Na Vědavýzkum.cz opakovaně informujeme o publikační etice u nás i v zahraničí. Zajímalo nás, jak si budují systém hodnot a vědeckou praxi začínající vědci v oblasti přírodních věd: Jak si osvojují akademickou integritu? A co by jim pomohlo lépe vstoupit do vědeckého života? O vyjádření jsme požádali také některé školitele.
Výdaje na výzkum a vývoj (VaV) v Česku v posledních letech výrazně rostou. V roce 2019 dosáhly částky 112 miliard korun a meziroční nárůst činil 9 %. Nejvíce do výzkumu investuje podnikatelský sektor, rostou ale i výdaje ze státního rozpočtu. Vyplývá to z aktuálních dat o výzkumu a vývoji, která zveřejnil Český statistický úřad.
Od pondělí 2. až do neděle 8. listopadu 2020 probíhá již dvacátý Týden vědy a techniky Akademie věd ČR. Portál Vědavýzkum.cz je mediálním partnerem festivalu, který letos kvůli koronavirové pandemii probíhá online. Vybrali jsme pro vás několik zajímavých přednášek, které můžete sledovat z pohodlí vašeho domova.
Iva Mozgová získala během svého PhD studia stipendium EMBO Postdoctoral Fellowship a měla možnost strávit dva roky na Swedish University of Agricultural Sciences v Uppsale. Jak je náročné připravit žádost o stipendium, co jí přineslo a jaké jsou její plány do budoucna? O své zkušenosti se vědkyně, která od ledna 2019 vede v Biologickém centru AV ČR vlastní výzkumnou skupinu zaměřenou na epigenetiku rostlin, podělila v následujícím rozhovoru.
Čtvrtý díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR se zaměří na juniorské postdoky. Aby začínající vědec v dnešní vědě uspěl, je vědecká mobilita nezbytná. Bez dlouhodobé zahraniční zkušenosti je dnes téměř nemožné získat výzkumný grant. Následující článek proto přináší shrnutí toho, o jaká zahraniční stipendia a granty si můžete v prvních letech od ukončení PhD studia žádat.
Na Vědavýzkum.cz se opakovaně věnujeme etickým aspektům vědecké práce u nás i v zahraničí. Součástí vědeckého života jsou bohužel i praktiky jako plagiátorství či predátorské publikování. Nakolik jsou u nás rozšířené? A jak se je vědecké obci daří řešit? Zkušenosti českých vědců nejsou vždy úplně pozitivní, jak ukazuje nejeden dopis, který nám přichází do redakční pošty.
Věda a výzkum na britských univerzitách mají nejenom národní prestiž, ale těší se i velké světové popularitě. Nicméně v souvislosti s Brexitem se začíná toto výjimečné postavení otřásat. Vlivem odchodu Velké Británie z Evropské unie začínají Britské ostrovy opouštět někteří významní vědci.
Metoda diagnostiky rakoviny slinivky analytického chemika Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice získala evropský patent. Skupina popsala možnost, jak zjistit nemoc již v počáteční fázi a pouze z analýzy krve. Tím se rýsuje šance pro miliony lidí, kteří se dnes o tomto onemocnění dozvědí příliš pozdě.
Jak to doopravdy je s hojně diskutovanou nerovnoměrnou geografickou distribucí prostředků z rámcových programů a s tím související otázkou zaostávání zemí EU13 (tzv. nové členské státy) oproti zemím EU15 (staré členské státy)? A jaké jsou pro výzkumníky bariéry v účasti v rámcových programech?
Česká republika bude mít brzy nový nejvýkonnější superpočítač. Národní superpočítačové centrum IT4Innovations si za dodavatele nového výkonného výpočetního systému vybralo společnost Hewlett Packard Enterprise. Počítač by měl pomoci vylepšit například předpověď počasí, napomoci rozvoji ekologické a udržitelné infrastruktury nebo se podílet na hledání léčiv pro vývoj léku na Covid-19.
Strana 374 z 748