Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nezmeškejte příležitost účastnit se tradičních informačních dnů Central European Joint Infodays, tentokrát ve Vídni. Dozvíte se, jaké budou priority španělského předsednictví v Radě EU a jaké jsou podmínky prodloužené finanční záruky pro švýcarské výzkumníky. A také se dočtete, jak proběhlo první setkání českých vysokých škol zapojených do iniciativy Evropských univerzit.
Se začátkem prázdnin přichází také aktualizovaná vydání mezinárodních žebříčků srovnávajících jednotlivé univerzity. Jedním z těchto rankingů je i Leidenský žebříček, srovnávající vědecký výkon více než 1300 univerzit po celém světě. Obdobně jako v minulých letech se do této společnosti dostalo i několik českých univerzit. Jak si stojí ve srovnání jednotlivých indikátorů? A které univerzity jsou vzory v oblasti vědy?
Belgický kosmolog, držitel ERC grantu a blízký spolupracovník Stephena Hawkinga. V květnu vyšla v češtině kniha O původu času, ve které představuje jejich poslední společnou teorii. Co považuje za největší milník ve své kariéře a proč zpochybnil teorii multiversa?
Nově zvolenou komisařku čeká řada úkolů od vyhodnocení rámcového programu Horizont 2020, pokračující implementace programu Horizont Evropa, až po zahájení jednání o budoucím rámcovém programu. Kromě členů Evropského parlamentu bude muset o svých dispozicích přesvědčit také představitele vědeckého, technologického a inovačního prostředí.
Čeští a němečtí biologové objevili nový protein, který je klíčový pro propojení parazitického prvoka a bakterie. Jejich objev pomůže v budoucnu vědcům lépe pochopit, jak na buněčné úrovni vznikla spolupráce mezi různými organismy.
Překonat stres vyvolaný suchem by rostlinám mohla pomoci nová hnojiva, která vyvíjí vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s komerčním partnerem. Přípravky založené na přírodní bázi by měly plodinám řízeně dodávat živiny podle jejich aktuální potřeby a měly by také rostlinám pomoci zadržovat dostupnou vodu.
Ačkoli vědecká ocenění nejsou jediným měřítkem rozvoje vědeckého výzkumu, jejich vliv je podstatný. To ostatně lze dokladovat i na neustálém růstu počtu vědeckých cen během posledních 100 let. Má však tento trend pouze pozitivní dopad na vědu?
Snímky laserového skenování LIDAR ukazují, že se na severu Guatemaly skrývá významné město mayské civilizace. Je uprostřed džungle sídlo staré čtyři tisíce let? Jak zde lidé žili, jak vypadala jejich společnost a kultura? Odpovědět na tyto otázky chce Expedice Neuron Za ztraceným mayským městem.
Je jedním z nejcitovanějších vědců nejen u nás a má Českou hlavu. To není pravopisná chyba. Biolog a ekolog Petr Pyšek získal na konci roku 2022 nejvyšší tuzemské vědecké ocenění – čili Národní cenu vlády ČR za celoživotní dílo, Českou hlavu – za přínos v oblasti studia invazních organismů, rostlin i živočichů. Petr Pyšek se věnuje invazní ekologii – oboru, který zkoumá, jak člověk po světě přenáší rostliny a živočichy.
Umělá inteligence (AI) představuje celou řadu rizik, a zároveň nabízí mnoho příležitostí napříč celou společností. Dosud však neproběhla žádná komplexní analýza AI v kontextu lidských práv. Právě o to se od roku 2021 snaží společný výzkum Fakulty elektrotechnické ČVUT, Masarykovy univerzity, Ambis a prg.ai. Projekt „Umělá inteligence a lidská práva: rizika, příležitosti a regulace“ je financovaný Technologickou agenturou ČR a sdružuje technologické a právní odborníky.
Strana 191 z 747