Česká zemědělská univerzita v Praze uspěla v prestižní výzvě ERA Chairs evropského programu Horizont 2020. Tým pod vedením špičkového odborníka se zaměří na technologie pro kvalitní, bezpečnou a udržitelnou regionální produkci potravin.
Vystupte ze své komfortní zóny, následujte své sny, ale nečekejte, že bude v zahraničí všechno růžové a zalité sluncem. Zároveň je to výzva a každá překonaná překážka vás posílí. Eliška Koňaříková popisuje své zkušenosti s PhD studiem v německém Mnichově, které by ani přes občasné strasti za nic nevyměnila.
Devadesátá léta minulého století jsou obdobím negativního dopadu privatizace na aplikovaný výzkum, ale i podnikatelského apetitu. Pojem transfer technologií znalo jen pár zasvěcených. Hlavním úkolem byla výuka k podnikání. Jediným zdrojem znalostí byly zahraniční zkušenosti českých vědců a výzkumníků a převzaté modely jako například podnikatelská a inovační centra a inkubátory podporované Evropskou komisí.
Traduje se, že internet jako síť mnoha spolupracujících bodů vznikla proto, aby nebylo možné jedním úderem, například jaderné bomby, zničit generální štáb velké armády. V dostupných informačních zdrojích se to sice takto nepíše, jisté však je, že první reálné propojení několika bodů, které zpracovávají data, vzniklo na konci šedesátých let v agentuře amerického ministerstva obrany, zabývající se výzkumem nových technologií.
Tatínek si přál mít doma lékařku. To Lenka Rossmeislová viděla svou budoucnost nalajnovanou v laboratoři. Mikrobiologie, profese obou rodičů, se všemi vůněmi, křivulemi, pipetami a mikroskopem byla totiž pro ni velkým lákadlem. Teď zkoumá tukové buňky a lymfatický systém. „Od vědy mě rodiče spíše odrazovali, ale myslím, že jsou rádi, že dělám, co mne baví,“ říká dnes specialistka ze 3. lékařské fakulty UK.
S držitelem ERC grantu Petrem Neugebauerem, který působil v Německu a ve Francii a nyní je na Vysokém učení technickém v Brně, jsme mluvili o tom, co je zásadní pro získání tohoto prestižního grantu, o problému akademického inbreedingu, o transferu znalostí a technologií i o slabých místech české vědy.
Nadace Experientia od roku 2020 ve spolupráci s Českou chemickou společností nově podpoří prestižní Cenu Rudolfa Lukeše za vynikající soubor původních prací publikovaných v posledních 5 letech v prestižních mezinárodních časopisech a navýší odměnu laureátům.
Současná koronavirová epidemie převrátila naše životy naruby. Míra nejistoty je obrovská, ekonomické dopady astronomické, veřejnost netrpělivě očekává, kdy přijde někdo s řešením. Mohou pomoci vědci? Pro racionální rozhodování nám stále chybí to základní. Vraťme se ke kořenům vědy a dodejme poctivá data, na která bude spolehnutí.
Chtěl se věnovat výzkumu antibiotik, ale nakonec se kvůli osobnímu příběhu rozhodl pro studium cíleného doručování léčiv. Nejen o jeho motivaci v rozhovoru s vedoucím první výzkumné skupiny podpořené start-up grantem Nadace Experientia Ondřejem Baszczyňskim.
Jako reakci na aktuální situaci kolem pandemie koronaviru přinesla iniciativa Science café projekt Vědci proti trudomyslnosti. Skrze tuto platformu mohou vědci předávat povzbudivá poselství v současné nelehké situaci široké veřejnosti. Zapojila se už řada vědeckých osobností, mezi nimi například Eva Zažímalová, Pavel Plevka nebo Jaroslav Doležel.
Strana 415 z 748