Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? O těchto otázkách diskutuje Jiří Krechl, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.
„Někteří lidé – muži, samozřejmě – mě odrazovali od vědecké kariéry, neboť prý není vhodná pro ženy. To mě přimělo vytrvat ještě víc.“ Citátem Françoise Barré-Sinoussi, laureátky Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu (2008), propagovali organizátoři panelovou diskuzi Women in Science: The Gender Variable.
Obnova historických památek se neobejde bez trpělivosti a filigránské práce, a dnes především bez moderních metod a postupů. Za objevem zcela nového způsobu odstraňování vysokomolekulárních látek z povrchu historických materiálů stojí tým Jiřího Rathouského z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Ida Součková Olšová a Lenka Chvojková v rozhovoru mluví o novém projektu CZARMA. Ten cílí na podporu a sdílení zkušeností z administrace vědeckých projektů s cílem zajišťovat špičkový servis pro excelentní vědu. Rozhovor vyšel v časopisu ECHO, který vydává Technologické centrum AV ČR.
Kvantové technologie patří ke klíčovým oblastem, které významně ovlivní budoucí podobu světové ekonomiky a společnosti. Kanada proto připravuje národní strategii kvantových technologií. Klíčová oblast výzkumu dostala významnou finanční injekci v podobě grantů na projekty i mezinárodní spolupráci.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Posunout informační systémy reálně do 21. století, těžit z internacionalizace anebo podpořit ženy-vědkyně. To jsou některé z plánů rektorky Mileny Králíčkové, jež se 1. února 2022 ujala vedení největší univerzity v zemi – jako první žena od založení 7. dubna 1348.
Namísto elektrických pecí slunce, místo zlata levný nanomateriál. Tak lze ve zkratce popsat nový postup, který dokáže urychlit a zlevnit výrobu řady léčiv, chemikálií, plastů či barviv. Svým složením nanomateriál odpovídá běžným, v přírodě se vyskytujícím minerálům, dokáže však nahradit dosud využívané drahé kovy. Zájem o něj už projevili zahraniční investoři. Objev nedávno zveřejnil časopis Nature Nanotechnology.
Doktorandka Lucie Ráčková, působící ve výzkumné skupině Environmentální fyziologie, se na RECETOXu věnuje trajektorii akutního a chronického stresu v izolačních experimentech. Její výzkumné téma ji zavedlo až na vzdálenou Antarktidu.
Vědecká spolupráce se stala důležitou pákou v diplomatických vyjednáváních mezi Švýcarskem a Evropskou unií. V podobné situaci se nachází i Velká Británie, u níž je ale cesta k členství v programu Horizon Europe o něco jasnější.
Investiční fond i&i Biotech (i&i Bio) investoval 1,5 milionu dolarů do česko-amerického technologického startupu Sampling Human, který vyvíjí unikátní diagnostickou metodu zdokonalující detekci a monitoring závažných onemocnění. Společnost pomocí syntetické biologie geneticky přeměňuje mikroorganismy (např. kvasinky) na tzv. „živou informační technologii“.
Strana 297 z 773