Rozuzlení hned dvou případů falšování dat, Německo spustilo hybridní kvantový počítač a G7 řeší vliv AI na zaměstnanost. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za právě uplynulý červen událo.
Signály z družice GRBBeta, kterou vynese na oběžnou dráhu raketa Ariane 6 Evropské vesmírné agentury, budou bedlivě sledovat také astrofyzici z Masarykovy univerzity. Ti se významně podíleli na přípravě projektu a budou analyzovat data z detektoru gamma záblesků, který je na družici umístěn.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Aktuální konflikt na Blízkém východě si nevyžádal jen četné oběti z řad civilistů – zasažena je jak izraelská, tak palestinská věda, výzkum a školství. Během uplynulých měsíců se staly terčem útoků všechny univerzity v Gaze. Evropské výzkumné instituce vyžadují od Komise jasné stanovisko a poskytnutí pokynů ke spolupráci s Izraelem.
Výzkumný tým vedený Karlem Hánou z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT vyvinul ve spolupráci s nevidomými ultrazvukový detektor. Pomáhá detekovat předměty v oblasti hlavy a hrudníku, které jsou mimo dosah bílé hole. V rozhovoru shrnuje vznik přístroje, který významně podpořilo Středočeské inovační centrum, od prvního nápadu až po cestu ke komercializaci.
Klíšťová encefalitida je závažné neurologické onemocnění způsobené virem klíšťové encefalitidy. Závěry studie mezinárodního týmu vědců, který vedl Pavel Plevka z CEITEC MUNI a Sarah Butcher z University of Helsinki, rozšiřují portfolio znalostí o viru klíšťové encefalitidy a v budoucnu mohou vést k vývoji nových antivirotik bránících dozrávání viru.
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
Metoda je v České republice dosud zcela neznámá, avšak má před sebou velkou budoucnost. Pod tajemným názvem se skrývá unikátní možnost podívat se hlouběji do struktury a dynamiky proteinů a doplnit chybějící informace v celé proteinové chemii. Stipendistka Nadace Experientia pro rok 2024 Zuzana Osifová z ÚOCHB AV ČR se chce tuto metodu jako jedna z prvních českých vědkyň naučit.
Za několik měsíců míří Michaela Hošková na doktorská studia do Švédska. Tamní technická univerzita Chalmers ji, jako jednu ze dvou úspěšných, vybrala ze stovek kandidátů na prestižní „Excellence PhD Position“ v oblasti nanověd a nanotechnologií. Věnovat se bude výzkumu Casimirovy síly, která je přímým měřitelným projevem kvantové fyziky. Její cesta za úspěchem však v žádném ohledu nebyla přímočará.
Přestože chtěl původně studovat matematiku, nakonec se z Tomáše Janoše stal environmentální epidemiolog. Na RECETOXu vystudoval se zaměřením na lidský biomonitoring doktorát, za jehož studium byl nedávno oceněn děkanem Přírodovědecké fakulty MU. Když pak odjel do Španělska pracovat na analýze úmrtnosti v důsledku horka a chladu, uvědomil si, že se vlivu extrémních teplot na lidské zdraví chce věnovat dál.
Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR objevili nový způsob kontroly opravy poškozené DNA v lidských buňkách. Dosud byl protein RAD18 známý především v odpovědi buněk na působení UV záření. Nyní vědci zjistili, že RAD18 řídí také výběr specifických cest používaných k opravě zlomů DNA a zabraňuje tak rozvoji nestability genomu.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Dozvíte se o novém Climate City Capital Hubu, společném programu výzkumu a inovací v oblasti solární energie, nových výzvách Digitální Evropy a také o značce kvality humanitárního dobrovolnictví.
Strana 145 z 771