Výrazně zpřesnit a zefektivnit testy kvantové provázanosti, která hraje důležitou roli například v konstrukci kvantových počítačů, se pomocí zapojení umělé inteligence podařilo vědcům ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Výsledky jejich výzkumu byly nedávno publikovány v prestižním časopise Physical Review Research.
Největší urychlovačové laboratoře světa, jako je evropský CERN, americký Fermilab či Brookhaven, japonský KEK a čínský IHEP, stojí před velkými projekty, na které však potřebují sehnat finance. Své vize tak představují politikům i občanům a aktualizují strategie částicové fyziky.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Výkyvy počasí, epileptické záchvaty, geomagnetické bouře nebo krachy na finančních trzích zajímají vědce po celém světě. Popisují mechanismy vzniku těchto extrémních událostí a navrhují metody včasného varování. Vědci z Ústavu informatiky AV ČR v nové studii představili metodu detekce kauzality pro data s extrémními hodnotami, která odhaluje třeba příčinu jarních mrazů, jež zasáhly francouzské vinaře.
Jan Kříž se 1. července 2024 stal novým rektorem Univerzity Hradec Králové. Jaké má s univerzitou plány? Co se mu podařilo v předchozí funkci děkana a jak se dívá na působení svého předchůdce? Důraz chce klást na to, aby UHK získávala více zahraničních projektů a byla více vidět. Chce také posílit rozhodovací pravomoce studentů.
Fyzici z Masarykovy univerzity pozorovali proměnlivé chování magnetických momentů, které předpověděla teorie ze 60. let 20. století. Přispěli tak do vášnivé odborné diskuze v oblasti fyziky kondenzovaných látek.
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
Plasty. Přestože aktuálně nemají nejlepší pověst, jejich vlastnosti jsou fascinující. A moderní společnost se bez nich neobejde. Používáme je všichni. A jen tak s tím nepřestaneme. Proč? Odpověď na tuto otázku najdete v rozhovoru s profesorem Janem Mernou.
Martin Polách se narodil v Praze 10. prosince 1981. Čtyřicet let poté, v lednu 2024, muž trvale žijící v Anglii, přišel do restaurace „U Dobré myšlenky" na Rašínově nábřeží poděkovat. V podstatě za život. Dnes pětadevadesátiletému profesorovi Antonínu Doležalovi, který vyřešil zásadní komplikace jeho narození nitroděložní transfuzí krve. Nedílně k ní patřila výjimečná týmová práce specialistů – pediatrů a neonatologů – z nemocnice U Apolináře.
Mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu molekulární genetiky AV ČR a kalifornské Stanford University odhalil molekulární mechanismy, jimiž cukry na povrchu buněk ovlivňují navigaci neuronů v nervovém systému. Jejich výsledky mohou vést i k vylepšení léčby poranění mozku a míchy. Studii publikoval prestižní časopis PNAS.
Jean-Marie Lehn získal v roce 1987 Nobelovu cenu za chemii, popsal proces, kterým se molekuly navzájem rozpoznávají. Co ho na chemii lákalo a jak mu ve studiu chemie pomohla filozofie? Jaké rady by dal mladým vědcům? A co považuje za hrozbu pro Evropu?
Národní informační centrum pro Evropský výzkum (NICER) Technologického centra Praha připravilo nové číslo měsíčního přehledu novinek z oblasti rámcových programů EU – H2020 a Horizont Evropa.
Strana 141 z 771