Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity povede v příštích čtyřech letech Irena Radová, která na volebním zasedání akademického senátu fakulty získala 11 hlasů z 21 možných. Do funkce děkanky ji 15. března 2022 jmenoval rektor MU Martin Bareš.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Přečíst si můžete o partnerství EDCTP3 nebo o investičním prostředí pro evropské start-upy a scale-upy. Také se dozvíte o spuštění nového portálu ERA4Ukrajina, druhém ročníku European Innovation Procurement Awards, veřejné konzultaci ke zlepšení kvalitě stáží mladých lidí nebo o pilotní akci Partnerství pro regionální inovace.
Jak jsme slíbili, připravili jsme novou rubriku podcasty, ve které si můžete pustit mluvené slovo věnované oblasti vědy, výzkumu, vývoji, inovacím, technice či vysokému školství.
Během svého výzkumného působení projezdil celý svět. Nyní Constantinos Stathopoulos zakotvil v České republice, kde v rámci projektu ERA Chair buduje na České zemědělské univerzitě v Praze nový vědecký program pokročilých potravinářských technologií. Jaké jsou jeho zkušenosti s českou vědou a zdejším prostředím?
Grant Nadačního fondu Neuron a IOCB Tech má první příjemce. Ukrajinským vědkyním vyplatili nejen finanční příspěvek 200 000 Kč na náklady spojené s vytvořením zázemí v České republice, ale díky solidaritě českých vědců jim také pomohli najít zaměstnání.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Proč se lidé více obávají chemických zbraní než těch jaderných? I to je jedna z otázek, jíž se zabývá výzkumný tým Michala Smetany na Fakultě sociálních věd UK. Po ruském útoku na Ukrajinu a rozpoutané válce je takové bádání, žel, až nebývale žhavé a aktuální.
Ve středu 23. března 2022 oznámila Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI), že od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) získala povolení k výstavbě jaderného reaktoru VR-2. Ten bude stát ve stejné reaktorové hale, kde už od roku 1990 fakulta provozuje školní reaktor VR-1 Vrabec.
V nejbližší době se nedozvíme, jsou-li na Marsu atmosférické výboje způsobené nabíjením poletujícího prachu, ani jestli se mohou elektromagnetické vlny na slyšitelných kmitočtech šířit z kosmického okolí rudé planety až na její povrch. To jsou hlavní cíle českého vědeckého přístroje, který měl na jaře 2023 na Marsu přistát.
Pomáhá překládat z ukrajinštiny, zvládne diagnostikovat nemoci či studovat nežádoucí účinky léků. A i s přispěním českých výzkumníků a výzkumnic se stále zlepšuje: umělá inteligence. Vítejte u dalšího přehledu vědeckých novinek s českou stopou. Jednou nám díky nim možná budou lékaři místo antibiotik předepisovat viry. Také vyšlo najevo, že máme velmi rádi perník. Bohužel nejen ten pardubický.
Vysokokapacitní, bezpečný a k přírodě šetrný superkondenzátor, tedy zařízení pro uchovávání elektrické energie, budou vyvíjet vědci z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a italskou firmou ITELCOND.
Strana 301 z 773