Michael Wrzaczek je rostlinný molekulární biolog zaměřující se na molekulární signalizaci rostlin, který v minulém roce založil svou výzkumnou skupinu na Biologickém centru AV ČR. Proč si vybral zrovna Českou republiku, co ho zde překvapilo a co očekává od českého výzkumného prostoru? Nejen na tyto otázky odpovídá mladý vědec v následujícícm rozhovoru.
Volný přístup k vědeckým publikacím a řízené sdílení výzkumných dat – samozřejmě tam, kde je sdílení dat možné. To je nový trend ve vědecké komunikaci.
Na portále Vědavýzkum.cz se snažíme mapovat soudní rozhodnutí, která se týkají dotačního řízení či veřejného zadávání. Jedním z principů, který musí veřejní zadavatelé či poskytovatelé dotací dodržovat, je zásada transparentnosti. Níže popsané rozhodnutí se sice týká České rozvojové agentury a projektu na udržitelné zemědělství v Zambii, ale principy platí i pro ostatní poskytovatele a příjemce.
Chtěli, aby jejich vědecké výsledky mohli využívat učitelé, žáci i široká veřejnost. To byla asi největší motivace dvou týmů Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která je vedla k přihlášení projektu Proof-of-Concept v rámci programu TA ČR Gama 2. Kam se oba týmy v prvním roce posunuly a čím je projekt Proof-of-Concept a spolupráce s Vědeckotechnickým parkem UP obohatily?
Rada pro výzkum, vývoj a inovace zvolila na konci ledna 2021 do funkce prvního místopředsedy Pavla Barana z Akademie věd ČR. Co jej v nové roli čeká? Na jaké priority se při udržení stabilního vědního systému poradní orgán vlády chce zaměřit?
Jaká je odvrácená strana prestižních vědeckých časopisů? Výše nových poplatků za otevřené publikování v časopisu Nature vyvolala značně kritickou reakci. Kdo si bude moci dovolit platit skoro čtvrt milionu korun za článek?
Povídali jsme si s Jaroslavem Blahošem, který se zabývá na Ústavu molekulární genetiky AV ČR signalizací v mozku zprostředkovanou kanabinoidním systémem. Jaký je jeho aktuální vědecký výzkum? Jak hodnotí své působení v zahraničí a jak pohlíží na českou vědu?
Vzestup čínské vědy a výzkumu se stal v posledních několika letech hojně diskutovaným tématem. Obrovské investice do výzkumných infrastruktur a vědecko-výzkumného personálu, stejně tak i masivní pokroky ve vývoji technologií vynesly Čínu na pozici globálního lídra ve výzkumu a vývoji. Jak ale ovlivnila postavení čínské vědy pandemie koronaviru?
V posledním roce se nám z různých stran připomíná sté výročí vzniku slova robot, které navrhnul Josef Čapek a do světa vypustil jeho bratr Karel ve hře R.U.R. Já bych ale teď chtěl začít vzpomínkou na Čapkovo dílo, které mě v mládí zaujalo více – byly to tři novely seřazené do jednoho celku: Hordubal, Povětroň, Obyčejný život (tzv. noetická trilogie).
Masarykova univerzita přináší rozhovor s právníkem Davidem Kosařem, který je jedním z vědců z MUNI, kteří koncem minulého roku získali ERC Consolidator grant. První ERC grant se mu podařilo získat již před několika lety. Díky němu prozkoumal, jaký vliv má nárůst soudcovské samosprávy na princip dělby moci. Na MUNI se mu také podařilo založit Ústav pro otázky soudnictví.
Strana 348 z 748