Největší mezinárodní síť pro podporu podnikání známou jako EEN (Enterprise Europe Network) bude v Česku i v dalším třiapůlletém období, tj. do poloviny roku 2025, koordinovat Technologické centrum Akademie věd ČR. Rozhodla o tom Evropská komise, která posuzovala kvalitu předloženého projektu během několikaměsíčního výběrového řízení.
Vysokoškolský ústav Centrum energetických a environmentálních technologií CEET začal z rozhodnutí Akademického senátu VŠB-TUO fungovat 1. ledna 2021. V jeho čele stojí expert v oblasti energetiky Stanislav Mišák. Podle něj výzkumníky čeká maraton, v prvním roce však museli navzdory všem principům maratonského běhu vyspurtovat. Času totiž není nazbyt, zvláště když CEET chce být jedním z hlavních aktérů změn, které energetický systém v ČR čekají.
Rozšířit běžný elektronový mikroskop o atomární zdroj, který namísto pouhého sledování vzorku umožní provádět chemické reakce. To je pointa projektu, který v soutěži Technologické agentury ČR (TA ČR) zvítězil v kategorii Business i ve veřejném hlasování. Prototyp zařízení, na jehož vývoji spolupracoval tým z CEITEC společně s firmou Thermo Fisher Scientific, najde uplatnění například v materiálovém výzkumu kovů.
„Naším cílem je vytvořit univerzální generátor přirozeného jazyka, který se bude učit pouze z pár příkladů a nebude dělat chyby,“ popisuje Ondřej Dušek z Matfyzu. Pokud se vše vydaří, můžeme se těšit například na mluvící robotickou Alexu a další chytré asistenty v češtině nebo nejrůznější aplikace přehledně shrnující i složitá data.
Nejprestižnější evropský vědecký grant pro mladé vědce ERC Starting grant letos získal také Tomáš Slanina z ÚOCHB AV ČR. Tomáš se stal před šesti lety stipendistou Nadace Experientia a od roku 2019 jako člen správní rady nadaci pomáhá posouvat českou chemii směrem k celosvětové špičce.
Prvního ledna letošního roku oslavil Botanický ústav AV ČR 60 let od svého založení. Za šest dekád své existence se z malých geobotanických pracovišť stalo největší centrum botanického výzkumu v ČR, které významně přispívá k výzkumu a ochraně přírody nejen v České republice, ale i ve světě.
Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR a 1. místopředseda Učené společnosti ČR reaguje na programové prohlášení nové vlády. Mluví o vládních slibech v oblasti lidských zdrojů, transferu znalostí či míry administrativní zátěže. Pojmenovává i několik nedostatků, jako je například dle něj nevhodné nastavení poměru institucionálního a účelového financování výzkumných organizací.
Ve čtvrtek 13.1. odstartuje z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z dílny Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. Na palubě nanodružice VZLUSAT-2 bude hned několik vesmírných zařízení, na jejichž vývoji pracovali také čeští vědci. Mezi nimi jsou například detektory, které budou monitorovat záblesky gama záření ve vesmíru nebo mapovat takzvané kosmické počasí a ionizující záření na oběžné dráze.
Docela pravidelně komentuji programová prohlášení vlád v oblasti vědy, výzkumu a inovací (VVI). Ani tentokrát neudělám výjimku. Už před měsícem jsem komentoval záměry obsažené v koaliční smlouvě. Většinu záměrů jsem sice kvitoval, ale přišlo mi, že mnoho důležitých témat pominula.
„Nikdy jsem nezvažovala žádnou jinou kariéru, neměla jsem plán B,“ říká vědkyně Kateřina Rohlenová, která vede vlastní výzkumnou skupinu v Biotechnologickém ústavu AVČR v centru BIOCEV a aktuálně získala prestižní ERC grant. Snaží se pochopit komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami.
Strana 290 z 747