Dubnová rezignace prezidenta ERC Maura Ferrariho vyvolala v akademických kruzích značnou debatu. K odstoupení ho již dříve jednomyslně vyzvalo všech 19 členů vědecké rady ERC, kteří byli dlouhodobě nespokojeni s jeho působením. Nyní se několik vůdčích osobností evropské vědy snaží zlepšit způsob, jakým bude vybrán jeho nástupce.
Další posun v mikroskopickém zkoumání materiálů pomocí inovovaného zařízení LiteScope, který vyvinula a vyrábí brněnská společnost NenoVision, je cílem projektu Technologické agentury ČR zahájeného letos v dubnu. Kromě společnosti NenoVision, která je prvním spin-offem výzkumného centra CEITEC VUT, se do projektu zapojí i další subjekty z akademické sféry.
S místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavlem Baranem o vlivu koronavirové pandemie na českou vědu i o tom, proč se dlouhodobý systém financování vědy a výzkumu ukázal jako efektivní a jak vnímá spolupráci vědců s politickými představiteli.
I ve ztížených podmínkách funguje evropská síť inovačních agentur TAFTIE velmi dobře a průběžně si její členové vyměňují informace o svém fungování a dobré praxi. Pandemie koronaviru ukázala, že i přes často rigidní právní rámec dokážou agentury najít řešení a podpořit nadějné projekty.
Extreme Light Infrastructure (ELI) je o krok blíže k oficiálnímu založení mezinárodní organizace ERIC (European Research Infrastructure Consortium) poté, co Česká republika, Maďarsko, Itálie a Litva oficiálně požádaly Evropskou komisi o ustavení této mezinárodní organizace. Očekává se také zapojení Velké Británie v roli tzv. „zakládajícího pozorovatele“.
Symbolem koronavirové doby v Česku se staly roušky. Lidé se ve velkém pustili do jejich šití, české aktivity si všímala i zahraniční média. Rouškami to začínalo, pokračovalo respirátory, maskami, ventilátory, nebo třeba robotem Pipeťákem, který v Nemocnici Na Bulovce pomáhal s testováním odebraných vzorků na koronavirus.
„Snažím se lépe porozumět interakci mezi imunitním a nervovým systémem,“ říká v rozhovoru pro iForum neuroimunolog Pavel Hanč, který aktuálně působí jako postdoktorand na Harvard Medical School.
Téma plagiátorství v české vědě opět rozvířilo veřejnou diskusi. Důvodem je zveřejněná zpráva Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze k etickým prohřeškům historika Martina Kováře. Podle ní se Kovář neetického jednání nedopustil. Nový vývoj této kauzy naznačuje problémy v obecné rovině diskuse o plagiátorství.
Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF na začátku května zveřejnil informaci, že nejmenovaná řecká vědkyně zpronevěřila prostředky z ERC grantu ve výši 190 tisíc eur. Jedná se o první podvod s penězi z Evropské výzkumné rady, který úřad oznámil.
Tento příspěvek upozorňuje na některé problémy z hlediska výkladu pojmů hospodářské a nehospodářské činnosti a navazuje na minulý článek, který popisuje přehled regulace využívání výzkumných infrastruktur pořízených z EU fondů pohledem pravidel veřejné podpory.
Strana 406 z 748