hlavní partner portálu
Data ukazují, že Česko dlouhodobě nedokáže plně využít potenciál kvalifikovaných a vysoce vzdělaných žen ve výzkumu. Přesto se odborníci a samotné vědkyně shodují na tom, že se situace zlepšuje. U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. 2., rozebíráme nezbytné systémové změny, i inspirativní cesty čtyř vědkyň v dalším článku, které úspěšně propojily vědeckou kariéru s rodinným životem.
Letošní konference o Metodice hodnocení výzkumných organizací se zaměřila na aktualizaci Metodiky 2025+ a na zkušenosti s hodnocením výzkumné činnosti pracovišť Akademie věd ČR. Jaké konkrétní novinky se v Metodice 2025+ objevují, na co si při přípravách dát pozor a jak dostat „jedničku“? To se dozvíte z našeho článku o lednové konferenci, kterou pořádala Rada pro výzkum, vývoj a inovace ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR.
V České republice vzrostl vývoz high-tech technologií i příjmy z patentových licencí. Většinu patentů registrovaných na našem území drží zahraniční přihlašovatelé, tuzemští držitelé patentů – zejména ÚOCHB – těží z jejich licencování. Vývoz technologicky náročného zboží poprvé překonal 500 miliard Kč. Nejen tato data přináší nejnovější statistická ročenka Českého statistického úřadu.
Navzdory stále klesajícím počtům studentů technických oborů stoupá počet pracovníků ve výzkumu a vývoji. Růst táhne hlavně soukromý sektor. Mužů ve výzkumu je stále výrazně více než žen. Tato zjištění vyplývají z poslední statistické ročenky, kterou na konci roku 2025 zveřejnil Český statistický úřad.
NÚVR, NIVB, NEUR-IN, SYRI a CarDia. To jsou zkratky pěti center, která vznikla za pět miliard korun z Národního plánu obnovy v rámci výzvy programu EXCELES. Ten propojil desítky institucí a přilákal špičkové vědce. S koncem evropského financování se ale láme chleba: stanou se nově vzniklá centra trvalou součástí české vědecké infrastruktury, nebo se v roce 2026 začnou rozpadat?
Technologická agentura ČR představuje studii Česko v technologických perspektivách, zaměřenou na hloubkovou analýzu českého patentového portfolia. Tato analýza, vypracovaná firmou UNICO, přináší zásadní vhled do dynamiky českého inovačního prostředí a ukazuje, v jakých oborech Česko drží krok se světem a v jakých zaostává.
Rozsah povinností v oblasti otevřeného přístupu k vědeckým publikacím ukládaných grantovou dohodou v projektech Horizont Evropa se v poslední době ukazuje jako jedno z rezonujících témat v rámci veřejně probíhající diskuse o otevřené vědě. Právě tato oblast je v praxi nejčastěji spojována s nejasnostmi a rozdílnými výklady, a proto si zaslouží samostatnou pozornost.
Když Donald Trump 20. ledna 2025 podruhé složil prezidentskou přísahu, americká vědecká komunita očekávala návrat konfliktů známých z jeho prvního mandátu: spory o klimatickou politiku, skepsi vůči mezinárodním institucím i ostrou rétoriku namířenou proti „elitním univerzitám“.
V České republice se od roku 2007 do prosince 2025 řešilo 126 grantů ERC. Z toho 108 grantů ERC bylo řešeno přímo hlavními řešiteli. Celková podpora pro hlavní řešitele i partnery grantů ERC řešených od roku 2007 až do současnosti v ČR přesáhla 178,4 mil. eur. Statistiky týkající se ERC jsou dlouhodobě velmi žádané odbornou veřejností.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy upravilo pravidla projektů Operačního programu Jan Amos Komenský. Pravidla požadující okamžitý otevřený přístup pod licencí CC-BY 4.0 se budou vztahovat pouze na recenzované odborné články, nikoliv na konferenční příspěvky. Mezi vědci ale dál panují pochybnosti nad účelností 364 milionů vynaložených za publikační poplatky.
