Původem Rakušan Michael Wrzaczek po 16 letech ve Finsku a 3 letech v Biologickém centru Akademie věd ČR odpovídá na otázky, jaké je to být cizincem v českém vědeckém ústavu nebo jaké výzvy přinesla jeho pozice ředitele Ústavu molekulární biologie rostlin. Popisuje také, jak se liší vedení výzkumné skupiny s vedením celé instituce.
Dělat rozhovor s Michalem Kolářem je potěšením pro každého autora. Absolvent Přírodovědecké fakulty UK s víceletou zkušeností z německého vědeckého prostoru se neschovává za fráze. Nebojí se ukázat na věci, které nefungují. Umí vysvětlit složité věci ze světa fyzikální chemie pomocí zajímavých analogií. A zároveň si po pár minutách v jeho přítomnosti uvědomíte, že má dar nakazit vás svou chutí chápat a znát.
Cestu k výrazně rychlejšímu zpracování dat v optických kvantových počítačích otevřel experiment mezinárodní skupiny vědců, kteří jako první na světě provedli v laboratorních podmínkách potřebné nelineární měření propagujícího se elektromagnetického pole. Právě toto nelineární měření je podle odborníků klíčem k sestrojení superrychlých optických kvantových počítačů.
Martin Jirušek je politolog. Působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V akademickém roce 2021/2022 strávil deset měsíců s Fulbrightovým stipendiem na George Washington University v hlavním městě Spojených států amerických. Jeho hlavním předmětem zkoumání byla americká reflexe ruské energetické a zahraniční politiky.
Česká republika podle aktuálního hodnocení European Innovation Scoreboard, zveřejněného na začátku července 2023, stále spadá do kategorie mírných inovátorů. I tak se však tuzemské inovační skóre posunulo blíže k evropskému standardu, a zaznamenalo tak ve srovnání s ostatními zeměmi pokrok.
Působí v rámci týmu Protein Engineering ICRC v Loschmidtových laboratořích Přírodovědecké fakulty MU. V roce 2020 získal Fulbrightovo stipendium, díky kterému absolvoval semestr na Texaské univerzitě v Austinu ve skupině prof. Kennetha A. Johnsona. V letošním roce úspěšně obhájil doktorát v oboru Molekulární a buněčná biologie a genetika.
Národní informační centrum pro Evropský výzkum (NICER) Technologického centra Praha připravilo nové číslo měsíčního přehledu novinek z oblasti rámcových programů EU – H2020 a Horizont Evropa. Přečtěte si o novinkách v programu ERC, o zdokonalené platformě Horizon Dashboard či o novinkách v ochraně kulturního dědictví.
Navzdory očekávání porotců esejistické soutěže Utopický výzkumný institut většina účastníků akcentovala spíše současné problémy než vizionářské perspektivy. Proč v našich představách budoucnosti posilují černé scénáře – a ty opačné vzbuzují vesměs nedůvěru a posměch? Za jakých okolností může reflexe naivity prospět vědecké komunikaci?
V roce 1939 se v Plzni narodil Karel Gott, v roce 2023 se na Západočeské univerzitě v Plzni znovu zrodil jeho hlas. Český rozhlas a Karel Gott Agency dnes, v předvečer zpěvákových nedožitých 84. narozenin, představí projekt GOTT NAVŽDY, který by nevznikl bez Západočeské univerzity v Plzni.
Dá se v medicinální chemii cílit na „necílitelné”? Stipendistka Nadace Experientia Karolína Vaňková chce na své zahraniční stáži v týmu Craiga Crewse na Yale University dokázat, že ano. Ve svém výzkumu se bude společně s americkými kolegy soustředit na poškozený retinoblastomový protein. Ten má na svědomí nekontrolované dělení buněk ústící v rakovinu.
Strana 190 z 747