Agroekoložka Lenka Bartošová, biochemik Jiří Danihlík a entomolog Jiří Skuhrovec. Každý se věnuje úplně jinému oboru, ale spojuje je odvaha svěřit část zodpovědnosti za svůj vědecký výzkum do rukou dobrovolníků. Jaké zkušenosti si z projektů tzv. občanské vědy odnáší?
Korejská sonda Danuri, známá také jako Korea Pathfinder Lunar Orbiter (KPLO), odstartovala na palubě rakety Falcon 9 společnosti SpaceX na začátku srpna loňského roku. Na oběžnou dráhu Měsíce dorazila o čtyři měsíce později, v polovině prosince. Tímto milníkem se Jižní Korea zařadila do exkluzivního klubu zemí s úspěšnými misemi na Měsíc, do kterého patří mimo jiné také Japonsko, Čína a Indie.
Zvýšená poptávka po kovech potřebných pro výrobu obnovitelné energie, jako jsou měď, nikl a lithium, by mohla být pro některá města a regiony rušivější než ukončení produkce uhlí. Vědkyně z České zemědělské univerzity v Praze analyzuje důsledky dekarbonizace.
Tom Karlík je novinář. Aktuálně pracuje ve vědecké redakci České televize a vede web www.veda24.cz. V srpnu 2022 vyjel jako první stipendista nového programu Fulbright Science Communication na tříměsíční studijní pobyt na University of Tennessee. Jeho cílem bylo zkoumat rozdělenou americkou společnost a inspirovat se kolegy a kolegyněmi v akademickém prostředí, jak veřejnost seznamovat s vědeckými výsledky.
Oceňujeme na nich jedinečné fyzikální a chemické vlastnosti, ale zatím jen málo víme o jejich negativních dopadech. Proto se vědci z Lékařské fakulty v Hradci Králové UK, Univerzity Pardubice a Fakultní nemocnice Hradec Králové rozhodli pro mezioborovou spolupráci ve výzkumu nanomateriálů a jejich účinků na živé organismy – v projektu NanoBio. Jedním z iniciátorů projektu byl Zdeněk Fiala z LFHK UK.
Velká Británie bude lákat soukromé investory do výzkumu, Brusel chystá iniciativu na podporu mladých výzkumníků, napětí v oblasti výzkumu mezi USA a Čínou stoupá. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za uplynulý měsíc událo.
Vědci z Technologické univerzity v Liberci spolu s průmyslovými partnery vyvinuli ekologicky bezpečnou metodu čištění zanesených vodních vrtů pomocí ultrazvuku. Přínos nové „smart“ technologie spočívá v tom, že vůbec nezatíží životní prostředí a je navíc šetrná k tělesu vrtu.
Ve druhé polovině 20. a na počátku 21. století se politický a právní rámec i implementace výzkumných infrastruktur dramaticky vyvíjel. Článek se zabývá milníky tohoto procesu od založení mezinárodních organizací, ESFRI, nařízení o ERIC, ERIC Fóra až po aktuální vývoj ERA. Dále uvažuje o možných směrech vývoje v nadcházejícím období.
Jedním z největších problémů současné doby v oblasti běžně používaných antimikrobních látek je odolnost mikroorganismů. Tento problém se netýká pouze odolnosti vůči antibiotikům, ale také obecně i odolnosti vůči běžně používaným dezinfekčním přípravkům. Výzkumníci z Centra biomedicínského výzkumu z Fakultní nemocnice Hradec Králové vyvíjí novou technologii zahrnující celou skupinu strukturálně zcela nových širokospektrých antimikrobních látek.
Parazita, který vyzrál na genetickou chybu, objevili čeští vědci v ploštici z Českého ráje. O jejich překvapivý nález ihned projevili zájem lékaři i zahraniční investoři, protože by mohl pomoci s léčbou některých vrozených nemocí. Vítejte u dalšího přehledu vědy s českou stopou. Tentokrát se můžete těšit i na zmínku o možné revoluci ve svícení či algoritmech, které pomáhají odhalovat hudební podvodníky.
Strana 220 z 747