hlavní partner portálu
České vysoké školství stojí před debatou, která může zásadně proměnit podobu univerzitní samosprávy. Současný zákon vznikl na konci devadesátých let a od té doby byl mnohokrát novelizován. Vysoké školy se za tu dobu proměnily v mnohem složitější instituce: soutěží o mezinárodní studenty i akademiky, řeší kvalitu doktorského studia, strategické řízení, financování, vztah fakult a rektorátů i tlak na větší otevřenost vůči společnosti.
V letech 2022–2024 inovovalo v Česku své produkty nebo procesy 43 % podniků s deseti a více zaměstnanci. V roce 2024 tyto firmy na inovační aktivity vynaložily 221 miliard korun, což představovalo 2,5 % z jejich tržeb. Za inovované výrobky a služby ve stejném roce utržily 1,4 bilionu korun, tedy necelou čtvrtinu ze svých celkových tržeb.
Německá agentura SPRIND dokáže schválit financování výzkumného projektu během dvou týdnů. Evropským grantovým programům přitom stejný proces často trvá déle než rok. Právě v podobných rozdílech hledá Evropa odpověď na otázku, proč zaostává za USA a Čínou v oblasti inovací. Na některé evropské slabiny je odpovědí i něco, co členské státy nerady slyší: centralizace.
Česká republika se v nejnovějším vydání žebříčku Global Startup Ecosystem Index 2026 od společnosti StartupBlink umístila na 32. místě ze 100 hodnocených zemí. Oproti minulému roku si tak pohoršila o dvě příčky a vypadla z globální TOP 30. Důvodem je především pomalejší meziroční růst českého startupového ekosystému, který dosáhl 15,9 %, zatímco globální průměr činil 17,5 %.
Ministerstvo vnitra každý rok vyhoví zhruba desítce žádostí o státní občanství z titulu významného přínosu pro Česko. Pro vědecké pracovníky to znamená konec administrativních bariér, přístup ke specifickým grantům i snadnější mobilitu v rámci Evropské unie. Zásadní podmínkou resortu je prokázání výjimečného přínosu pro Českou republiku.
Dotace na podporu práce s nadanými dětmi od MŠMT letos nově zavedly povinnost formálně dokládat nadání každého dítěte. Podle organizátorů to výrazně komplikuje práci a omezuje přístup dětí z chudších rodin k mimoškolním aktivitám. „Sice slyšíme, jak je třeba děti a studenty nadchnout pro vědu, ale pak to MŠMT stále více komplikuje,” ozývá se z výzkumných organizací, které pořádají různé badatelské kroužky a jiné aktivity.
To, že přibližně polovina studentů bakalářské studium nedokončí, je problém, se kterým se potýkají univerzity po celém světě. Pro školy to znamená finanční ztráty, pro společnost pak nevyužitý potenciál na trhu práce. Lze ale dopředu poznat, kdo ze studia odejde, a včas mu podat pomocnou ruku? Výzkum Petra Berky a Luboše Marka z Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze ukazuje, že ohrožené studenty lze identifikovat včas a s vysokou přesností.
Biotechnologické firmy v Česku mají ročně obrat takřka 100 miliard, 37 miliard do nich za uplynulých 20 let putovalo ze zahraničních investic. To říká nová analýza biotechnologického sektoru v Česku a regionu střední a východní Evropy, kterou si nechala zpracovat asociace Prague.bio, která sdružuje několik biotechnologických firem a výzkumných institucí včetně spin-offu Ústavu organické chemie a biochemie IOCB Tech.
Japonský systém poprvé v historii zcela autonomně vygeneroval vědeckou studii, která obstála v recenzním řízení prestižního workshopu. Technologie slibuje demokratizaci a extrémní zrychlení výzkumu. Jak ale budeme AI „krotit” a jaká je budoucí role člověka ve vědě?
Každý rok žádají v Česku tisíce lidí o uznání zahraničního vysokoškolského diplomu. Zatímco pro některé jde o formalitu, jiní narážejí na zdlouhavý proces a nejistý výsledek. S rostoucí mezinárodní mobilitou studentů i akademiků tak sílí otázka: odpovídá současný systém nostrifikací současné realitě?
