Řídicí orgán Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) zveřejňuje výsledky hodnocení výzvy Špičkový výzkum, které jsou výzkumnou obcí bedlivě očekávány. Alokace výzvy byla navýšena o 4,2 miliardy na 12,2 miliardy korun, což umožní podporu dalších 11 excelentních projektů nad rámec 15 již podpořených.
Většina výzkumníků je zvyklá propagovat svůj výzkum v rámci vědecké komunity. Díky tomu získávají reference a citace, které jsou jedním z důležitých parametrů v hodnocení kvality výzkumu. Mnoho výzkumníků již pochopilo, že nestačí propagovat své články jen na konferencích a v časopisech, a snaží se přitáhnout pozornost ostatních vědců i pomocí sociálních sítí, blogpostů, vědeckých podcastů, success stories apod.
Přestože se aktuální rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizon Europe (2021-2027) blíží teprve ke své polovině, první diskuse o rozpočtu jeho nástupce již probíhají. Dva hlavní představitelé Evropského parlamentu pro oblast politiky výzkumu a inovací jsou toho názoru, že musí mít rozpočet ve výši 200 miliard eur.
Kristýna Olsson Heřmanová vyrazila do zahraničí již na vysokou školu. O tom, jaké zkušenosti nasbírala během bakalářského studia v USA a během následného magistra v Nizozemí, se podělila v blogu pro Czexpats in Science.
Výzkumná spolupráce pod vedením švýcarského institutu EPFL, zahrnující také výzkumné centrum NTC Západočeské univerzity v Plzni, odhalila překvapivou magnetickou vlastnost exotického materiálu, která by mohla předznamenat éru energeticky úsporných počítačů, jež potřebují méně než jednu miliontinu energie na přepnutí 1 bitu.
Daniela Vrbová je novinářka. Od roku 2007 působí v Českém rozhlase, momentálně jako redaktorka a moderátorka na stanici Český rozhlas Plus. Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a anglistiku-amerikanistiku v kombinaci s dánštinou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na Kodaňské univerzitě.
Početnost a rozmanitost hmyzu v době globálního oteplování a měnícího se životního prostředí jsou v hledáčku výzkumníků na celém světě. Stále není probádané ani to, jaké živiny hmyzu chybí v přírodě. Přitom je tato znalost důležitá kvůli stále častějším klimatickým extrémním událostem, které mění dostupnost potravy.
Proběhlo vyhlášení laureátů Nobelových cen, EU a Japonsko uzavřely klíčovou dohodu o sdílení superpočítačů a polští akademici upínají své naděje k nové vládě, která v zemi může obnovit akademickou svobodu. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za právě uplynulý říjen událo.
Technologické centrum Praha ve svém pravidelném přehledu informuje o svých aktivitách. Shlédněte video o tom, jak funguje financování formou lump sum, přečtěte si o tom, jak se čerpají cestovní granty a kontrolují návrhy projektů zajišťované TC Praha a přijměte pozvání na podzimní akce.
Vyšel další žebříček vysokých škol. Tentokrát Global Ranking of Academic Subjects, který porovnává jednotlivá vědní odvětví a obory. To v českém kontextu, kdy se většinou neumisťujeme na předních příčkách, může zdánlivě pomoci systematičtěji rozkrýt kvalitu jednotlivých oborů a fakult vysokých škol. Jak se ale na tyto žebříčky dívají jednotlivé univerzity a jaké jsou mezery v jejich metodice?
Strana 169 z 746