„Každého posune, když se zamyslí nad tím, co nového by mohl prozkoumat a dát vědě. Pokud do přípravy projektu jdete s podobným nastavením, tak to není ztracený čas ani v případě, že grant nezískáte,“ říká biolog a čerstvý držitel grantu ERC Consolidator Jan Hrček z Biologického centra AV ČR.
Potřebujete zlepšit výstupní kontrolu bodových svarů? Institut Nové technologie – výzkumné centrum (NTC) Západočeské univerzity v Plzni ví, jak na to. Nová technologie umožňuje rychlou, bezkontaktní a komplexní kontrolu. Využití najde především v průmyslové výrobě, například v oblasti automotive.
„Máme obrovský projekt, v jehož rámci jsme nasbírali už více než tisíc odpovědí na dotazníky, a zjišťujeme, v jakých podmínkách ti naši mazlíčci v domácnostech opravdu žijí. Výsledky jsou docela šílené,“ říká Helena Chaloupková z Katedry etologie a zájmových chovů na České zemědělské univerzitě v Praze.
Technologické centrum Praha připravilo novou analýzu, která monitoruje účast na koordinaci projektů v programu Horizont Evropa. Jak si v koordinaci vede Česká republika? Přibližuje se výzkumně vyspělým zemím EU?
Velryby jsou již od malička její láskou, rozhodla se jim zasvětit život. Když Petra Nevečeřalová ve svých šestnácti oslovila skupinu potápěčů pracujících s keporkaky v Mozambiku, a oni souhlasně kývli, byl její osud „zpečetěn“. Chvíli kvůli velrybám dokonce žila i v chatrči u moře.
Ze srovnání vládního, vysokoškolského a podnikatelského sektoru podle Statistické ročenky České republiky 2022 vyplývá, že do obecného charakteru tuzemského vědeckovýzkumného prostředí čím dál silněji pronikají specifika podnikatelské sféry. Ta ovšem vykazují chronicky nízké zastoupení žen v roli výzkumných pracovnic.
Na pracovním stole švýcarské studentky Victory Jaques leží pečlivě uchované stovky let staré vzorky různých malířských děl. Momentálně třeba zkoumá, jaké materiály používal při malbě slavný italský renesanční malíř Paolo Veronese. Hned vedle vzorku z jeho malby je o jedno století starší mikrotečka obrazu Saint Margaret, jehož autorem je anonymní malíř známý jako Mistr Liesborn.
I přesto, že Švýcarsko hostí jednu z největších vědeckých organizací na světě, bylo loni v září vyloučeno z Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury. Stalo se tak proto, že není přidruženo k rámcovému programu Evropské unie pro výzkum Horizon Europe. Švýcarští vědci označili rozhodnutí EU za nerozumné.
Kritické ohlasy v českém vědeckém prostředí vyvolalo nové opatření Grantové agentury ČR, které zamezuje, aby se řešitelem projektu JUNIOR STAR stala osoba, která v minulosti získala grant zaměřený na vědecké osamostatnění či založení vlastní skupiny. Zeptali jsme se proto předsedy GA ČR, Petra Baldriana, na zdůvodnění a vysvětlení nového opatření.
Pseudovědění se nevyskytuje jen v obskurních proudech, občas postihuje i „seriózní“ vědce – ty, co rádi předvádějí svou expertízu na fenoménech, jimž nerozumí. Pokud potom média nekriticky přijmou jejich názory, hrozí, že spolu s relevantními informacemi budou šířit bludy posvěcené autoritou vědy. Měli by se vědci vyhýbat společensky atraktivním tématům?
Strana 214 z 746