Ve svém nejnovějším blogu se Dalibor Štys zamýšlí nad vlivem publikování v režimu open access a nad jeho historií. Jakou pozici si podle něj mají v této vědecké krajině najít tuzemští výzkumníci? Není lepší se zaměřit na konkrétní aplikované výsledky?
Bioinformatik řeckého původu Panagiotis Alexiou nastoupil na CEITEC Masarykovy univerzity před pěti lety jako nový vedoucí sdílené laboratoře bioinformatiky a vedoucí výzkumné skupiny. V roce 2022 získal Panagiotis Alexiou prestižní grant ERA Chair na Maltské univerzitě. Jaké jsou jeho zkušenosti se životem v Brně a bádáním na CEITEC?
Salvatore Alaimo je profesor na University of Michigan, který tento akademický rok tráví díky Fulbrightově komisi na Ostravské univerzitě na zdejší Fakultě sociálních studií, kde zkoumá teorii a praxi neziskového managementu. Jaké jsou jeho zkušenosti s pobytem v cizí zemi? A na co se přesně ve svém výzkumu zaměřuje?
Technologické centrum Praha sumarizovalo reakci českých národních kontaktních míst na střednědobé hodnocení programu Horizont Evropa, ve kterém shrnuje získané poznatky z dosavadních výzev programu. Zájemci z řad veřejnosti se ale také mohou účastnit aktuálně otevřené konzultace k minulosti, současnosti a budoucnosti rámcových programů EU na podporu výzkumu a inovací v období 2014 - 2027.
„Jsme talentovaný a vzdělaný národ, ale trochu nám chybí sebevědomí, neumíme se prodat a ani se sami sobě zasmát. Bereme se příliš vážně, i když mladší generace tím už tolik netrpí,“ míní internista, infektolog a epidemiolog Petr Smejkal, který se pravidelně jezdí „nabíjet“ do USA. Málem z něho byl diplomat a jednou plánuje návrat ke stand-up komediím.
K podstatě vědy patří klást si nejrůznější otázky a hledat na ně odpovědi. Jako takový experiment jsem poslední měsíc na sociálních sítích každý den zveřejňovala profil jedné vědkyně. Co jsem zjistila? Jaké je to býti vědkyní v českém akademickém prostředí? Proč stále říkáme, že „vědci objevili“, ale „vědkyni to moc sluší“?
Společně se svým týmem vyvinula Hana Lísalová ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR kufřík, který využívá Ochranná služba Policie ČR k testování potravin na patogeny. S příchodem pandemie modifikovali tento systém také pro účely testování na koronavirus. Od mládí ale biofyzička trpí chorobou, jejíž vinou postupně přichází o zrak. To jí ale nebrání vychovávat tři dcery a excelovat na poli vědy.
Vývoj historicky největší české kosmické sondy LVICE² s vlastním pohonem pokročil do další fáze projektu. Měsíční sonda s řadou českých vědeckých přístrojů nabyla na velikosti a do její přípravy se zapojily další české aerospace firmy.
Základním principem projektů občanské vědy je, že s jejich realizací pomáhají dobrovolníci z řad veřejnosti. Dobrovolníkům přináší zapojení zábavu, znalosti i větší důvěru ve vědu jako takovou. Výzkumníkům pak přináší data a pomoc se zpracováním a interpretací výsledků. Jak ale základnu dobrovolníků vytvořit a jak se o ni starat, aby fungovala?
Na začátku roku dala vláda Olafa Scholze zelenou Německé agentuře pro transfer a inovace (DATI). Jak na tento krok reaguje Růžena Štemberková, vedoucí Kanceláře transferu technologií Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích? Zjistíte v komentáři, který vznikl ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR.
Strana 243 z 772