Rozkolísanost trhu s energiemi, obavy z nedostatku energetických zdrojů a zvyšování cen energií nezajímají pouze koncové spotřebitele napříč Evropou. Jde o naléhavé téma také pro výzkumné infrastruktury, jejichž provoz je velmi energeticky náročný. Jak jsou připraveny na nadcházející měsíce?
Evropský patentový úřad vydal studii, která poukazuje na velký nepoměr počtu žen vynálezkyň v porovnání s vynálezci. Přečtěte si, jak jsou na tom různé státy či v jakých oborech ženy vynalézají nejvíce.
Řada evropských zemí v posledních letech vkládá naděje na ekonomický rozvoj do spin-off společností vznikajících z výsledků špičkového akademického výzkumu. Spolu s tím země jako Velká Británie, Rakousko, Lotyšsko a mnohé další vytvářejí specifické podmínky pro jejich vznik a pobídky pro přežití v prvních fázích vývoje. Proč se to u nás nedaří?
Letos oslavuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace 30 let od vzniku poradního orgánu vlády v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Jak historii a vývoj tohoto grémia vnímají jeho bývalí členové? S několika z nich jsme hovořili o jeho vzniku a proměnách.
V České republice existuje 84 firem, jejichž cílem je využití vědeckých poznatků v komerční sféře. Ročně jich u nás vzniká přibližně kolem 6, ale například v Rakousku je to až čtyřnásobek. Data vychází z právě dokončené analýzy spolku Transfera, který se spin-off společnostem věnuje.
Britský vědecký novinář Edwin Colyer píše o vědě již téměř 25 let. Letošní říjen strávil na výzkumném institutu CEITEC, Masarykově univerzitě a dalších brněnských institucích jako historicky první novinář-stážista financovaný Evropskou výzkumnou radou (ERC). Cílem těchto ERC stáží je poskytnout vědeckým novinářům čas a svobodu objevit nové zajímavé příběhy.
Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum v Bruselu (CZELO) připravila další týdenní přehled novinek. Dozvíte se o výběrovém řízení členů řidícího výboru CoARA a o tom, jak proběhl náš webinář na téma Nového evropského Bauhausu. Zjistíte také, co obsahuje nová Etická příručka Evropské komise pro používání umělé inteligence a dat ve výuce nebo co přináší revize rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací.
Jak se pozná excelentní věda a co ji tvoří? Liší se situace v Česku a Německu? Jsou finance rozhodující? Na tyto a mnohé další otázky hledala odpovědi diskuze o vědecké excelenci, která se konala 26. října v Kampusu Hybernská v rámci série Café Collaborations.
Nic nás nestojí, je to nejlepší dárek i make-up. Řeč je o tak prosté věci, jako je úsměv. Že je ale banální jen na první pohled, dokázal výzkum psychologů Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL). Výzkum přitom nezůstává jen na papíře, ale jeho výsledky slouží v praxi. A právě o to jde Martinu Dolejšovi, který vede katedru psychologie Filozofické fakulty UPOL.
Organický chemik Jan Nekvinda, absolvent Přírodovědecké fakulty UK, nyní vedoucí vlastní výzkumné skupiny na Ústavu anorganické chemie Akademie věd ČR, se vedle hledání řešení na antibiotickou krizi věnuje i rovným příležitostem a propagaci ústavu.
Strana 233 z 746