8. prosince 2023 – po několikaměsíčních intenzivních jednáních – došlo v rámci trialogu mezi poslanci Evropského parlamentu, členskými státy a Komisí k dohodě o souboru pravidel pro řízení rizik, jež mohou být potenciálně spojovány s umělou inteligencí. Ten již dříve vstoupil ve známost jako Akt o AI. Rodí se tak komplexní právní rámec pro regulaci systémů AI v celé EU.
Systém je schopen nejen během několika sekund detekovat střelbu a určit polohu střelce, ale i odhadnout ráži a typ použité zbraně. Na identifikaci typu zbraně se podílí umělá inteligence, díky tomu systém z katedry měření Fakulty elektrotechnické ČVUT převyšuje stávající dostupné technologie.
„Vyberte si obor, kde nejsou žádné znalosti, a vytvořte je,“ radí profesor Ohad Medalia z Curyšské univerzity, který jako první publikoval trojrozměrné mapy proteinových struktur uvnitř celých buněk a stal se zakladatelem nového oboru, který se dnes nazývá strukturní biologie in situ. Od Univerzity Karlovy získal čestný titul doctor honoris causa.
Nové materiály pro získávání a ukládání energie, nanoroboty, které budou v lidském těle odhalovat či likvidovat zárodky nemocí, nebo látky, jež urychlí a zefektivní řadu chemických reakcí v průmyslové výrobě, vyvinou s využitím revoluční metody atomárního inženýrství vědci zapojení do projektu Technologie za hranicí nanosvěta (TECHSCALE).
Český statistický úřad v prosinci minulého roku vydal svou každoroční statistickou ročenku, která obsahuje shromážděná data za rok 2022 a v některých oblastech nabízí srovnání s roky předchozími. Přinášíme vybraná data z oblasti vědy, výzkumu a inovací. Druhý díl se zaměří na financování vědy. Ukazuje se, že čím dál víc investují do vědy soukromé podniky, naopak podpora státu klesá.
Česká republika v posledních letech přichází o nejhodnotnější zemědělskou půdu kvůli výstavbě obřích skladů, průmyslových zón nebo nákupních center. Na vině jsou špatné zákony umožňující investorům zabírat louky a úrodná pole, říká Jaroslava Janků z Katedry pedologie a ochrany půd České zemědělské univerzity.
Poslední dva měsíce se jak pro Francii, tak Španělsko nesou ve znamení ohlašování výrazných změn v oblasti systému výzkumu. Zatímco na začátku listopadu španělská ANECA předložila návrh přepracování kritizovaného systému hodnocení vědců, začátkem prosince francouzská vláda oznámila zásadní reformy vědeckého systému země, v rámci kterých bude mimo jiné vytvořena prezidentská rada pro vědu.
Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu.
V článku Technologického centra Praha, který vyšel v magazínu ECHO 4-5/2023, sledují, jak se během uplynulých čtyř desetiletí změnil charakter českých vědeckých publikací (tj. publikací, na nichž se podíleli čeští autoři), konkrétně jak se měnily jejich počet, citovanost, oborové zaměření, a k jakým změnám došlo z hlediska intenzity mezinárodní či průmyslové spolupráce při vzniku těchto publikací.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zveřejnilo zápisy z hodnoticích komisí Výzvy č. 02_23_015 Výzkumné infrastruktury I, která měla uzávěrku žádostí v srpnu 2023. Třicet dva velkých výzkumných infrastruktur bylo doporučeno k financování, z toho 14 infrastruktur bylo doporučeno s výhradou, tedy s krácením rozpočtu.
Strana 158 z 747