Česká věda přitahuje zahraniční vědce z Východu, západní vědci zemi spíše míjí

Evropská unie deklaruje, že mezinárodní mobilita ve vědeckovýzkumném prostředí je jednou z jejích hlavních priorit v oblasti vědní politiky. Podle statistik se počty zahraničních vědců v České republice rok od roku zvyšují, a to navzdory skutečnosti, že některé překážky i nadále přetrvávají. Přestože se mnohými nástroji snažíme mobilitu usnadnit, administrativa, jazyková bariéra a v posledních letech také zajištění bydlení zůstávají hlavními komplikacemi pro příchozí zahraniční výzkumníky.

Oproti roku 2019, kdy iniciativa EURAXESS evidovala 596 oprávnění k dlouhodobému vědeckému pobytu, se počet osob v roce 2025  zvýšil na 714. EURAXESS však pomáhá s administrativní zátěží, která se s příchodem do země pojí, pouze vědcům ze třetích zemí. Tato čísla tak nezahrnují vědce přicházející v rámci EU. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) lze poté doplnit, že v roce 2024 ve vládním a vysokoškolském sektoru dohromady pracovalo 5 967 osob se státním občanstvím mimo ČR, přičemž ČSÚ v posledním zpracovaném roce nezaznamenával data o vědcích nastupujících do podnikatelského sektoru.

Česko jako start

Z analýzy EURAXESS podpořené projektem STRATIN+ vyplývá, že vědci ze zahraničí často využívají Českou republiku jako odrazový můstek své kariéry. Většina přicházejících se totiž pohybuje ve věkové kategorii 20–39 let, tato skupina tvoří 80 % pracovníků přicházejících do VaVaI. Česko těmto vědcům nabízí prestižní instituce zapojené do evropských projektů – například Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) nebo Univerzita Karlova (UK) jsou názvy, které se v životopisech zahraničních vědců mohou dobře vyjímat. 

Nejčastějším nástrojem, kterým lze monitorovat počet vědců ze třetích zemí v ČR, je počet povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu. Těch je v Česku registrovaných 605. Ačkoli podle dat měl v minulých letech počet žádostí o trvalý pobyt v ČR rostoucí tendenci, v roce 2025 žádostí paradoxně výrazně ubylo. Přesný důvod EURAXESS nezná.

O pozitivním vývoji nicméně vypovídá i skutečnost, že vědci čím dál častěji přicházejí do ČR také se svými rodinami nebo partnery. Celá čtvrtina všech administrativně zpracovaných případů sítí EURAXESS se v roce 2025 již netýkala samotných vědců, nýbrž jejich doprovodné rodinné mobility. Partneři tvořili 14 % a nezaopatřené děti 11 % ze všech podaných žádostí. Z dat vyplývá, že nositelem mobility bývají častěji muži, a to v 61 % případů, ženy pak tvoří 71 % doprovázejících partnerů. Ze statistik je tak patrná značná genderová nevyváženost. 

Přečtěte si také

Globální talenty stahují 4 velké instituce

Právě zmíněná Univerzita Karlova, ÚOCHB nebo dále také České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) a Fyzikální ústav Akademie věd ČR (FZÚ) tvoří více jak polovinu zaměstnavatelů přicházejících vědců. Je tak patrné, že ze zahraniční vědecké mobility profitují zejména instituce se zavedeným know-how a postupy pro přijetí těchto vědců. Z řad dalších institucí, které statistikám dominují, je třeba zmínit Heyrovského ústav AV ČR (dříve Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, ÚFCH), Ústav molekulární genetiky AV ČR (ÚMG) nebo centrum ELI ERIC. 

Regionální instituce s mírnou výjimkou Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích (2,2 %) a Masarykovy univerzity (1,2 %) v této soutěži o globální talenty ze třetích zemí prakticky nefigurují.

Všechny ze zmíněných institucí sídlí v Praze a blízkém okolí. Právě tato koncentrace vyúsťuje v nepříjemnosti týkající se bydlení. V průzkumech, které zjišťují motivace a komplikace zahraničních vědců při přesídlení do ČR, tak ve srovnání s rokem 2011 vyvstává zcela nové téma: bytová krize. Praha se totiž potýká s extrémním růstem životních nákladů. Při výzkumném pobytu v ČR to jako zásadní problém uvádí celých 48 % respondentů.

Přihlédneme-li k tabulkovým platům doktorandů a postdoktorandů, které horko těžko vystačí na důstojné životní podmínky a finanční zátěž v podobě povinného komerčního zdravotního pojištění pro manželky/manžele a děti, zjistíme, že se z výzkumného pobytu v České republice pro vědce s rodinou stává ekonomický hazard. 

„Na mé pozici mám velmi nízký plat v porovnání se současnými životními náklady a dobou,“ uvedl jeden z respondentů. „Je velmi obtížné tady žít pro vědce s rodinou a dětmi, protože příjem nestačí na pokrytí běžných životních nákladů,“ zaznívá v další odpovědi.

A tak zatímco dříve cizinci ze třetích zemí do ČR jezdili i kvůli vidině finančního přilepšení, v dotazníkovém šetření z roku 2023 se faktor „vyšší plat / životní standard“ propadl v žebříčku motivací až na 8. místo. Vědci k nám dnes jedou především za vědou a prestižní kariérou (80 %) či zajímavým výzkumným tématem (61,5 %). 

S jakými dalšími problémy se zahraniční vědci potýkají? V roce 2011 byly hlavními překážkami administrativní zátěž a nedostatek informací. Z průzkumu EURAXESS v roce 2023 vyplývá, že se informovanost zvýšila, meziročně vzrostlo také povědomí o službách asistenčních center. Aktuálnímu žebříčku odrazujících faktorů však stále dominuje složitá imigrační administrativa, která podle průzkumu komplikuje život více než polovině příchozích. 

Výzkumníci uvádí problémy při jednáních s běžnými úředníky na matrikách či správě sociálního zabezpečení, a paradoxně i s personalisty uvnitř samotných univerzit, kteří stále zápasí se specifickými postupy pro pracovníky ze zahraničí. Druhá příčka, která v roce 2011 patřila neinformovanosti, nově náleží jazykové bariéře okolního prostředí, izolující zejména rodinné příslušníky vědců.

Odkud vědci přicházejí

Pobytová agenda se v letech 2024–2025 dotýkala vědců z více než 71 až 74 různých národností světa. Pokud však data očistíme od zemí zastoupených pouze jednotkami badatelů, zjistíme, že mezinárodní výzkum v ČR je výrazně utvářen příchodem vědců jen z několika málo zdrojových států.

Ze zemí mimo EU podle EURAXESSu jednoznačně dominuje Indie. Indičtí vědci dlouhodobě tvoří téměř třetinu všech příchozích výzkumníků ze třetích zemí (30,6 % v roce 2025, což představuje 218 fyzických osob). S obrovským odstupem následují Ukrajina (8,6 %) a Írán (5,3 %).

V datech ČSÚ, které vycházejí z evidencí mzdových listů institucí ve vládním a vysokoškolském sektoru a monitorují i občany EU, se na prvním místě s výrazným náskokem objevují občané Slovenska (celkem 1 938 osob). Ti jako příslušníci EU vízovou podporu nepotřebují, a v agendě EURAXESS proto vůbec nefigurují. 

Následující graf ukazuje deset nejčastěji zastoupených národností mezi cizinci v českém výzkumu za rok 2024 jako výsledný součet vládního a vysokoškolského sektoru. Data za podnikatelský sektor jsou k dispozici pouze jednou za 5 let, v grafu proto nejsou započtena.

Přečtěte si také

Dveře do české vědy a výzkumu zůstávají pro emigranty z Ruska zavřené

Ruským vědcům a studentům je v souvislosti s invazí na Ukrajinu přístup do České republiky téměř znemožněn. Bez vymezených podmínek – dlouhodobého pobytu, rodinných vazeb nebo doložené opozice – prakticky nemohou získat vízum, pracovní ani studijní povolení. Portál VědaVýzkum.cz oslovil dva ruské emigranty, kteří si přáli zůstat v anonymitě, aby popsali své zkušenosti a současnou situaci.

Jak se u nás projevuje geopolitika

Rusko v uplynulých letech čelí vízovým stopkám spojeným s válkou na Ukrajině a počet přijíždějících vědců je proto výrazně omezen. Zatímco v roce 2020 bylo Rusko se 77 vědci v české vědecké komunitě významně zastoupeno, do roku 2025 se v agendě EURAXESS propadlo na pouhých 31 osob. 

Podle iniciativy se navíc počet nově příchozích vědců z Ruska snížil ještě výrazněji. „Přestože data na první pohled naznačují stabilní zastoupení, je třeba zdůraznit, že se v naprosté většině případů nejedná o nové příjezdy, ale o pokračující pobyty výzkumníků, kteří do České republiky přišli již před vypuknutím konfliktu na Ukrajině. V důsledku aktuálního restriktivního režimu je příchod nových žadatelů z této země výrazně omezen, což se v datech promítá právě stabilizací, nikoli růstem této skupiny,“ uvádí v publikaci EURAXESS.

U občanů Ukrajiny hrál specifickou roli rok 2022, kdy EURAXESS pomohl zprostředkovat 70 speciálních pobytových oprávnění (víza strpění a dočasné ochrany) pro uprchlíky z řad rodinných příslušníků vědců, kteří v ČR působili již dříve.

Američané jsou pro Evropu příležitostí

Antoine Petit, končící předseda a generální ředitel CNRS, uvedl, že v návaznosti na škrty v americkém rozpočtu se země jako Čína snaží přilákat špičkové vědce. „Abych byl upřímný, naše kolegy ze Spojených států na platy nenalákáme,“ řekl Petit pro Science Business. „Musíme je přitáhnout i něčím jiným. Jednoznačným magnetem pro talenty jsou i výzkumné příležitosti, ale také akademická svoboda.“

Data Evropské komise a Evropské výzkumné rady (ERC) jasně poukazují na výrazný nárůst zájmu vědců z USA o působení v evropském výzkumném prostoru. Tento trend je silně podpořen i novými unijními schématy, jako jsou ERC Plus grants v rámci iniciativy Choose Europe for Science. 

V prestižních grantových výzvách ERC Advanced Grants stoupl počet žadatelů z USA z pouhých 23 v předchozí soutěži na 114 vědců v loňském roce. U ERC Starting Grants vzrostl počet amerických žádostí ze 116 na 169 v podzimní výzvě 2025. V rámci výzvy ERC Consolidator Grants podalo k 13. lednu 2026 přihlášku 64 amerických vědců oproti pouhým 19 v předchozím kole. Celkový objem žadatelů z USA podávajících ERC projekty vyskočil ze 105 v roce 2024 na 233 v roce 2026. 

Zástupců Evropské komise jsme se zeptali, zda současná geopolitická situace zvýšila zájem amerických vědců o Českou republiku. Odpověď však není důvodem k oslavám. Data sice nepopírají zvyšující se počet žadatelů, jedná se však pouze o nárůst z jedné osoby v roce 2025 na tři osoby v roce 2026. 

Tento fenomén potvrzují i vyjádření zástupců tuzemských grantových agentur. Vojtěch Janů z Grantové agentury ČR (GA ČR) sice uvádí, že počet amerických badatelů na pozicích řešitelů nebo spoluřešitelů projektů GA ČR vzrostl od roku 2019 dvaapůlkrát (z 12 na 31 badatelů a badatelek), letošní zájem je však na přibližně stejné úrovni jako v minulém roce a z hlediska celkového mezinárodního trhu tak stále jde o nízká čísla.

Veronika Dostálová za Technologickou agenturu ČR (TA ČR) doplňuje, že v projektech aplikovaného výzkumu tvoří Američané naprosto zanedbatelný podíl: „Nejvíce úvazků v loňském a letošním roce tvoří čeští žadatelé o podporu (zhruba 93 %), následují je Slováci (zhruba 3,5 %). Zbývající necelá 3,5 % jsou rozdělena mezi ostatní národnosti a pohybují se v desetinách procenta. Občané USA jsou v projektových týmech zastoupeni. Nicméně ve velmi nízkém počtu, a proto nemůžeme konstatovat, že by se jednalo o vzrůstající trend.“

Vedle již zmiňované bariéry tabulkových platů lze tuto situaci vysvětlit také nižší prestiží ve srovnání se západními institucemi, dále také zdlouhavou administrativou. Přestože se jedná o minoritní důvod, do karet Česku nehraje ani geografická poloha. „Po invazi do Ukrajiny si několik Američanů svůj příjezd rozmyslelo, protože z pohledu USA se jeví ČR konfliktu na Ukrajině velmi blízko,“ uvádí jako zajímavost Markéta Padevětová z EURAXESS.