Klání těch nejzajímavějších českých vědeckovýzkumných projektů pomáhá přenášet objevy a nápady do praxe. Ty nejlepší vybírá odborná porota složená ze zástupců vědeckovýzkumných institucí i investorů. Kromě samotného nápadu hodnotí také komerční potenciál každého projektu. Letos uspěly: elektrická akupunktura, chemické světlušky a ventil do raket.
Tomáš Bušina z České zemědělské univerzity v Praze se ve svém výzkumu zaměřuje na reintrodukční programy a prostorové chování zvířat. Monitoringu sýčka obecného a možnostem jeho ochrany se věnuje od roku 2020. Ještě na začátku minulého století byl sýček obecný naší nejběžnější sovou. Pak ho ale začala pronásledovat nepřízeň osudu.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Dočtete se o novém souboru výzev na podporu výzkumu v oblasti dat, výpočetní techniky a umělé inteligence či zprávě o činnosti EIT RIS pro rok 2022. V neposlední řadě se také dozvíte o rozpočtu EU na rok 2024 a nejaktuálnějším vývoji asociace Velké Británie k programu Horizont Evropa a Copernicus.
Z Česka do světa a zpět. Z rostlinné biologie přes in vitro diagnostiku virů ke kyselině hyaluronové. Z akademického prostředí k aplikovanému výzkumu. I tak lze shrnout profesní dráhu Tomáše Práta, vědeckého pracovníka v české farmaceutické a kosmetické společnosti Contipro.
Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU pomáhají využívat odpad ze zpracování ovoce a zároveň tak snižovat spotřebu palivového dříví v Kambodži. Z mangových pecek vyrábějí palivové brikety, což má pozitivní vliv jak na omezování skládek odpadu, tak na ochranu místních lesních porostů, které trpí nadměrnou těžbou dřeva.
„Moje práce mě dovedla k obrovské životní pokoře a poznání, že ráno vstanete a večer vše může být úplně jinak,“ říká kardioložka Zuzana Moťovská, která se ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady stará o pacienty s akutními kardiologickými stavy. Kromě toho se také věnuje výzkumu, za který v letošním roce obdržela Národní cenu vlády Česká hlava.
Národní informační centrum pro Evropský výzkum (NICER) Technologického centra Praha připravilo nové číslo měsíčního přehledu novinek z oblasti rámcových programů EU – H2020 a Horizont Evropa. Nechte se pozvat na 21. ročník konference CZEDER nebo na Národní bioekonomický kongres, nebo si přečtěte o zapojení českých subjektů do programu Horizont Evropa.
Americká FDA má rozhodnout, zda povolí první využití editace genomu pomocí CRISPR/Cas9 k léčbě srpkovité anémie. Tímto onemocněním trpí celosvětově přes sedm milionů lidí. Americká léková agentura tak čelí rozhodnutí, zda povolit genovou terapii, jež má potenciál pomoci velkému množství pacientů, ale zároveň nejsou ještě plně popsány její dopady a důsledky.
Průlomová studie projektu SPRINT, financovaného z programu Evropské unie Horizon, odhalila znepokojivou skutečnost: rezidua pesticidů jsou rozšířená jak v zemědělském prostředí, tak v obytném prostředí, což vyvolává obavy o životní prostředí a lidské zdraví.
Výzkumné infrastruktury jsou spolu se vzdělanými výzkumnými pracovníky a dobře řízenými výzkumnými subjekty páteří systému výzkumu, vývoje a inovací v Evropě. Rámcové programy EU (dále jen RP) podporují zpřístupnění výzkumných informací na úrovni EU nadnárodním uživatelům, což umožňuje všem výzkumným pracovníkům v Evropě i mimo ni získat přístup k nejlepším výzkumným informacím, které potřebují pro svůj výzkum.
Strana 166 z 746