V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Technickou univerzitu v Liberci. Jaké má škola zkušenosti s probíhajícím hodnocením výzkumných organizací? Jak běží příprava strategického záměru nebo jakých úspěchů se podařilo v poslední době dosáhnout? Zeptali jsme se prorektora Pavla Mokrého.
„Jen změnou lékové formulace se nám podařilo padesátkrát zvýšit rychlost rozpouštění známého léčiva,“ popisuje nedávný úspěch doktorandka Jana Brokešová z Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové. Na svém výzkumu pracuje v rámci projektu The Parc (Pharmaceutical Applied Research Center), který propojuje akademické prostředí s farmaceutickou praxí v Zentivě.
Kromě formálních náležitostí, o které se v drtivé většině případů postará patentový zástupce nebo jiný specialista, jsou pro získání patentu důležité skutečnosti, které by měl znát každý vědec, vývojář či vynálezce, zkrátka osoba, kterou zákon vystihuje jako „původce“. Následující článek s videem shrnuje vše důležité.
Nicola Silva přišel na Masarykovu univerzitu před dvěma lety, na Lékařské fakultě MU vede výzkumnou skupinu, která se věnuje studiu části rozmnožovacího procesu – meiózy.
Prestižní projekt GAČR Expro, který se zabývá využitím frekvenční rychlé skenovací elektronové spinové rezonanční spektroskopie, získali nedávno Petr Neugebauer a jeho výzkumná skupina Magneto-optická a THz spektroskopie. Pětiletý projekt, který podle Neugebauera přirozeně navázal na jeho dosavadní práci i ERC grant, má za cíl vytvořit konzoli umístitelnou na spektrometr. To umožní studovat elektrony, a především relaxační časy.
Chce přijít na kloub možným následkům bombardování raných planet asteroidy a kometami. Co četné impakty těles bloudících v mladé Sluneční soustavě znamenaly pro vznik života? Napsal o tom diplomovou práci, která byla tak skvělá, že za ni Lukáš Petera z Přírodovědecké fakulty UK letos v březnu získal prestižní Cenu Wernera von Siemense.
Zatímco globálně význam nepřímé veřejné podpory výzkumu a vývoje prováděného v soukromých podnicích roste, v Česku počet firem využívajících daňové odpočty na výzkum a vývoj setrvale klesá. V roce 2019 podniky díky odpočtům ušetřily asi 2,7 miliardy korun, dvě třetiny této částky získaly podniky pod zahraniční kontrolou.
Jan Valenta z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy přináší zamyšlení nad knihou Robot 100: Sto rozumů od Jitky Čejkové. Co se v knize dozvíte? A stojí za přečtení?
„Houstone, máme problém“ stojí na tričku s logem NASA, které má na sobě Václav Lazar, doktorand z Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství. Teď by měl spíš hlásit: „Houstone, máme projekt!“. Se svým týmem totiž uspěl v interní grantové soutěži VUT určené pro Ph.D. studenty a díky finanční podpoře může následující dva roky pracovat na vývoji malého satelitu třídy CubeSat.
Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni UK figuruje na mapě vědy od roku 2014. Je to právě vysoká výkonnost vědeckých kapacit z fakulty a fakultní nemocnice v oblasti výzkumu, co stojí za přidělením prestižního evropského projektu Chaperon.
Strana 340 z 748