Čestným uznáním předsedy Grantové agentury ČR, kterým byl v minulých dnech oceněn Karel Bouzek z Vysoké školy chemicko-technologické Praha, se může pochlubit jen deset projektů financovaných agenturou ročně. Za co čestné uznání vědec z VŠCHT Praha obdržel? Jakým překážkám ve svém výzkumu čelil a co chystá do budoucna?
Začněme jednoduchou otázkou: Čím je v akademickém prostředí doktorand? Odpověď na tuto otázku už ale tak jednoduchá není. Obvykle považujeme za doktoranda člověka, který je zapsán do doktorského studijního programu na vysoké škole. V takovém případě by doktorand měl být považován za studenta, tzv. Ph.D. studenta. Ale co když převážnou náplň jeho studia tvoří výzkum?
Bavorsko je v celé Evropě ve zdravotnické technice jedním z nejúspěšnějších regionů, který pravidelně investuje do rozvoje tohoto sektoru. Chystají se dva velké projekty: akcelerátor pro lékařské obory a biotechnologie a výstavba továrny na komponenty počítačových tomografů, která představuje řadu příležitostí také pro české firmy.
Veronika Vymetálková z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se věnuje výzkumu kolorektálního karcinomu a zkoumá, proč některým pacientům léčba zabírá a jiným ne. V letošním roce byla za svůj výzkum oceněna cenou L’Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě.
„Nejvíc mě baví, že v rámci doktorského studia řeším velmi aktuální problém,“ říká Kryštof Mrózek, jeden z mladých vědců Masarykovy univerzity. Na Ústavu fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty MU zkoumá možnosti, které by usnadnily provozování satelitů na velmi nízké oběžné dráze.
Evropská spolupráce s Novým Zélandem, investice do Nového Bauhausu i revize omezení využívání geneticky upravených plodin. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za právě uplynulý měsíc červenec.
Jednou z věcí, kterými přispěla Západočeská univerzita v Plzni českému vysokému školství, je systém IS/STAG. Před třiceti lety pomohl univerzitě s přechodem na kreditní systém studia. Přečtěte si rozhovor s jedním z jeho tvůrců Zdeňkem Ryjáčkem.
Vývoj nových antibiotik, zejména účinných proti rezistentním bakteriím, je jednou z globálních zdravotnických výzev dneška. Pracovníci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR nyní v mezinárodní spolupráci s Tokijskou univerzitou vyřešili strukturu klíčového kondenzačního (spojovacího) enzymu, který se využívá pro biosyntézu antibiotik, a na molekulární úrovni objasnili, jak funguje.
Akademičtí vydavatelé začali rozšiřovat svůj byznys o vlastní preprintové servery, které se snaží propojit se svými časopisy. Pokud budou tyto trendy pokračovat, tak preprinty mohou nahradit akademické žurnály a zvýšit kvalitu vědeckého publikování.
Připravit postup výroby „grafenového” inkoustu pro tisk stabilních, citlivých a selektivních elektrod nejrůznějších biosenzorů a ověřit ji v laboratorních podmínkách je hlavním úkolem prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC) v kategorii Proof of Concept (PoC), který v těchto dnech obdržel Michal Otyepka z CATRIN Univerzity Palackého.
Strana 187 z 747