Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil výsledky každoročního šetření o výzkumu a vývoji. Celkové výdaje na výzkum a vývoj v České republice dosáhly v roce 2017 rekordní výše 90,4 miliardy korun. Hlavní podíl na výrazném růstu výdajů měl podnikatelský sektor. České výdaje na výzkum a vývoj ve výši 1,79 % HDP jsou ale stále nižší než v letech 2013-2015, kdy jsme se přiblížili průměru EU.
Ne, není. Obě tvrzení v nadpisu jsou stejně nepravdivá! V reakci na příspěvek Dalibora Štyse Zastavme Metodiku 17+, vzkazuje nám Nature Index tu stručně porovnám tři metodiky hodnocení vědy a výzkumu: starší, ryze český a spíš neblaze proslulý Kafemlejnek 2010-2 a 2013-5, právě nabíhající světem inspirovanou novou národní Metodiku 17+ a nový zahraniční Nature Index.
Grantová agentura České republiky zveřejnila výsledky společné výzvy k podávání rakousko-českých projektů v základním výzkumu s počátkem řešení v roce 2019.
Technologická agentura ČR (TA ČR) vyhlásila výsledky první veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Národní centra kompetence 1. Podpořeno bude celkem třináct projektů.
Společnost Times Higher Education postupně zveřejňuje žebříčky hodnocení vysokých škol podle jednotlivých oborů. V prvních čtyřech se zaměřila na obchodní a ekonomické obory, pedagogiku, právo a sociální vědy. Nejvíce českých škol se umístilo v žebříčku zaměřeném na obchod a ekonomii. Univerzita Karlova dosáhla také solidního umístění v sociálních vědách. Právnickým a pedagogickým oborům celosvětově vládne Stanford University.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Před časem byl na Vědavýzkum.cz publikován článek Česko-inovační kočka Míca. Švédsko v něm bylo označeno za inovačního leadera. Přesto se ještě nedávno (2014) mluvilo o švédském paradoxu, který měl spočívat v tom, že ačkoliv Švédsko vydává velkou část svého státního rozpočtu na výzkum, uplatnění jeho výsledků v praxi je minimální.
Světové ekonomické fórum vydalo zprávu o konkurenceschopnosti za rok 2018, v níž Česká republika obsadila celkově 29. místo. V rámci hodnocení výzkumu a vývoje (VaV), se Česko dostalo na 24. pozici - mezi zeměmi EU je podle zprávy 12. nejlepší. Lídrem v oblasti VaV je Japonsko, Spojené státy americké jsou až třetí.
Know-how je bezesporu jedním z nejvýznamnějších statků duševního vlastnictví, které patří k podniku, a který je nutné odpovídajícím způsobem chránit. Přestože know-how nepatří mezi tradiční předměty průmyslových práv jako je např. patent nebo užitný vzor, je jejich významnou součástí, bez které by nebylo možno chráněná technická řešení efektivně využívat.
Na pomezí informatiky a matematiky se už od studií pohybuje Daniel Kráľ, který od září působí na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity. Z britské University of Warwick přišel do Brna díky unikátnímu grantu Masarykovy univerzity – Muni Award in Science and Humanities.
Vysoká škola nemá za úkol jen vzdělávat, ale také bádat a v neposlední řadě výsledky výzkumu a vývoje přenést do praktického života, kde mohou pozitivně ovlivňovat společnost jako celek. Jaké možnosti má vysoká škola ve věci nastavení transferu znalostí a technologií?
Strana 566 z 773