Tímto výrokem okomentovala rozpočet navržený ministerstvem financí Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), na mediálním setkání, které se konalo 13. června v Poslanecké sněmovně a zúčastnil se ho – mimo jiných – také Jiří Homola, místopředseda RVVI.
Národní informační centrum pro Evropský výzkum (NICER) Technologického centra Praha připravilo nové číslo měsíčního přehledu novinek z oblasti rámcových programů EU – H2020 a Horizont Evropa. Přečtěte si o nové síti na podporu synergií ve výzkumu, které předsedá Česká republika a přijměte pozvánky na informační dny či školení.
Moravskoslezský kraj se po skončení uhelné těžby zásadně mění. Má ambici stát se lídrem v energetice, materiálovém výzkumu a IT technologiích v duchu strategie SMARAGD - SMARt And Green District, která vznikla ve spolupráci VŠB – Technické univerzity Ostrava a Moravskoslezského inovačního centra.
V těchto dnech se v prostředí švédských měst Stockholmu a Uppsaly koná konference o udržitelném akademickém prostředí, kterou pořádá evropská rada Eurodoc zastupující začínající vědce v Evropě. Jedním z témat, kterým se Eurodoc dlouhodobě věnuje a dostalo prostor i na této konferenci, je hodnocení akademických výsledků a připravovaná reforma hodnocení výzkumu v Evropě.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Přečtěte si statistiky podaných žádostí o ERC Advanced Grants, informace o procesu hodnocení programu Erasmus+ nebo o výročí Evropského centra digitálního vzdělávání. Nezmeškejte možnost přihlásit se na V4 školení pro projektové manažery v Bruselu a nenechte si ujít Evropský summit pro vzdělávání a inovace.
Ve vědě existuje krize duševního zdraví – ve všech fázích kariéry a po celém světě. Tak zní závěry nedávných studií, které kolektivně zkoumaly desítky tisíc výzkumníků po celém světě. Výsledky naznačují, že boj vědců o své duševní zdraví je přímým důsledkem toxické výzkumné kultury. A situace je vážná.
Jednobuněčná řasa skrytěnka, která byla více než padesát let uložená v univerzitní sbírce v německém Goettingenu, se ukázala jako skutečná evoluční podivínka. Dlouhodobě spolupracující vědci z Univerzity Britské Kolumbie v kanadském Vancouveru, Ostravské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích po jejím detailním prozkoumání zjistili, že v sobě nese sedm různých genetických informací.
Veronica, původem z Jižní Afriky, pracuje jako postdoktorandka ve výzkumné skupině Lisy Emily Melymuk na projektu ShipsChem, ve kterém se zabývá studiem dopadu přísných požárních norem na lodích na zdraví posádky a také na životní prostředí. Veronica už obeplula Norské pobřeží a na hybridní elektrické lodi dorazila až na Island.
Plzák španělský patří bezesporu mezi nenáviděné a opovrhované invazivní škůdce střední Evropy. Nemilosrdně likviduje ekonomicky významné rostliny a nepohrdne ani rodinnými zahrádkami. V České republice snad nenaleznete zahrádkáře, který by neznal alespoň jeden naprosto unikátní způsob, jak plzáky usmrtit. Vědci z CENAB Přírodovědecké fakulty UJEP se však rozhodli dát plzákům příležitost svou pověst alespoň částečně napravit.
Vodík jako palivo budoucnosti? Proč by to nešlo třeba na českých železnicích? Odpovědi na tyto otázky zkoumá česko-norské konsorcium výzkumných organizací v rámci projektu RegioHyt, který finančně podporují Technologická agentura ČR a Fondy EHP/Norska. Hlavním cílem výzkumného projektu je vyhodnotit potenciální nasazení vlaků s vodíkovým pohonem v Česku.
Strana 196 z 747