Více než tisícovka mladých vědců měla za posledních dvacet let možnost si během netradiční konference Interdisciplinary meeting of young life scientists otestovat své sociální dovednosti. Úspěšný vědec totiž nepotřebuje mít pouze expertní znalosti; musí také umět mluvit a jednat s lidmi, říká k již 21. ročníku akce její zakladatel Martin Fusek.
Cílem nově založeného Nadačního fondu IOCB Tech je dlouhodobá podpora rozvoje výzkumu, přenos nových poznatků do praxe a popularizace vědy. Fond založila techtransferová společnost IOCB Tech a pro první rok svého fungování dostal do vínku 20 milionů korun.
V loňském roce na Univerzitě Karlově proběhl audit rovných příležitostí. Cílem bylo zanalyzovat situaci na univerzitě a poskytnout data pro plán genderové rovnosti, který je od letošního roku nutnou podmínkou pro zisk grantů nejen z evropských schémat. Co vyplývá z auditu?
Roman Pašek řídí Deep Tech skupinu v poradenské společnosti AMIRES. Ta vědcům pomáhá s výzkumnými projekty, včetně oblasti marketingu a dalších podpůrných oblastí. S naší redakcí si Roman Pašek povídal nejen o činnostech AMIRESu, ale i o tom, jak by měla vypadat úspěšná projektová žádost.
Říká se, že simulace jsou dnes vedle vědeckých teorií a experimentů třetím pilířem, na kterém vědecké bádání stojí. Výsledek z Matematického ústavu AV ČR, software pro paralelní řešení rozsáhlých soustav rovnic, je využitelný právě v simulacích a při virtuálním vývoji produktů. Portál transferu AV ČR, resp. jeho databáze výsledků, nabízí další unikátní vědecký výsledek.
Chicago zaznamenalo loni nebývalý nárůst startupových jednorožců – tedy začínajících společností, jejichž tržní hodnota je vyšší než 1 mld. USD. Ty úspěšné se uplatňují zejména v oblasti softwarových řešení, informačních a finančních služeb či logistice. Na vzestupu jsou rovněž místní akcelerátory a inkubátory, které jsou mnohdy otevřené i pro zahraniční firmy.
Jan Valenta se v úvodníku Československého časopisu pro fyziku zamýšlí nad rolí šťastné náhody ve vědeckém výzkumu, která vede k poznání něčeho nového. Jak pak ale z takové šťastné náhody vytvořit objev, který povede k užitečným efektům? Přečtěte si víc v novém příspěvku.
Čím se řídí tok živin ve vodních ekosystémech, jak může studium řas pomoci chladicím systémům v Temelíně, co vše dokáže odhalit fosilní pyl nebo co formovalo současnou psanou i mluvenou češtinu? Nejen takové vědecké otázky si kladli a řešili experti a expertky, které 2. května 2022 ocenila Akademie věd ČR čestnými oborovými medailemi za mimořádné výsledky v jejich vědeckých oborech.
Co trápí český systém výzkumu, vývoje a inovací? Jaké změny se v této oblasti plánují? A v jaké fázi se nachází reforma doktorského studia? Na otázky portálu Vědavýzkum.cz odpovídala Radka Wildová, náměstkyně pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Zjistěte více o nové výzvě Erasmus+ Aliance pro inovace nebo o tom, jaký byl zájem o třetí výzvu na podporu projektů Evropských univerzit. Dále si můžete přečíst, která města byla vybrána k zapojení do mise 100 klimaticky neutrálních a chytrých měst či jak financovat spolupráci se třetími zeměmi v rámci programu Horizont Evropa. Nepromeškejte otevření výzvy do školicího programu Women2Invest.
Strana 267 z 746