Zvýšená poptávka po kovech potřebných pro výrobu obnovitelné energie, jako jsou měď, nikl a lithium, by mohla být pro některá města a regiony rušivější než ukončení produkce uhlí. Vědkyně z České zemědělské univerzity v Praze analyzuje důsledky dekarbonizace.
Tom Karlík je novinář. Aktuálně pracuje ve vědecké redakci České televize a vede web www.veda24.cz. V srpnu 2022 vyjel jako první stipendista nového programu Fulbright Science Communication na tříměsíční studijní pobyt na University of Tennessee. Jeho cílem bylo zkoumat rozdělenou americkou společnost a inspirovat se kolegy a kolegyněmi v akademickém prostředí, jak veřejnost seznamovat s vědeckými výsledky.
Oceňujeme na nich jedinečné fyzikální a chemické vlastnosti, ale zatím jen málo víme o jejich negativních dopadech. Proto se vědci z Lékařské fakulty v Hradci Králové UK, Univerzity Pardubice a Fakultní nemocnice Hradec Králové rozhodli pro mezioborovou spolupráci ve výzkumu nanomateriálů a jejich účinků na živé organismy – v projektu NanoBio. Jedním z iniciátorů projektu byl Zdeněk Fiala z LFHK UK.
Velká Británie bude lákat soukromé investory do výzkumu, Brusel chystá iniciativu na podporu mladých výzkumníků, napětí v oblasti výzkumu mezi USA a Čínou stoupá. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za uplynulý měsíc událo.
Vědci z Technologické univerzity v Liberci spolu s průmyslovými partnery vyvinuli ekologicky bezpečnou metodu čištění zanesených vodních vrtů pomocí ultrazvuku. Přínos nové „smart“ technologie spočívá v tom, že vůbec nezatíží životní prostředí a je navíc šetrná k tělesu vrtu.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Ve druhé polovině 20. a na počátku 21. století se politický a právní rámec i implementace výzkumných infrastruktur dramaticky vyvíjel. Článek se zabývá milníky tohoto procesu od založení mezinárodních organizací, ESFRI, nařízení o ERIC, ERIC Fóra až po aktuální vývoj ERA. Dále uvažuje o možných směrech vývoje v nadcházejícím období.
Jedním z největších problémů současné doby v oblasti běžně používaných antimikrobních látek je odolnost mikroorganismů. Tento problém se netýká pouze odolnosti vůči antibiotikům, ale také obecně i odolnosti vůči běžně používaným dezinfekčním přípravkům. Výzkumníci z Centra biomedicínského výzkumu z Fakultní nemocnice Hradec Králové vyvíjí novou technologii zahrnující celou skupinu strukturálně zcela nových širokospektrých antimikrobních látek.
Parazita, který vyzrál na genetickou chybu, objevili čeští vědci v ploštici z Českého ráje. O jejich překvapivý nález ihned projevili zájem lékaři i zahraniční investoři, protože by mohl pomoci s léčbou některých vrozených nemocí. Vítejte u dalšího přehledu vědy s českou stopou. Tentokrát se můžete těšit i na zmínku o možné revoluci ve svícení či algoritmech, které pomáhají odhalovat hudební podvodníky.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Dozvíte se o omezení spolupráce s některými maďarskými institucemi v rámci programů Erasmus+ a Horizont Evropa, o průběžné zprávě k Evropskému prostoru vzdělávání či o Monitoru vzdělávání a odborné přípravy 2022.
Mikrobiální fyziolog Jeffrey A. Cole, jenž je členem vědecké rady CATRIN, se ve své práci věnuje adaptaci bakterií na nedostatek či nadbytek kyslíku. Co Evropě pomůže produkovat více plodin v místě spotřeby? Pomáhají technologie v udržitelném zemědělství?
Strana 246 z 772