Nositel Nobelovy ceny Tasuku Hondžó žaluje japonskou farmaceutickou firmu Ono Pharmaceutical. Vědec po firmě žádá přes 200 milionů dolarů za svou účast v soudním procesu, ve kterém pomohl firmě obájit patentová práva na svůj objev.
Primárním účelem vědecké komunikace by mělo být šíření informací, což plně vystihuje model vědecké komunikace open access (otevřený přístup), který zajišťuje trvalý, okamžitý, svobodný a bezplatný online přístup k vědeckým výsledkům. V rámci Ústřední knihovny Univerzity Karlovy vzniklo od ledna 2020 Centrum pro podporu open science, mezi jehož dva hlavní pilíře patří právě open access a open data.
Evropská výzkumná rada (ERC) zveřejnila předběžný kalendář výzev pro granty ERC na rok 2021, které již budou spadat pod nový rámcový program Horizon Europe. Ten by měl být spuštěn od 1. ledna příštího roku, nyní se čeká na schválení rozpočtu.
Dne 11. června publikovala moje kolegyně Kristýna Veitová na Facebooku NKC – gender a věda post týkající se
Nejnovější podrobnosti o návrhu evropského rozpočtu přinesly nepříjemné zprávy pro budoucí výzkumný program Horizon Europe. Tomu se mají oproti předchozímu návrhu snížit prostředky o 3,2 %. Polepší si naopak Evropská rada pro inovace (EIC) a aplikovaný výzkum ve zdravotnictví, digitalizaci nebo klimatologii. Podpora půjde z krizového fondu EU vytvořeného v reakci na koronavirovou pandemii.
Podle nového výzkumu Psychologického ústavu AV ČR mají vedoucí kateder a týmů ve STEM i SSH oblasti podobně pragmatický postoj k systému hodnocení a financování vědy a uplatňují obdobnou manažerskou logiku výkonu a odměny. Mají však diametrálně odlišné podmínky pro její uplatňování.
Jeden z nejprestižnějších světových medicínských žurnálů The Lancet se ocitl uprostřed globálního skandálu. Článek, který vyvrací terapeutické účinky hydroxychlorochinu na onemocnění COVID-19, vychází z podezřelých dat s nejasným původem. Časopis nyní začal výzkum znovu prověřovat.
Extrémní klimatické jevy jako dlouhotrvající sucho nebo přívalové srážky se vyskytují kvůli probíhající klimatické změně častěji než kdy dříve. Úzce s nimi souvisí i výkyvy v kvalitě odpadní vody vypouštěné z tuzemských čistíren do řek a okolního prostředí. Reakcí na tento problém je nový inteligentní IT systém, jenž vyvíjejí odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze ve spolupráci s kolegy z Českého vysokého učení technického a z průmyslu.
V období 2016 až 2018 inovovala v Česku své produkty a procesy necelá polovina podniků s více než deseti zaměstnanci. Nejvíce inovují velké podniky, jejich aktivita však mírně klesá. Na průměr inovační aktivity zemí Evropské unie stále Česko nedosahuje.
Vědci z Fakulty tělesné kultury ve spolupráci s Vědeckotechnickým parkem Univerzity Palackého v Olomouci (UP) vyvinuli unikátní algoritmus pro vyhodnocování srdeční frekvence, kterým lze monitorovat stres u zaměstnanců. Díky výraznému zkrácení a zjednodušení měření je možné aplikaci využívat i v domácích či pracovních podmínkách.
Strana 401 z 748