S Lukášem Ferklem, ředitelem Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) při Českém vysokém učení technickém v Praze, jsme si povídali mimo jiné o tom, proč je interdisciplinarita ve výzkumu důležitá a jaká má úskalí, proč je dobré mít vědeckou radu složenou nejen z domácích členů a jak na UCEEB řeší otázky duševního vlastnictví.
V arabském regionu patří Egypt mezi země, které se dobře starají o vysoké školství a investují do výzkumu a vývoje. Egyptské univerzity jsou populární u svých sousedů a tamní výzkumníci často spolupracují na zahraničních projektech. Země, která si za poslední roky vybudovala vědecko-technologickou základnu, nyní doufá, že své postavení bude moci zlepšovat i navzdory koronavirové pandemii.
Ve středu 15. července 2020 proběhla pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace, Česku konferencí rektorů a Akademií věd ČR konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19. Jejím cílem bylo prezentovat význam vědy a výzkumu v boji se zdravotními a socioekonomickými dopady pandemie nového druhu koronaviru.
Řada členských zemí EU včetně Francie a Německa začala aktivně usilovat o technologickou samostatnost Evropy v klíčových průmyslových a vývojových oblastech. Německo ohlásilo nový fond na podporu bateriové výroby, Francie chce zase investovat do ekologické letecké dopravy.
Už pojedenácté budou dvě desítky ambasadorů hledat ty nejlepší IT diplomové práce v elitní soutěži IT SPY. Soutěž, kterou organizují české a slovenské univerzity a společnost Profinit, se zaměřuje na projekty studentů IT fakult z České republiky a Slovenska. Možnost podat přihlášku trvá do 15. září 2020.
Řadě vědeckých průzkumů předchází prvotní výzkum, jehož cílem je získané výsledky využít v praxi. Zejména pokud je výzkum zadán či financován soukromou sférou, je nutné kvalitně právně zajistit hladký přechod výzkumných výsledků do praxe.
Esej Tomáše Hudlického publikovaná v prestižním časopise Angewandte Chemie rozvířila debatu o roli inkluze, podpoře žen a menšin ve vědě. Dalším příspěvkem do diskuse je reakce Petera Stropa především na komentáře Marcely Linkové v článku Tři argumentační fauly v kauze Hudlický.
Podle nově vydaného dokumentu chce Velká Británie dalšími financemi do výzkumu, vývoje a inovací zajistit budoucí prosperitu země. Investice do vědy by se měly během následujících let vyšplhat až k 2,4 % HDP. Nový vědecký plán usiluje zachovat postavení Velké Británii ve vědě i po brexitu.
Lucii D. Augustovičové z Matematicko-fyzikální fakulty UK (MFF UK) se podařilo vyřešit problém, o kterém předchozí vědecké publikace tvrdily, že nejde – najít způsob, jak ochladit molekuly na extrémně nízké teploty, což otvírá cestu k novým objevům a technologiím využitelným třeba při návrhu kvantových počítačů.
O různé formy spolupráce s firmami se snaží snad všechny obory na Masarykově univerzitě. Málokomu to jde ale tak dobře a dělá to tak dlouho jako Fakulta informatiky MU a její Sdružení průmyslových partnerů (SPP). Jaké jsou parametry dobrého vztahu se subjekty, které fungují tak jinak než univerzita? A jak se na tom podepsala koronavirová opatření?
Strana 395 z 748