Anna Azari je již půl roku velvyslankyní Státu Izrael v České republice. Během své velvyslanecké mise se chce zaměřit na prohloubení česko-izraelské spolupráce ve vědě, byznysu i kultuře. „Předchozí velvyslanci mi říkali, že Česko je velmi příjemná a přátelská země. Realita mě ale překvapila – je to mnohem lepší, než jsem čekala,“ říká v rozhovoru pro Forum.
Naši vědci a vědkyně jsou mezinárodně známí svou vynalézavostí a originálním využíváním dostupných (často omezených) zdrojů. Potvrzuje to i nejnovější publikace o novém nanomateriálu na bázi běžného minerálu, který urychluje chemické reakce lépe než dnes používané vzácné kovy. Další z objevů přepisuje učebnice antiferomagnetismu a mohl by změnit ukládání a přenos informací. Češi také zmodernizovali nepoužívaný dalekohled v Chile a doufají doslova ve hvězdné objevy. Další z pravidelných přehledů české stopy ve vědě míří kromě vesmíru i do Afriky.
Zahrnout vtip do názvu odborné práce by se podle studie mohlo z hlediska citací vyplatit. Nejnovější zjištění totiž naznačuje, že by výzkumníci mohli získat více citací tím, že by svou práci obdařili zábavnějšími názvy. Někteří však tvrdí, že důkazy jsou příliš slabé na to, aby se toto kritérium mohlo brát vážně.
Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? O těchto otázkách diskutuje Jiří Krechl, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.
„Někteří lidé – muži, samozřejmě – mě odrazovali od vědecké kariéry, neboť prý není vhodná pro ženy. To mě přimělo vytrvat ještě víc.“ Citátem Françoise Barré-Sinoussi, laureátky Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu (2008), propagovali organizátoři panelovou diskuzi Women in Science: The Gender Variable.
Obnova historických památek se neobejde bez trpělivosti a filigránské práce, a dnes především bez moderních metod a postupů. Za objevem zcela nového způsobu odstraňování vysokomolekulárních látek z povrchu historických materiálů stojí tým Jiřího Rathouského z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Ida Součková Olšová a Lenka Chvojková v rozhovoru mluví o novém projektu CZARMA. Ten cílí na podporu a sdílení zkušeností z administrace vědeckých projektů s cílem zajišťovat špičkový servis pro excelentní vědu. Rozhovor vyšel v časopisu ECHO, který vydává Technologické centrum AV ČR.
Kvantové technologie patří ke klíčovým oblastem, které významně ovlivní budoucí podobu světové ekonomiky a společnosti. Kanada proto připravuje národní strategii kvantových technologií. Klíčová oblast výzkumu dostala významnou finanční injekci v podobě grantů na projekty i mezinárodní spolupráci.
Posunout informační systémy reálně do 21. století, těžit z internacionalizace anebo podpořit ženy-vědkyně. To jsou některé z plánů rektorky Mileny Králíčkové, jež se 1. února 2022 ujala vedení největší univerzity v zemi – jako první žena od založení 7. dubna 1348.
Namísto elektrických pecí slunce, místo zlata levný nanomateriál. Tak lze ve zkratce popsat nový postup, který dokáže urychlit a zlevnit výrobu řady léčiv, chemikálií, plastů či barviv. Svým složením nanomateriál odpovídá běžným, v přírodě se vyskytujícím minerálům, dokáže však nahradit dosud využívané drahé kovy. Zájem o něj už projevili zahraniční investoři. Objev nedávno zveřejnil časopis Nature Nanotechnology.
Strana 270 z 746