Experimentální vysokonapěťová baterie, kterou zkonstruovali ve Fyzikálním ústavu a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR, funguje na principu elektrochemické reakce. Vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití. Její kapacita je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Přitom je vyrobena z extrémně levných materiálů.
Tradice má někdy inspirativní sílu. Jednu takovou udržují i prestižní vědecké časopisy, když na přelomu nového roku pravidelně sestavují přehledy očekávaných událostí ve vědě. Po jejich vzoru jsem se pokusila prozkoumat, co čeká českou vědu v roce 2022.
Nové Národní centrum Stavebnictví 4.0 (NCS) bude sídlit v budově ČVUT-CIIRC. Centrum bude podporovat přímo i nepřímo účast v národních i mezinárodních projektech, které posilují výzkumné, vývojové a inovační interakce mezi akademickými a průmyslovými partnerskými subjekty.
S Lucií Obalovou, ředitelkou Institutu environmentálních technologií při Vysoké škole báňské - Technické univerzitě v Ostravě, jsme si povídali o relativně mladé infrastruktuře ENREGAT. Přečtěte si, jak pro infrastrukturu dopadlo uplynulé hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v ČR, jak se jí spolupracuje s podniky nebo co nového jim přinesla pandemie.
Evropská organizace pro molekulární biologii (EMBO) vybrala šest vědeckých pracovníků, kterým udělí EMBO Installation Grant. Mezi nimi je i Češka, Kateřina Rohlenová z Akademie věd ČR.
Papírování spojené s granty, hledání motivace či neustálé vykazování. Sázka na účelové financování však může vést k menší efektivitě české vědy. Docílí Akademie věd ČR dlouhodobě stabilního financování svých pracovišť, o které usiluje od krizového roku 2009? Přečtěte si rozhovor s místopředsedou Akademie věd ČR Martinem Bilejem, který vyšel v časopisu AB / Akademický bulletin.
Výzkumné centrum, které si na své fungování musí téměř z 90 % vydělat samo, a to projekty i smluvním výzkumem. To je Regionální technologický institut, výzkumné centrum Fakulty strojní při Západočeské univerzitě v Plzni. Pojďte se s námi podívat na fungování centra o něco blíže.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nezmeškejte výzvu Breakthrough Energy Catalyst pro projekty využívající zelené technologie, novou soutěž New Industry 5.0 Award nebo výběrové řízení do misijních rad. Přečtěte si také o výsledcích ERC Starting Grants, novém portálu o vzdělávání v Evropě nebo o prioritách francouzského předsednictví.
Jednou z přednášejících loňské konference Komunikace vědy byla rozhlasová moderátorka Martina Mašková, která se popularizaci vědy věnuje od začátku své profesní dráhy. Podle ní mají lidé o vědu zájem, který i díky koronavirové pandemii roste. Nejlépe pak podle novinářky fungují příběhy a vyprávění lidí.
Jaroslav Miller je historik a bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci. Do konce ledna letošního roku stojí v čele nejstarší české soukromé vysoké školy a od 1. února 2022 přechází na pozici náměstka na MŠMT. Redakce portálu Vědavýzkum.cz se ho ptala na jeho názor na zakládání nového ministerstva pro vědu, zkušenosti s vedením Anglo-americké univerzity a ostatní oblasti vědní politiky v Česku.
Strana 289 z 747