S odborníkem na mediální studia a politickou komunikaci Václavem Štětkou o vlivu Brexitu na vědecký výzkum ve Velké Británii, o vztazích mezi českými vědci a novináři, i o tom, jak se s odstupem času dívá na kauzu predátorských časopisů na Karlově univerzitě.
Koronavirová krize zasáhla všechny oblasti běžného lidského života. Výjimkou nejsou ani vysoké školy a osudy budoucích výzkumníků. Na některých zahraničních univerzitách jsou dizertace online již samozřejmostí a distanční složení zkoušky bude umožněno i v Česku. Do popředí se dostávají i další témata jako odkládání cest do zahraničí či uplatnění na trhu práce.
Soudobá koronavirová pandemie vede k zájmu veřejnosti nejen o všechny rozumné možnosti k jejímu zastavení nebo alespoň zpomalení, ale také o předpokládaný ekonomický propad ve vztahu k životní úrovni. Setkáváme se také se zjednodušenými úvahami, kdo za současnou situaci vlastně může.
Dne 8. dubna 2020 Evropská komise oznámila, že Společné výzkumné středisko (JRC) nově povede Stephen Quest, který doposud stál v čele Generálního ředitelství pro daně a celní unii. Quest se funkce ujme na začátku května.
Vzdělávání a výzkum nabraly v západních zemích stejný směr jako ekonomika: čistý kapitalismus. Chce tímto směrem jít i česká věda? Jak vypadá podpora doktorandů? A jaká je motivace akademiků učit na vysokých školách? O tom píše v první části svého zamyšlení Clément Lafon Placette, francouzský akademik, který v současnosti působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Evropská komise v březnu 2020 oznámila výherce výběrového řízení na zbudování nové otevřené publikační platformy, kterou budou mít možnost využívat všichni příjemci finančních prostředků z rámcového programu na podporu výzkumu a vývoje v EU.
„Doufám, že se ze současné koronavirové pandemie ponaučíme,“ říká imunolog Pavel Tolar, vedoucí výzkumné skupiny na Francis Crick Institute v Londýně. S využitím nových multioborových technik se snaží lépe pochopit fungování imunitního systému, které by mohlo vést až k vývoji nových účinnějších vakcín i k novým léčebným terapiím.
Mladý český technologický start-up STRATOSYST s. r. o. je další společností v akceleračním programu BusinessRunway Technologického centra AV ČR (TC). Firma vyvíjí platformu, která může sloužit různým aplikacím. Například k pozorování Země či vesmíru ze stratosféry. Další využití může být v telekomunikacích nebo podpoře navigace.
Pro CEITEC je interdisciplinarita hlavním cílem a posláním, proto vytvořil jako jeden z nástrojů podpoře interdisciplinárních projektů program s příznačným názvem BRIDGE FUND, který si dává za cíl sloužit jako most mezi výzkumem v oblastech živých a materiálových věd.
Co se rozumí spin-off společností? Jaké specifické charakteristiky mají takzvané akademické spin-offy? A jak je to s majetkovou účastí výzkumné organizace? Jaké mají jednotlivé typy spin-off společností výhody a úskalí? Těmito a dalšími otázkami se zabývá článek Mateje Klimana.
Strana 412 z 748