Jednou z věcí, kterými přispěla Západočeská univerzita v Plzni českému vysokému školství, je systém IS/STAG. Před třiceti lety pomohl univerzitě s přechodem na kreditní systém studia. Přečtěte si rozhovor s jedním z jeho tvůrců Zdeňkem Ryjáčkem.
Vývoj nových antibiotik, zejména účinných proti rezistentním bakteriím, je jednou z globálních zdravotnických výzev dneška. Pracovníci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR nyní v mezinárodní spolupráci s Tokijskou univerzitou vyřešili strukturu klíčového kondenzačního (spojovacího) enzymu, který se využívá pro biosyntézu antibiotik, a na molekulární úrovni objasnili, jak funguje.
Akademičtí vydavatelé začali rozšiřovat svůj byznys o vlastní preprintové servery, které se snaží propojit se svými časopisy. Pokud budou tyto trendy pokračovat, tak preprinty mohou nahradit akademické žurnály a zvýšit kvalitu vědeckého publikování.
Připravit postup výroby „grafenového” inkoustu pro tisk stabilních, citlivých a selektivních elektrod nejrůznějších biosenzorů a ověřit ji v laboratorních podmínkách je hlavním úkolem prestižního grantu Evropské výzkumné rady (ERC) v kategorii Proof of Concept (PoC), který v těchto dnech obdržel Michal Otyepka z CATRIN Univerzity Palackého.
Olga Mazurová je příkladem mladých nadějí, o které nyní hromadně přichází východní Ukrajina, a také příkladem toho, že věda dokáže spojovat body geograficky velice vzdálené, jako jsou Dnipro, Darmstadt, Japonsko a Liberec.
Vzpomínky lidí, kteří prošli koncentračními tábory, často uvádějí, že pro přežití byla důležitá vzájemná podpora se spoluvězni. Teď jejich svědectví potvrzují kvantitativní analýzy využívající data i o těch vězních, kteří holokaust nepřežili. Vědci z CERGE-EI s pomocí statistických modelů na základě dat Institutu Terezínské iniciativy tak podepřeli bádání historiků čísly.
Nádherné snímky bílé sluneční koróny i zcela jedinečné obrazy záření iontů železa a argonu. Z obrovského množství dat se po týdnech práce matematika Miloslava Druckmüllera z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně vylouply jedinečné fotografie letošního úplného zatmění Slunce.
Austrálie a Velká Británie připravují změnu systému hodnocení veřejných výzkumných organizací. Budou tamní poskytovatelé podpory a grantové agentury více naslouchat vědcům? Anebo se pojetí excelence posouvá směrem k větší inkluzi – k aktivnější participaci lokálních komunit ve výzkumu? Jaká hodnoticí kritéria převažují jinde, v Polsku či Švédsku?
Jihoafrická republika má zdaleka nejrozvinutější a nejdiverzifikovanější ekonomiku na kontinentu. Není proto divu, že v JAR působí více jak 180 společností z žebříčku Fortune Global 500, což zdaleka převyšuje jakoukoliv jinou africkou zemi. S tím pochopitelně souvisí velký důraz na aktivity v oblasti výzkumu, vývoje a inovací napříč všemi hospodářskými sektory.
Na portálu Vědavýzkum.cz pokračujeme v sérii rozhovorů s českými prorektory pro vědu a výzkum. Ekonom Daniel Stavárek je sice prorektorem pro vědu a internacionalizaci Slezské univerzity v Opavě teprve tři měsíce, ve vedoucích pozicích ale působí již řadu let. Pro portál se rozhovořil o aktuální rozpočtové situaci i o dělení českých vysokých škol.
Strana 213 z 772