Již brzy si zvolí Akademie věd České republiky (AV ČR) prostřednictvím Akademického sněmu nového předsedu. O volbě a kandidátech jsme vás již informovali, ale pojďme se blíže podívat na nejvyšší orgán AV ČR – Akademický sněm a samotnou volbu, o níž veřejnost příliš neví. Přinášíme vám taktéž programová prohlášení kandidátů.
Kdo je členem Akademického sněmu
Akademický sněm je nejvyšší samosprávný orgán Akademie věd, dal by se přirovnat k parlamentu či zastupitelstvu. Akademický sněm svolává Akademická rada, kterou lze zase přirovnat k vládě (více o Akademické radě se dozvíte níže v textu, pozn. red.). Sněm musí být svolán nejméně dvakrát ročně.
Současný sněm s funkčním obdobím 2022–2026 tvoří celkem 276 členů, všichni členové mají funkční období stejné. Hlavním úkolem blížícího se 64. zasedání Akademického sněmu, plánovaného na úterý 10. prosince 2024, je zvolení předsedy Akademie věd České republiky (samotná AV ČR označuje pořadí sněmu římskými číslicemi, v jejích materiálech jde tedy o LXIV. zasedání Akademického sněmu, pozn. red.).
Členové Akademického sněmu jsou zástupci ze sedmi různých pracovních sfér a jejich jmenný seznam je na webu Akademie věd.
Za prvé jsou to ředitelé pracovišť AV ČR, tato skupina čítá 54 členů. Za druhé jsou to volení zástupci pracovišť AV ČR, tato skupina je nejpočetnější (a tedy nejvýznamnější) a čítá 159 členů. Zástupci jsou voleni shromážděními výzkumných pracovníků pracovišť tajnou volbou tak, že na každých započatých padesát vysokoškolsky vzdělaných pracovníků výzkumných útvarů pracoviště se volí jeden zástupce pracoviště (stav se přepočítává ke dni konání volby na plné pracovní úvazky).
Třetí skupinou jsou představitelé vysokých škol jmenovaní Radou vysokých škol, těch je ve sněmu 15.
Čtvrtou skupinou jsou zástupci státních orgánů jmenovaní vládou České republiky. V současném sněmu je těchto zástupců devět, maximálně jich může být deset. Jde například o dva zástupce Úřadu vlády (Štěpána Jurajdu a Janu Havlíkovou), Petra Očka z Ministerstva průmyslu a obchodu, Radku Wildovou z MŠMT či Ladislava Duška z Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Pátou skupinou, jež čítá deset členů, jsou zástupci průmyslu, obchodních kruhů a bank. Tito členové jsou voleni na základě návrhů pracovišť a příslušných podnikatelských svazů tajnou volbou. Mezi těmito členy je například zástupce firmy vyrábějící elektronové mikroskopy Thermo Fischer Scientific, firmy vyrábějící difraktometry Rigaku Innovative Technologies Europe, metalurgické firmy COMTES FHT nebo farmaceutické společnosti Hoffman-La Roche.
Šestou skupinou jsou další významní domácí a zahraniční vědci. Tato skupina čítá 25 členů, kteří jsou voleni na základě návrhů pracovišť tajnou volbou zpravidla předcházejícím sněmem v závěru funkčního období. V současném sněmu jsou mezi těmito jmény například Wilhelm Ansorge z European Molecular Biology Laboratory, Jiří Friml z Institute of Science and Technology Austria, Jana Kalbáčová Vejpravová z Univerzity Karlovy či soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková.
Sněm je doplněn v neposlední řadě předsedou/předsedkyní Akademie věd, členy Akademické rady a předsedou/předsedkyní Vědecké rady. Tato sedmá skupina představuje v současném Sněmu čtyři členy.
Akademii věd vládne hlavně Akademická rada
Akademický sněm zvolí na prosincovém zasedání svého předsedu, který po projednání vládou a jmenování prezidentem převezme od Evy Zažímalové funkci 25. března 2025. Chvíli před tím, 18. března 2025, zasedne Akademický sněm znovu a zvolí výkonný orgán Akademie, výše zmíněnou Akademickou radu. Členové Akademické rady jsou stejně jako předseda voleni tajným hlasováním na základě návrhů předložených shromážděními výzkumných pracovníků pracovišť. Nově zvolený předseda AV ČR se jistě bude snažit doporučit kandidáty, s nimiž se mu bude dobře spolupracovat a naplňovat svůj program.
Při volbě Akademické rady by se mělo přihlížet k tomu, aby byly zastoupeny hlavní vědní oblasti Akademie. Volby probíhají do volebních košů, kde jsou kandidáti rozděleni dle vědních oblastí. Těmito vědními oblastmi jsou: oblast věd o neživé přírodě neboli první vědní oblast (do této oblasti spadá 18 ústavů AV ČR), oblast věd o živé přírodě a chemických věd neboli druhá vědní oblast (do té spadá také 18 ústavů Akademie) a třetí vědní oblastí je oblast humanitních a společenských věd (do té spadá 16 ústavů Akademie a její knihovna).
Důležité je, že členství v Akademické radě je neslučitelné s funkcí ředitele pracoviště. Pokud tedy chce nějaký současný ředitel/ka ústavu kandidovat do Rady, musí na funkci ředitele/ky rezignovat.
Akademická rada má důležité funkce: především řídí mezi zasedáními sněmu běžnou činnost Akademie; zajišťuje hodnocení výzkumné činnosti a výzkumných záměrů pracovišť; a může také předkládat sněmu návrhy na zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení pracovišť. Sněm je pak poslední instancí, která o těchto návrzích rozhoduje.
Akademický sněm volí také dvě své členské skupiny: zástupce průmyslu, obchodních kruhů a bank, a další významné domácí a zahraniční vědce. Sněm může dále navrhovat kandidáty do pomocných a poradních orgánů sněmu, ale hlavně kontroluje činnost Akademické rady či jednotlivých orgánů AV ČR.
Sněm má samozřejmě jako jiné podobné orgány také své kontrolní, pomocné a poradní orgány. Jsou to Dozorčí komise, Návrhová komise, Volební komise či Mandátová komise. K čemu slouží, si můžete přečíst ve Stanovách AV ČR. Tyto stanovy podrobněji rozvádějí Zákon 283/1992 Sb. o Akademii věd (tento zákon má pouze necelých 6 stran, pozn. red., v roce 2000 a 2005 byl novelizován).
Eva Zažímalová
Nejvíce kandidátů v historii
Vraťme se však k samotné volbě předsedy Akademie věd (resp. striktně technicky vzato k volbě kandidáta na předsedu Akademie věd, neboť dokud nebude návrh projednán vládou a kandidát jmenován prezidentem, stále se bude jednat pouze o kandidáta. Pro zjednodušení však mluvíme o volbě předsedy, pozn. red), který se stane zároveň předsedou Akademického sněmu.
Letošní volby předsedy AV ČR jsou jedinečné tím, že mají nejvíce kandidátů, celkem pět. Taková situace v minulosti ještě nenastala. Kandidátů na tak vysoký post bývalo v minulosti málo, protože předsedou by se měl stát člověk, který už má za sebou nějaké vědecké úspěchy, měl by přicházet s novými impulzy, protože tato funkce vyžaduje dostatečnou dynamiku a razanci, a v neposlední řadě i dostatečné manažerské schopnosti a zkušenosti. Mimo letošní volbu bylo nejvíce kandidátů v roce 2001, a to zvolená Helena Illnerová s protikandidáty Karlem Jungwirthem, Jiřím Niederlem a Václavem Pačesem. Nejčastěji se o post předsedy AV ČR ucházeli dva kandidáti, ale v posledních třech volebních obdobích byl vždy jen jeden. V roce 2013 to byl Jiří Drahoš, který pokračoval ve svém druhém funkčním období a následně nynější předsedkyně Eva Zažímalová (2017–2025).
Co způsobilo tak vysoký zájem kandidátů v této volbě? O tom lze jen spekulovat. Může to být zvýšená prestiž a větší viditelnost lidí, kteří se věnují vědní politice, ale také nástup mladší generace vědců, kteří si myslí, že se svými zahraničními zkušenostmi by uměli vést AV ČR lépe než starší generace. Kandidáti také věří, že budou schopni zlepšit finanční situaci AV ČR a vyjednají s politickou reprezentací, aby se poměr institucionálního financování AV ČR přiblížil 70 %, jak je běžné v zahraničí, namísto 35 %, jak to měla AV ČR v roce 2023.
O návrzích kandidátů na předsedu se hlasuje tajně, takže každý člen Akademického sněmu se rozhoduje individuálně a může upřednostnit jinou charakteristiku kandidáta. Členové sněmu obdrží písemný seznam kandidátů s jejich charakteristikami a stručnými programovými prohlášeními. Tato prohlášení mají být už nyní dostupná i na interním webu AV ČR, kde jsou taktéž uloženy videomedailonky kandidátů.
Fakt, že jsou tyto materiály pouze na interním úložišti, a samotná Akademie věd se snaží držet volbu nového předsedy v ústraní, kritizuje třeba ekonom Daniel Münich. Na svém facebookovém profilu píše: „Škoda, že videomedailonky pěti kandidátů na předsedu AV ČR jsou přístupné jen na interním webu AV ČR a veřejnost se s nimi nemůže seznámit.“ (doplnění: po publikaci článku nám Daniel Münich poslal 3. 12. odpoledne informaci, že se mu podařilo medailonky spustit i mimo interní portál. Odkazy na tyto medailonky přidáváme k přehledu kandidátů níže).
Současná předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová k tomu říká: „Všichni současní kandidáti na předsedu AV ČR jsou veřejné známé a činné osoby, většina z nich buď řídila některé z pracovišť AV ČR nebo byla, případně je součástí Akademické rady AV ČR. Všichni také zveřejnili svá programová prohlášení, případně zřídili ke kandidatuře web. Informací o jejich profesním životě a zaměření jejich potenciálního předsednictví je ve veřejném prostoru dost. Medailonky, které zmiňujete, jsou krátké videoshoty, které budou součástí programu Akademického sněmu dne 10. 12.“
Akademie věd má však přes 11 000 zaměstnanců a je přirozené, že mnoho lidí kandidáty nezná. Podle čeho se tedy někteří volitelé budou rozhodovat? Rozhodující může být pro volitele osobnost kandidáta a jeho projev v médiích ale i na samotném sněmu, pokud budou projevy zařazeny, jeho vědecká historie, schopnost „leadershipu“ a také jeho volební program (programy kandidátů nalezenete ke stažení níže, pozn. red.). „Myslím, že šance kandidátů jsou vyrovnané a možná se rozhodne až na základě jejich projevů na sněmu. Mnoho členů sněmu kandidáty vůbec nezná,“ říká ředitel jednoho z ústavů Akademie věd, který je členem sněmu.
Kandidát je zvolen, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů sněmu.
„Kvůli vysokému počtu kandidátů Akademická rada lehce pozměnila pravidla volby. Pokud hned v prvním kole nezíská někdo z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů, tak do druhého kola místo dvou postoupí tři kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Poté do dalších kol postoupí dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Tato varianta snižuje množství propadlých hlasů, protože v případě přibližně rovnoměrného hlasování mezi pěti kandidáty by při postupu pouze dvou kandidátů propadlo více než 50 % hlasů,“ popisuje volbu Jan Martinek z kanceláře AV ČR.
Co ještě může teoreticky kandidátům pomoct ve volbě? Například vystupování kandidátů v diskuzích na pracovištích. Některé ústavy si kandidáty zvali na diskuze na půdě svého ústavu, někteří kandidáti se sami snaží aktivně vystupovat v médiích a na různých setkáních a mají své webové stránky. Někteří kandidáti jsou k veřejnému vystupování rezervovaní. S kandidáty na předsedu nyní vysílá krátké rozhovory také Český rozhlas v pořadu Věda plus.
Kandidátům může pomoct také oficiální podpora ústavů AV ČR. Shromáždění pracovníků ústavů totiž mohla nejen navrhovat vlastní kandidáty, ale také mohly nějakému kandidátovi či více kandidátům vyjádřit svou podporu. Nutno říci, že tato podpora je pouze formálním aktem, který volitele ústavu nezavazuje k volbě kandidáta. Nejvíce ústavů podpořilo ředitele Ústavu fyziky plazmatu Radomíra Pánka, což se považuje jako logický důsledek toho, že Radomír Pánek se do volby přihlásil poté, co se původní favorit volby Jiří Homola rozhodl nekandidovat. Radomír Pánek byl poté považován za člověka, který má podobné charakteristiky jako Jiří Homola. Mnoho lidí ho označuje za schopného, mezinárodně uznávaného manažera, kterému se povedlo získat prostředky pro rozvoj ústavu a stavbu tokamaku, zařízení na experimentální vyvolání jaderné fúze.
Významnou podporou ze strany ústavů však disponují i další kandidáti: David Honys, který je chválen za svou mezinárodní agendu a agendu bezpečnosti v Akademické radě a konsenzuálnost, Libor Grubhofer, který je považován za člověka, který se nebojí kritiky a reforem, Jiří Plešek, který se pojí s podporu aplikovaného výzkumu, a Pavel Baran, který je jediným kandidátem s pozadím humanitně-společenských věd a taktéž má zkušenosti z RVVI, jíž byl členem.
Ze strany ústavů zazněla však i výhrada, že proces vyjádření podpory považují za nevyhovující, neboť problémem je stejný termín pro podání návrhů kandidátů a vyjádření podpory shromážděními vědeckých pracovníků ústavů (obojí muselo být podáno do 4. 10. 2024). Taktéž bylo vytknuto, že nebyl připraven hromadný dopis v anglické verzi, který by proces volby osvětlil zahraničním pracovníkům.
Po zvolení kandidáta Akademickým sněmem je návrh předložen vládě ČR, která ho projedná a poté jej předloží prezidentu republiky, který dekretem předsedu/předsedkyni AV ČR jmenuje.
Úspěšní chemici
Zajímavostí je, že všichni zvolení předsedové AV ČR od dob Otty Wichterleho mají profesorský titul a vědeckou kariéru s chemickým zaměřením. Ať je to biochemie (Helena Illnerová, Václav Pačes, Eva Zažímalová) nebo fyzikální chemie (Rudolf Zahradník, Jiří Drahoš). Na tuto zajímavost se v Akademickém butellinu zeptali bývalého předsedy Jiřího Drahoše a odpověděl: „Nemyslím si, že by chemici či biochemici měli zvláštní předpoklad pro výkon funkce předsedy Akademie věd; zmíněná posloupnost je spíše výsledkem souhry náhod. Pokud si dobře vzpomínám, ani v minulosti nebyla nominace na předsedu podmíněna příslušností k některé ze tří vědních oblastí třeba jen proto, aby za každou cenu uspěli jejich kandidáti. Rozhodující byly vždy osobnosti jednotlivých kandidátů – dokladem toho je ostatně i kandidatura Evy Zažímalové.“
Drahoš také v rozhovoru pro Akademický butellin zavzpomínal na to, jak si poprvé připustil, že by mohl kandidovat na předsedu Akademie věd: „S tehdejšími kolegy z předsednictva Akademické rady Jiřím Rákosníkem a Janem Hrušákem jsme se vraceli ze společného zasedání se Slovenskou akademií věd. Končilo funkční období Václava Pačese, který avizoval, že již nechce pokračovat ve funkci předsedy, ač ještě mohl. Nastala debata a kolegové mě začali přesvědčovat, že bych měl na funkci předsedy kandidovat právě já. Docela mě to zaskočilo – vůbec jsem o tom neuvažoval, byť jsem byl jedním z místopředsedů. Přece jen někteří tehdejší členové Akademické rady byli ve vedení AV ČR déle a měli více zkušeností. Dodnes vzpomínám, že jsem tehdy překvapením skoro spadl ze sedadla.“
Letošní kandidáti
Letošní kandidáty jsme již představili v krátkých rozhovorech, ještě jednou však pro přehlednost na tyto rozhovory odkazujeme a přidáváme též odkazy na jejich programová prohlášení.
1. Pavel Baran – filozof, historik, současný předseda Vědecké rady AV ČR a bývalý ředitel Filozofického ústavu AV ČR. Programové prohlášení naleznete zde. Videomedailonek naleznete zde.
2. Libor Grubhoffer – biochemik, parazitolog a molekulární biolog, současný ředitel Biologického centra AV ČR a bývalý rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Programové prohlášení naleznete zde. Videomedailonek naleznete zde.
3. David Honys – rostlinný biolog, současný člen Akademické rady AV ČR a bývalý zástupce ředitelky Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Programové prohlášení naleznete zde. Videomedailonek naleznete zde.
4. Radomír Pánek – fyzik, současný ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Programové prohlášení naleznete zde. Videomedailonek naleznete zde.
5. Jiří Plešek – vědec v oblasti mechaniky, současný člen Akademické rady AV ČR a bývalý ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR. Programové prohlášení naleznete zde. Videomedailonek naleznete zde.
O volbě jsme také informovali v článku Kdo nahradí Evu Zažímalovou? Akademie bude ČR bude volit nového předsedu
Doplnění 3. 12. 2024: Do textu byly přidány odkazy na videomedailonky kandidátů, které se podařilo 3. 12. 2024 odpoledne spustit i mimo interní portál AV ČR. Redakce portálu VědaVýzkum.cz informuje o volbě předsedy AV ČR, protože ji považuje za důležitou otázku české vědy, ke kandidátům má ale neutrální postoj. Redakce nevyjadřuje podporu žádnému z pěti kandidátů.
Autorka: Vladislava Vojtíšková, Lenka Kuběnová
Foto: Jana Plavec, AV ČR
Zdroje: Stanovy AV ČR, Statut Dozorčí komise AS AV ČR; Jednací a volební řád Akademického sněmu AV ČR, další zdroje jsou uvedeny v textu, rozhovory s pracovníky AV ČR
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
