Úřad vlády zveřejnil aktuální seznam posouzených výzkumných organizací platný k 2. 2. 2017. V současné době je na seznamu celkem 265 institucí různých právních forem. Vedle všech ústavů Akademie věd, 26 veřejných a 2 státních vysokých škol je to také například 14 soukromých vysokých škol a 14 nemocnic.
Po sedmi měsících od referenda o vystoupení Velké Británie z EU není jasné, zda budou mít Britové nadále přístup k evropským finančním schématům na podporu výzkumu a vývoje. Výzkumníci se obávají nejen poklesu financování, ale také možných obtíží v rámci mezinárodní mobility a navazování spolupráce.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako ŘO OP VVV zveřejnilo výsledky hodnocení prvního kola výzvy č. 02_16_019. Dále informuje, že u výzvy Excelentní výzkum dochází v souvislosti s opětovným prodloužením prvního kola hodnocení projektů k posunu ukončení příjmu žádostí o podporu pro 2. kolo z aktuálního data 30.4.2017 na 15.5.2017.
Nový systém hodnocení výzkumných organizací se zaměří také na jejich dlouhodobé strategie. Náměstek vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Arnošt Marks v následujícím rozhovoru uvádí, že už zkrátka není možné vydávat finanční prostředky – dnes v řádu deseti miliard korun ročně – pouze na základě hodnocení jednotlivých výsledků výzkumu v roční periodicitě.
Ministerstvo školství se zničehonic začalo veřejně divit, že výzkum na jím financovaných vysokých školách není čím hodnotit. Zároveň vyjadřuje naivní naděje, že se situace v dohledné době může zásadně změnit. Ministerstvo sledovalo marnost snah o přípravu celonárodního hodnocení výzkumných organizací dost dlouho na to, aby pochopilo, že by se mělo ve věci hodnocení začít zařizovat po svém. Zákon o výzkumu mu to nabízí celou dobu a v Akademii věd ČR si mohlo vzít příklad, že když se chce tak to jde.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předběžně informuje, že ke dni 15. února 2017 vyhlásí podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, 2. národní výzvu ve výzkumu, vývoji a inovacích INTER-EUREKA LTE217 pro podávání projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji - EUREKA.
Exekutivní příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa o omezení imigrace se významně dotýká i vědecké komunity. Zákaz vstupu do země zasáhl zahraniční odborníky působící na amerických výzkumných institucích. CEITEC Masarykovy univerzity se připojil k iniciativě Evropské organizace molekulární biologie (EMBO), která zřídila krizovou webovou stránku, kde zveřejňuje konkrétní pomoc nabízenou jednotlivými vedoucími výzkumných skupin pro vědce zasažené touto nestandardní situací.
Velmi rád čtu články Daniela Münicha o vědní politice, hodnocení vědy, atd. Poslední jeho článek („Jak podojit vědeckého kozla“) jsem ale přečetl s jistými rozpaky. Kolega Münich sice velmi správně kritizuje naprosto špatné, bezmyšlenkovité použití impaktového faktoru (IF) některých ekonomických časopisů pro přidělování institucionální podpory „kafemlejnkovým“ mechanismem. Celkové vyznění článku je ale takové, že impaktový faktor (IF) je cosi naprosto nesmyslného, co nemá žádný vztah ke kvalitě vědeckých prací publikovaných v odborných časopisech.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo aktualizovanou verzi výzvy č. 28 Rozvoj kapacit pro výzkum a vývoj a prodlužuje příjem žádostí o podporu z 28. 2. 2017 na 20. 4. 2017. Současně dochází ke změně délky udržitelnosti projektu.
Neúčelné plýtvání energiemi na vysokoškolských kolejích přivedlo studenta Radima Malinowského k vytvoření zařízení, které dokáže určit, kdy je prostor chodeb využit a z toho pak odvodit, kolik energie se promrhalo. Výsledek? V 95 % času se na chodbách svítilo zbytečně. Na podzim 2015 se s projektem přihlásil do akcelerátoru Green Light a uspěl. Pár měsíců na to získal miliónovou investici, díky níž se může podnikání plně věnovat a zařízení dále vyvíjet.
Strana 699 z 747