Markéta Marvanová absolvovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové a jako čerstvá doktorandka odešla do zahraničí. Během šestnácti let, co žije ve Spojených státech amerických, působila na klinických i akademických pracovištích v pěti státech a nyní patří mezi nejvýznamnější klinické farmaceuty v oblasti neuropsychiatrie v USA.
Evropská výzkumná rada (ERC) na svém webu informovala o krocích, které podniká k minimalizaci dopadů současné situace způsobené pandemií COVID-19 na svůj provoz a proces hodnocení projektů.
Katedra romanistiky Filozofické fakulty UPOL získala ve spolupráci s devíti zahraničními univerzitami ze sedmi zemí světa prestižní grant Marie Skłodowska-Curie (v subprogramu Research and Innovation Staff Exchange) z rámového programu Horizon 2020. Na poli vědy jde o jednu z nejvyšších met, o kterou se může evropský badatel ucházet.
Čtyři z pěti začínajících výzkumníků v Austrálii zvažují zanechání svého zaměstnání a ukončení vědecké kariéry. Vyplývá to z průzkumu, kterého se zúčastnilo 658 postdoktorandů a juniorských výzkumníků. Většina dotázaných má svou práci ráda, vadí jim ale chování některých kolegů a schází jim podpora instituce.
S bývalou předsedkyní Technologické agentury ČR, ředitelkou Středočeského inovačního centra a ministryní životního prostředí Rut Bízkovou o směřování a výzvách české vědy, a o nápadech a zkušenostech, které by mohly být přínosem pro její působení ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace, jejíž členkou se stala letos v lednu.
Na začátku února byly vyhlášeny výsledky výzvy pro podávání žádostí o individuální vědecko-výzkumné pobyty v programu Marie Skłodowska-Curie Actions. Z bezmála deseti tisíc žádostí jich bude financováno přes 15 %. České instituce uspěly pouze s deseti projekty.
Plagiátorství je stinnou stránkou současné vědy. Detekci tohoto nežádoucího chování dnes usnadňují nejrůznější moderní technologie. Na to, do jaké míry jsou tyto systémy účinné a prakticky použitelné, se zaměřili vědci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Měnící se trh práce ovlivňuje také podobu zaměstnání v oblasti výzkumu a vývoje. Tradiční kariérní dráhy vědců ve velkých výzkumných institucích v některých případech přestávají fungovat. Výzkumníci a badatelé proto hledají nové cesty a způsoby, jak své znalosti uplatnit.
Představitelé čtyř českých výzkumných ústavů navrhli vládě zapojení svých institucí do testování na koronavirus. Znalosti vědců z oblasti biologie, biochemie a medicíny a přístrojové vybavení ústavů by mohlo významně navýšit exitující testovací kapacity zdravotnického systému.
Uzavřenost podnětům odjinud a zaměstnávání vlastních absolventů je pro školy hrozbou. Anglista a pedagog František Tůma z Masarykovy univerzity si to uvědomil už loni a napsal o tom společně s Petrem Knechtem studii nazvanou „Akademický inbreeding jako rakovina vysokého školství, nebo nezbytnost?“
Strana 419 z 748