„Starého psa novým kouskům nenaučíš; zhruba od 25 let věku jen málokdy měníme své hodnotové postoje. Nefunguje to tak, že bychom si přečetli jeden článek v novinách a zcela změnili své postoje třeba k migraci,“ říká politoložka Lenka Dražanová, která aktuálně působí v Centru pro migrační politiku na Evropském univerzitním institutu ve Florencii, kde zkoumá politické chování a hodnotové postoje především ve vztahu k migraci.
Datová společnost Altmetric vydala už posedmé žebříček stovky nejdiskutovanějších vědeckých článků. Minulému roku dominovala především témata spojená s koronavirem, jeho léčbou, či efektivitou ochranných opatření. Do žebříčku se dostala ale také kontroverzní esej Tomáše Hudlického.
Česká republika, Francie, Dánsko, Finsko, Itálie a mezinárodní organizace CIHEAM IAMB (International Centre for Advanced Mediterranean Agronomic Studies) předložily žádost o ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury AnaEE-ERIC, jež bude řídit evropskou výzkumnou infrastrukturu Analysis and Experimentation on Ecosystems (AnaEE). K zakládajícím členům se přidá i Belgie, a to jako zakládající pozorovatel.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) na svém pravidelném zasedání dne 29. ledna 2021 zvolila na uvolněnou pozici prvního místopředsedy RVVI Pavla Barana. Řadovým místopředsedou se stal nově Vladimír Mařík. V další volbě byl na předsedu Komise pro hodnocení výzkumných organizací (KHV) navržen ekonom Štěpán Jurajda.
Čeští vědci jsou dlouhodobě málo úspěšní v získávání grantů Evropské výzkumné rady ERC. Z celkového počtu 11 a půl tisíce projektů, na něž Evropská komise od roku 2007 poskytla miliardy eur, jich vědci z České republiky získali jen asi čtyři desítky. Systematickou a efektivní podporu žadatelů o ERC granty slibuje nová deklarace Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Pomoc s přípravou projektů bude řídit expertní skupina v čele se Zdeňkem Strakošem.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo vítěze národní výzvy na Evropské digitální inovační huby. Ty by měly spolu s evropskými partnery podporovat malé a střední podniky a veřejnou správu při širším zapojení digitálních technologií do výroby, obchodu a veřejných služeb.
Centrum pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů – CUCAM vzniklo na Přírodovědecké fakultě UK před čtyřmi lety díky štědrému evropskému projektu na podporu excelentního výzkumu. Specificky cílená investice 215 milionů korun umožnila vznik špičkově vybaveného centra zkoumajícího nové materiály pro praxi.
Na konci minulého roku schválila vláda České republiky dokument s názvem „Identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur ve výzkumu, vývoji a inovacích.“ Následující článek se zabývá tím, co tento dokument přináší a zda je dobré se jím jako doporučujícím materiálem řídit či neřídit.
Scimago Impact Ranking (SIR) je další z globálních žebříčků, ve kterém se české vysoké školy sice neztratily, ale ani výrazně nezáří. Zajímavější než pořadí škol na národní úrovni je porovnání se sousedními státy nebo například v rámci žebříčku škol východní Evropy. Ten vede Univerzita Karlova před slavnou Lomonosovovou univerzitou v Moskvě.
Sdružení CESNET, Masarykova univerzita a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava byly přijaty za členy asociace EOSC (European Open Science Cloud), evropského cloudu pro otevřenou vědu.
Strana 356 z 748