Co jsou klíčové priority pro Vysoké učení technické v Brně do dalších let? Jaký je význam technického vzdělávání v dnešní době? Jaká je role výzkumu a internacionalizace na vysoké škole? Jak může transfer znalostí či technologií podpořit rozpočet vysokých škol anebo na co by se nemělo zapomenout při novelizaci vysokoškolského zákona? Na tyto a další otázky jsme se ptali Ladislava Janíčka, rektora Vysokého učení technického v Brně.
Soutěž na nová vědecká centra, která by měla vzniknout v bývalých těžebních oblastech Saska a Saska-Anhaltska, spěje ke konci. Dva vítězné projekty vybere německá vláda v nejbližších týdnech. Obě centra vzniknou víceméně „na zelené louce“, a lze tak očekávat vysokou poptávku po spolehlivých firmách, které se zapojí jak do výstavby, tak do řetězce dodavatelů špičkového vědeckotechnologického vybavení.
Čím je způsobena větší četnost lesních požárů a jak dosáhnout toho, aby lidé vědcům naslouchali? Přečtěte si rozhovor s ekologem lesa Miroslavem Svobodou z České zemědělské univerzity v Praze o změně klimatu či požáru v Českém Švýcarsku a jeho vlivu na tamní přírodu.
Robert Tropek je entomolog z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kterého zajímá, jak se v závislosti na zeměpisné šířce – od rovníku k pólům – mění sítě vztahů mezi kvetoucími rostlinami a jejich opylovači. V článku, který vyšel v magazínu Forum, také říká, proč si jeho výzkum žádá, aby byl velkou část roku na cestách.
Vzít libovolnou zkumavku, registrovat její čárový kód, odšroubovat, odebrat a přemístit vzorek, odhodit špičku… Automatizované řešení prvotní manipulace se vzorky, například covidu-19, které před dvěma lety představili výzkumníci ze strojní fakulty VUT s podporou týmu FN Brno, se dočkalo druhé generace označené jako openTube2. Podle vědců nový systém svého předchůdce podstatným způsobem překonal.
Filip Černoch je politolog a na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně se věnuje energetice. Jeho hlavním výzkumným zájmem je energetická tranzice, tedy přechod od fosilních paliv k nízkouhlíkovým zdrojům energie. V září roku 2021 vyjel s Fulbrightovým stipendiem na prestižní univerzitu Dartmouth College.
Vědecký časopis Nature zveřejnil objev výzkumného týmu vedeného Daliborem Blažkem, který popisuje dosud neznámý mechanismus regulující sestřih RNA. Jde o zcela zásadní proces pro řízení genové exprese.
Bude doktorské studium uznáno jako pracovní praxe? A jaké další změny se plánují v oblasti výzkumu, vývoje a inovací? Na tyto otázky pro portál Vědavýzkum.cz odpovídala Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
Pod vedením ergoterapeutky Mariky Hrůšové vznikla na Rehabilitační klinice ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové nová pomůcka, která pacientům po ochrnutí horní končetiny v důsledku cévní mozkové příhody či úrazu usnadňuje provádění každodenních činností. Navíc pomůcka zvyšuje schopnost sebeobsluhy a ulevuje od bolesti zad.
Ruská invaze na Ukrajinu nezničila pouze infrastrukturu, lidské životy a vztahy, ale změnila také globální status quo vědecké spolupráce. Zejména evropské státy zahrnují do svých protiruských sankčních opatření také taková, která mají vliv na vědeckou spolupráci a rozvoj. Jaké projekty byly přerušeny a kolik vědců uprchlo z Ukrajiny?
Strana 243 z 746