Zdeněk Farka, který v současnosti působí na Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, si žádost o svůj první grant z programu TAČR Zéta podal už jako PhD student. Co ho k vlastnímu grantu motivovalo? A jak hodnotí přínos tohoto programu pro mladé výzkumníky? Na tyto i další otázky odpovídá v následujícím rozhovoru.
Třetí díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR shrnuje příležitosti doktorských studentů. Zcela zásadní je správně si vybrat téma, instituci a školitele. Nedílnou součástí profesního rozvoje PhD studentů jsou krátkodobé a dlouhodobé zahraniční výzkumné stáže. K dispozici je také celá řada stipendijních programů.
Zakladatel nadějného startupu Pekat Vision Petr Šmíd se vyhlídkami umělé inteligence zabýval už při studiích na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně, kterou absolvoval v roce 2007. Tehdy na fakultě převládal názor, že umělé neuronové sítě jsou sice zajímavým, ale z hlediska praktického využití asi překonaným směrem výzkumu.
Indonésie je světovým lídrem v počtu open access (OA) vědeckých publikací. Takové publikace jsou k dispozici ke čtení zdarma a lze je legálně šířit dál. Nejnovější údaje ukazují, že Indonésie publikovala v tomto režimu již 1717 článků. Toto číslo odráží důležité postavení asijské země v globálním akademickém měřítku a může inspirovat i další státy v tom, jak zlepšit otevřený přístup.
Výzkumným tématem Karla Blahny je spánek. V Biomedicínském centru Lékařské fakulty UK v Plzni zjišťuje, jak se mění spánková aktivita mozku ve zdraví a v nemoci. Tomuto tématu se může věnovat i díky interní podpoře UK Primus.
Na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze se právě vytváří interdisciplinární mezinárodní pracoviště, které se bude věnovat výzkumu pokročilých technologií pro vysoce kvalitní, bezpečnou a udržitelnou regionální produkci potravin. Projekt byl podpořen štědrým grantem z prestižní výzvě ERA Chairs evropského programu Horizont 2020.
Počátkem října jsme se jako každoročně dozvěděli jména vědců, kteří si v prosinci převezmou to nejprestižnější z vědeckých ocenění – Nobelovu cenu – z rukou švédského krále (zde musím upřesnit: letos proběhne jakési distanční předání, které by mělo být napraveno o rok později). Dobu napjatého čekání na tuto slávu už třicet let zpestřuje zářijové vyhlašování Ig Nobelových cen (IgNC).
Nový výzkum ukazuje, že americká věda se těší velké důvěře veřejnosti, jedné z nejvyšších od roku 1974. Magazín Scientific American ale přidává podtitulek: Tak proč se tak nechováme? Vypadá to, že i když si lidé přínosu vědy váží, v některých postojích dávají za pravdu spíš vládě. V případě USA to znamená velký problém, protože se zdá, že tamní vláda vědecké poznatky neuznává.
Stipendium českých nadací umožnilo studium v zahraničí už několika desítkám tvůrčích lidí. Jak takové stipendium ovlivní život a profesní dráhu studenta life sciences? V dalším rozhovoru ze seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences o svých zkušenostech promluví Eva Brichtová, která díky stipendiím nadace manželů Krskových a Bakala Foundation studuje na University of Cambridge.
S Jaroslavem Lískovcem, ředitelem Národního centra Průmyslu 4.0, jsme si povídali nejen o samotném centru, ale také o nedávném Národním průmyslovém summitu 2020 a o Analýze českého průmyslu, která byla na summitu představena. Zabrousili jsme i do dnes velmi diskutované oblasti transferu znalostí a technologií.
Strana 376 z 748