Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Zapojte se do EIT Jumpstarter 2023 nebo propojte svou akci se Zeleným týdnem či Dny udržitelné energie. Přečtěte si o nové pracovní skupině k ERA Action 13 a nepřehlédněte také seznam pozičních dokumentů k přípravě Strategického plánu 2025–2027 a ke střednědobému hodnocení programu Horizont Evropa.
První ročník Veletrhu vědy se uskutečnil v roce 2015. Protože se ukázalo, že se jedná o atraktivní a návštěvníky vyhledávanou akci, byl zařazen mezi pravidelné akce Akademie věd ČR. Jak se jeho program vyvíjel a jak bude vypadat programová nabídka letošního ročníku, který se uskuteční 8.-10. června 2023? Na otázky odpovídala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Účelná likvidace odpadního PLA je dosud nevyřešeným technologickým problémem. Výhodou výrobků z PLA proti tradičním plastům měla být jejich biologická degradabilita. To ale bohužel často v praxi nefunguje. Jak tedy tento produkt recyklovat a zpracovat? Řešení nachází vědkyně a vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR.
Jaký by měl být „mindset“ úspěšného uchazeče o ERC grant a excelentního vědce? V čem je doktorské studium na CERGE-EI, společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, mimořádné a proč studovat právě ekonomii? Nejen o těchto tématech jsme hovořili s Filipem Matějkou, ekonomem působícím v akademickém sboru CERGE-EI, kterému se podařilo uspět v programech Evropské výzkumné rady hned dvakrát.
„Dlouho se myslelo, že příčinou střevních zánětů u pacientů s Crohnovou chorobou je molekula IL-17. My jsme ukázali, že je to nejspíš přesně naopak,“ říká imunolog Tomáš Brabec z Přírodovědecké fakulty, který tuto imunologickou záhadu – proč zamýšlená léčba nepomáhala, ale stav spíše zhoršovala – rozluštil v rámci svého doktorského výzkumu na Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Posunout se o krok dále na cestě za lidskou kolonizací Marsu a Měsíce chce pomoci mise s názvem CIMER (Cyanobacteria In Microgravity Environment Research), za kterou stojí vědecký tým Mendelovy univerzity společně se studentským týmem YSpace z VUT v Brně. Cílem mise je na oběžnou dráhu Země vyslat první český studentský satelit, jehož součástí bude bio-kontejner obsahující vysušené bakterie.
Michal Racyn je doktorandem na Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Podzimní semestr 2022/23 strávil díky Fulbrightovu stipendiu v New Yorku. Jaké to je strávit pět měsíců v nejdražším městě světa a jak se na Kolumbijské univerzitě zkoumá intelektuální historie ruské emigrace v době, kdy na východě Evropy probíhá nová válka a americká slavistika prochází zásadní transformací?
V Centru HiLASE se dlouhodobě vyvíjí nové generace diodově čerpaných laserů s vysokým průměrným výkonem a vysokou opakovací frekvencí. Odborník z Centra HiLASE, Jan Brajer, hovoří o barvách laseru, aktuálních projektech i úspěších v laserovém vyklepávání.
Zakončení seriálu o nejnovější edici Statistické ročenky České republiky se zaměřuje na to, zda se rostoucí výdaje podniků na výzkum a vývoj projevují vyšší přidanou hodnotou či převratností jejich produkce. Jakého významu v tomto dokumentu nabývá pojem inovace a jaký obraz o české vědě a výzkumu podává?
Genetická mapa západní a střední Eurasie se po posledním glaciálním maximu před zhruba 20 000 lety výrazně změnila. To ukazuje studie, kterou zveřejnili čeští vědci v časopise Nature. Expertky a experti z Archeologického ústavu AV ČR v Brně zkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili v letech 50 000–5000 před naším letopočtem.
Strana 239 z 772