Na to, že Česká republika zaostává v inovacích, upozorňuje také Evropská komise ve své výroční zprávě Country Reports. Česku vytýká špatný přenos výzkumu do praxe, úbytek přírodovědně a technicky zaměřených odborníků, úbytek žen ve výzkumu a málo vstřícný systém vůči kvalifikovaným migrantům.
Evropská komise hodnotí v každoroční výroční zprávě Country Reports, kterou zveřejnila v červnu, hospodářskou, sociální a strukturální situaci jednotlivých členských států – včetně výzev v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a digitalizace.
Na základě Country Reports, tedy zpráv o jednotlivých členských státech, které připravila Evropská komise, schválila Rada EU dne 8. července 2025 tzv. specifická doporučení pro jednotlivé země (Country-Specific Recommendations – CSRs). Tato doporučení jsou určena jednotlivým členským státům EU, pravidelně se sledují a mají odrážet klíčové priority, na které by se daný stát měl v nadcházejícím období zaměřit.
V letošním roce bylo téma výzkumu a inovací zahrnuto do CSRs pro rekordních 26 členských států, včetně České republiky. Jednou z mála výjimek bylo Švédsko, pro které doporučení v této oblasti vydána nebyla.

Přílišná roztříštěnost a byrokratická zátěž
Podle aktuální Country Report pro ČR dosahuje inovační výkonnost České republiky 89,7 %, což je pod průměrem EU (90 %), čímž se nadále řadí mezi tzv. mírné inovátory. Tato klasifikace odpovídá rovněž údajům z Evropského srovnávacího přehledu inovací 2024 (European Innovation Scoreboard 2024). Mezi mírné inovátory se vedle Česka rovněž řadí i Slovinsko, Španělsko, Itálie, Malta, Litva, Portugalsko, Řecko a Maďarsko.
Přestože podle zmíněné zprávy EU Česko disponuje silnou průmyslovou a výzkumnou základnou, jeho celkový inovační potenciál zůstává omezený kvůli roztříštěnému inovačnímu prostředí, slabému propojení mezi vědou a průmyslem a přetrvávající byrokratické zátěži.
„V rámci podpory MPO je největší podíl administrativní zátěže spojený s nutným dodržováním legislativy. Evropské předpisy kladou pro podporu výzkumu, vývoje a inovací celou řadu poměrně komplikovaných podmínek," říká David Hluštík z Ministerstva průmyslu a obchodu a dodává: „Jde například o posuzování velikosti podniku, předepsaných způsobilých nákladů (které jsou pro různé typy podpory odlišné), a o řadu dalších podmínek spojených s dodržováním pravidel veřejné podpory."
David Hluštík dále kritizuje systém přílišné kontroly ze strany úřadů: „Většímu zjednodušení brání také přístup kontrolních orgánů. Například s kontrolami NKÚ a jejich závěry se mnohdy jen obtížně vypořádáváme, neboť jeho požadavky na obsah a rozsah kontrolní činnosti příliš nekorespondují s principem a cíli podpory výzkumu a inovací. Důsledná aplikace doporučení NKÚ by vedla k nepřiměřené zátěži a rizikům jak na straně příjemců, tak na straně poskytovatele."
Ministerstvo průmyslu a obchodu se podle Hluštíka snaží pravidla harmonizovat a zjednodušovat a vyzývá, aby maximum povinností bylo nahrazeno čestným prohlášením namísto složité kontroly.
Přečtěte si také

Ačkoliv si Česká republika ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, tento cíl se jí ve srovnání se zeměmi Evropské unie plnit nedaří. ČR patří v evropském měřítku stále mezi tzv. mírné inovátory. To jsou závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, který se také opřel do grantových agentur.
České podniky neumí využívat výzkumné výsledky, univerzity je neumí nabídnout
Slabší výkonnost v určitých ohledech vykazuje soukromý sektor – a to jak z hlediska počtu patentů, tak v zapojení malých a středních podniků do výzkumných aktivit. Zpráva EU v této souvislosti upozorňuje, že české podniky mají často omezenou schopnost využívat špičkový výzkum ve svých obchodních aktivitách. To podle ní brání efektivnímu přenosu znalostí z veřejného výzkumu do podnikatelské sféry.
Podle Davida Hluštíka z Ministerstva průmyslu a obchodu mají vinu na malém využívání výsledků v praxi i výzkumné organizace: „Komplikovaný je transferový systém na vysokých školách a dalších veřejných výzkumných organizacích, a vůbec systémové nastavení veřejně financovaného výzkumu, třetí role vysokých škol atd. Do této oblasti se za mnoho uplynulých let investovaly velké prostředky jak na vznik transferových center, tak na jejich provoz a související aktivity, a přitom dodnes platí, že řada organizací nemá nastavený účinný systém transferu a komercializace, neumí oceňovat a nabízet své duševní vlastnictví, vedení institucí podporuje hlavně publikační aktivity vědců, než by se pouštělo do transferových „dobrodružství“."
Dále podle Country report činila intenzita výdajů na výzkum a vývoj v roce 2023 pouze 1,83 % HDP, což představuje již třetí meziroční pokles. Výdaje přitom od roku 2016 kontinuálně rostly a kulminovaly v roce 2021, kdy dosáhly téměř 2 % HDP. Tento vývoj je však podle zprávy nepříznivý i s ohledem na průměr EU, který činil 2,24 % HDP.
Country Report pro ČR v této souvislosti upozorňuje, že tento trend může ohrozit plnění cíle stanoveného Inovační strategií České republiky 2019–2030, podle níž by měl podíl výdajů na výzkum a vývoj do roku 2030 dosáhnout alespoň 3 % HDP.
Výše zmíněné nedostatky reflektuje i druhý zmíněný dokument Country-Specific Recommendations pro ČR, který vyzývá k posílení inovačního prostředí – mimo jiné prostřednictvím lepšího přenosu technologií z akademické sféry do podniků a efektivnějšího využívání daňových úlev na výzkum a vývoj jako nástroje podpory inovací v soukromém sektoru. Tyto cíle dokument pro Českou republiku stanovuje jak v letošním, tak příštím roce.
Ministerstvo průmyslu a obchodu si hodně slibuje od schválené Hospodářské strategie ČR, která podle něj klade důraz na posílení inovační výkonnosti podniků, rozvoj technologických kapacit a systematičtější propojení výzkumného a podnikatelského sektoru.

Potenciál českých vědeckých pracovnic podle Country Report zůstává nevyužitý
Country Report pro ČR, v souladu s údaji Českého statistického úřadu, Ministerstva školství, Ministerstva kultury a jednotlivých institucí, uvádí, že se počet osob zaměstnaných ve výzkumu a vývoji mezi lety 2005 a 2022 téměř zdvojnásobil. Podíl žen ve výzkumu v přepočtu na plné pracovní úvazky však poklesl z 32,6 % na 28,7 %, což je podle dokumentu jedna z nejnižších hodnot v EU.
Zpráva v této souvislosti odkazuje na studii, která sledovala zastoupení vědkyň v období 2002–2022. V návaznosti na její negativní výsledky konstatuje, že Česko dlouhodobě nedokáže plně využít potenciál kvalifikovaných a vysoce vzdělaných žen ve výzkumu.
Národní plán obnovy sice podle Country Reportu ČR zahrnuje opatření na podporu výzkumné excelence, například vznik Programu EXCELENCE, avšak zpráva EU upozorňuje na chybějící cílený nástroj pro zlepšení postavení žen ve vědě. Pozitivní změnu by podle ní mohly přinést nově zavedené návratové granty Grantové agentury ČR, které od roku 2024 pomáhají vědkyním a vědcům naplánovat návrat do výzkumu po kariérní pauze, například z důvodu rodičovské dovolené. (Více o návratových grantech si můžete přečíst v tomto článku, pozn. red.) Podle zprávy by tato opatření mohla podpořit diverzitu a pomoci udržet v systému cenný lidský kapitál.
Problémem je i nedostatek kvalifikovaných odborníků v technických a přírodovědných oborech
V oblasti lidských zdrojů dále Country Report upozorňuje, že Česká republika čelí rostoucímu nedostatku kvalifikovaných odborníků v oblasti technických a přírodovědných oborů. Poptávka po absolventech terciárního vzdělávání v těchto oblastech výrazně převyšuje jejich nabídku. Zatímco v roce 2012 připadalo na tisíc obyvatel ve věku 25–35 let 14,2 absolventa, v roce 2022 to bylo již jen 10,3. Tento vývoj představuje podle zprávy znepokojivý trend.
Možné příčiny tohoto vývoje shrnuje příloha zaměřená na vzdělávání a dovednosti. Zpráva v ní upozorňuje na zhoršující se výsledky českých žáků v přírodovědných předmětech a matematice. „Větší znepokojení způsobují trendy v matematice a přírodních vědách. Podle výsledků Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) z roku 2022 nedosahuje jeden ze čtyř patnáctiletých žáků (25,5 %) základní úrovně znalostí v matematice, přičemž tento podíl v posledních desetiletích roste.“

V oblasti přírodních věd činí podíl žáků s nedostatečnými výsledky 18,8 %, což je sice méně než průměr EU, avšak stále přesahuje cílovou hodnotu EU ve výši 15 %, jak uvádí Country Report.
„Technické vzdělávání představuje pro MPO jednu z klíčových priorit. V této oblasti úzce spolupracujeme zejména s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Naším cílem je podpořit flexibilní, otevřený a na trh práce reagující vzdělávací systém. MPO prosazovalo a vítá zavedení systému Duálního praktického vyučování, který propojuje teoretické vzdělávání ve škole s praktickým vyučováním přímo na pracovišti firem, kde se zaměstnavatelé aktivně podílejí na odborné přípravě žáků na budoucí povolání," říká David Hluštík z Ministerstva průmyslu a obchodu a dodává: „V rámci podpory zájmu žáků o technické obory MPO spustilo také projekt Pojízdná učebna techniky – Technika do škol, který přiváží moderní výukové technologie přímo na školní dvory. Žáci si v ní mohou vyzkoušet například robotiku, automatizaci nebo práci s 3D tiskem. Projekt cílí především na menší města a regiony, kde je kontakt žáků s moderním průmyslem omezený."
Rozvoj dovedností studentů v předmětech STEM (tedy v matematice, fyzice, chemii a informatice), které mají potenciál přispět ke zvýšení počtu absolventů technických a přírodovědných oborů, naráží na výrazný nedostatek učitelů. Podle zprávy je v mnoha regionech situace označována jako „kritická“.
Ke sníženému podílu osob s terciárním vzděláním navíc přispívá i vysoká míra předčasného ukončení studia. Jednou z hlavních příčin předčasného ukončení jsou finanční překážky. Tento problém se obzvlášť týká studentů ze sociálně znevýhodněného prostředí, kteří často postrádají dostatečné rodinné zázemí i přístup k veřejné podpoře.
Skutečnost, že přibližně 70 % vysokoškoláků v Česku během semestru pracuje, což je jeden z nejvyšších podílů v EU, ukazuje na nerovnováhu mezi náklady na studium a dostupnou finanční podporou. Dvě třetiny těchto studentů navíc pracují především proto, aby pokryly základní životní výdaje, nikoli kvůli odborné praxi či osobnímu rozvoji.
Závažný problém představuje také nedostatek dostupného studentského bydlení. Náklady na ubytování jsou ve většině univerzitních měst vysoké, ale kapacity kolejí jsou omezené. Zatímco v zemích EU tvoří státní granty v průměru asi 12 % studentských příjmů, v České republice jsou to pouhá 2 %, což výrazně znevýhodňuje studenty bez jiných finančních zdrojů.
Oblast lidských zdrojů oslabuje také nedostatečně cílená migrace pracovní síly
Situaci v oblasti lidských zdrojů zhoršuje také nedostatečně cílená migrace pracovní síly. Ačkoli počet zahraničních pracovníků v Česku roste, téměř 90 % zaměstnanců ze zemí mimo EU pracuje na nízko až středně kvalifikovaných pozicích.
Současný systém není dostatečně vstřícný vůči vysoce kvalifikovaným pracovníkům. Podle zprávy EU jsou problémem krátká délka pracovních povolení, komplikace při slučování rodin a omezené možnosti mobility na trhu práce významně snižují atraktivitu České republiky jako cílové země pro zahraniční talenty.
Tyto problémy opět zmiňuje i dokument Country-Specific Recommendations pro ČR, který České republice doporučuje mimo jiné „posílit schopnost veřejné správy přilákat, udržet a rozvíjet talenty, zejména osoby s analytickými, manažerskými a IT dovednostmi“.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
