„Zahraniční zkušenosti vám otevřou oči. Ukáží vám, jak se věda má nebo také nemá dělat,“ míní Alena Moudrá, imunoložka, která o sobě říká, že je opak inbreda (člověk, který je celou kariéru v jedné laboratoři – pozn. red.). Už během studia získala mnoho zkušeností z různých laboratoří v Česku i zahraničí. Aktuálně působí jako postdoktorandka na Babraham Institute v Cambridge.
Farmaceutická společnost MSD vypsala grant pro české vědce v oblasti zdravotní politiky. Účelem je zlepšit onkologickou péči a přístup k inovativní léčbě v České republice. Výzkumníky podpoří více než milionem korun.
Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) vydalo ve spolupráci s nakladatelstvím Elsevier publikaci Science for Policy Handbook. Vědcům a výzkumným organizacím v ní poskytuje návod, jak dosáhnout toho, aby se jejich znalosti a výstupy práce staly součástí procesu tvorby zodpovědné politiky.
Petra Vojáčková nastartovala svou vědeckou kariéru na Masarykově univerzitě, odkud se navzdory různým neúspěšným pokusům probojovala na Harvard. V mládí Petru motivovala její sestra, která vynikala v biologii a účastnila se různých mezinárodních soutěží. Sama se začala hlouběji zajímat o chemii a v současnosti ji studuje na Harvardu. Tam se dostala na doktorské studium po absolvování Přírodovědecké fakulty MU.
Pracujete v akademickém prostředí, máte nápad nebo vědecký objev a láká vás myšlenka založit si vlastní vědecký startup? Co vše to obnáší? Jak vypadá současná startupová scéna v ČR? Jak postupovat i kde hledat zaměstnance? Na tyto a další otázky odpovídá Barbora Šumová, investiční manažerka biotechnologického inkubátoru i&i Prague.
Novou ředitelkou UK Research and Innovation (UKRI), britské agentury, která spravuje většinu tamějších veřejných výdajů na výzkum, vývoj a inovace, se stane Ottoline Leyser. Profesorka rostlinné biologie je známá svou podporou diverzity i rodičů s vědeckou kariérou.
Gabriela Nass Kovacs získala v květnu prestižní ocenění od Společnosti Maxe Plancka za svůj výzkum struktury proteinů pomocí rentgenové krystalografie. Přesto se rozhodla s vědou skončit. „Práce v laboratoři vyžaduje velkou vůli i časovou obětavost. Nemůžete se sebrat a jít domů jen proto, že je už večer,“ říká absolventka Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
„Budu se věnovat vývoji nových materiálů, které by díky vodivostním a magnetickým vlastnostem mohly nalézt uplatnění například v elektronice budoucnosti,“ popisuje svůj výzkumný projekt Lenka Štacková z Masarykovy Univerzity. Díky stipendiu Nadace Experientia stráví rok ve skupině profesora Juríčka na University of Zurich ve Švýcarsku.
„Kreslení je taková moje terapie. Všechny ty negativní vlivy ve vědě dokážu spláchnout tím, že si z nich udělám legraci,“ říká muž tvořící pod pseudonymem František Mizera, jehož vtipy jsou právě k vidění v Malé galerii vědeckého obrazu Matematicko-fyzikální fakulty UK. Je dvorním dodavatel rubriky Vědavýzkum.cz s nadhledem.
Dalších šest mladých vědeckých talentů získalo podporu Nadačního fondu Univerzity Palackého. V letošní, již šesté výzvě uspěli studenti z přírodovědecké, lékařské, filozofické a cyrilometodějské teologické fakulty. Díky Nadačnímu fondu UP, který je jediný svého druhu v republice, tak nyní mají rok na uskutečnění svých ambiciózních projektů.
Strana 394 z 748