Česká republika dosud získala z programu Horizont Evropa téměř 710 milionů eur a podle objemu podpory i počtu účastí zaujímá 18. místo mezi 46 sledovanými zeměmi. Financování je ale velmi koncentrované – téměř čtyři pětiny prostředků směřují do padesáti nejúspěšnějších institucí a více než tři čtvrtiny do Prahy a Jihomoravského kraje. Analýza TC Praha přináší také podrobné srovnání podle tematických oblastí, typů institucí a přehled české koordinace projektů v programu Horizont Evropa.
Podle červnové verze databáze eCORDA z roku 2026 dosáhla ČR celkem 2 013 účastí ve 1 427 projektech a získala čistý příspěvek z rozpočtu programu Horizont Evropa ve výši 709,8 mil. eur. ČR je v pořadí podle objemu získané finanční podpory na 18. místě mezi 46 sledovanými zeměmi. V počtu účastí jí náleží rovněž 18. místo.
Z pohledu jednotlivých priorit a klastrů programu Horizont Evropa získává ČR v dosavadním průběhu programu nejvíce finančních prostředků z Klastru 5 – Klima, energetika a mobilita (115,0 mil. eur; 16,2 % celkového čistého příspěvku EU pro ČR). Velký objem finančních prostředků putuje do ČR rovněž díky řešitelům prestižních grantů ERC (108,0 mil. eur; 15,2 %) a účastníkům projektů Klastru 4 – Digitalizace, průmysl a vesmír (102,1 mil. eur; 14,4 %). Významný objem prostředků připadá také na prioritu Widening participation and spreading excellence (101,3 mil. eur; 14,3 %). Pátou nejvýznamnější oblastí z hlediska finančního příspěvku jsou akce Marie Skłodowska-Curie Actions – MSCA (74,7 mil. eur; 10,5 %). Těchto pět priorit a klastrů dohromady představuje přibližně 70 % všech prostředků, které ČR dosud z programu Horizont Evropa získala.
Česká účast se však v jednotlivých částech programu liší podle toho, zda ji posuzujeme podle objemu získaných prostředků, počtu účastí nebo počtu projektů. Nejvíce českých účastí je evidováno v prioritě MSCA (500 účastí; 24,8 % všech účastí ČR) a v Klastru 5 (297 účastí; 14,8 %), následovaném Klastrem 4 (267 účastí; 13,3 %) a Klastrem 6 – Potraviny, bioekonomika, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí (196 účastí; 9,7 %). Z hlediska počtu projektů se ČR nejčastěji zapojuje do projektů MSCA (292 projektů; 20,5 %), Klastru 5 (211 projektů; 14,8 %), Klastru 4 (193 projektů; 13,5 %) a Klastru 6 (153 projektů; 10,7 %).
Největší podíl z celkového objemu finančních prostředků programu Horizont Evropa určeného pro ČR vykazují VŠ a fakultní nemocnice (HES: 47,2 %, 335,0 mil. eur) a privátní podniky (PRC: 21,7 %, 153,7 mil. eur). AV ČR (REC - CAS) si dosud připisuje 15,8 % finančních prostředků určených pro ČR. Za pozornost stojí velmi nízká dosavadní účast tzv. rezortních výzkumných ústavů (REC-PRO: v. v. i. vně AV ČR) s 1,1 % nárokované finanční podpory z programu Horizont Evropa pro ČR.
Distribuce finanční podpory v programu Horizont Evropa je v ČR tradičně velmi centralizovaná. Není proto překvapením, že největší objem finančních prostředků na řešení projektů programu Horizont Evropa se koncentruje v Praze a Jihomoravském kraji, resp. zejména v Praze a Brně – cca 77,4 %. Naopak instituce z Karlovarského kraje (0,06 %) a Kraje Vysočina (0,02 %) se nepřiblížily dosažení ani 1 % finančních prostředků z rozpočtu programu Horizont Evropa určených pro ČR.
Mezi projekty koordinovanými z ČR převažují individuální projekty, především postdoktorské granty MSCA a výzkumné granty ERC. Tyto projekty stojí na kvalitě konkrétních výzkumníků a současně ukazují schopnost českých institucí vytvářet podmínky pro špičkový výzkum. Konsorciální projekty, jako jsou CSA nebo RIA, přinášejí významné prostředky a ukazují rostoucí schopnost českých organizací vést mezinárodní spolupráci. Inovačně orientované projekty, zejména JU-IA, jsou koordinovány méně často, ale s vysokým finančním přínosem. Prostřednictvím koordinace projektů získává ČR 277,7 mil. eur, tj. 39,1 % finančního příspěvku z programu Horizont Evropa určeného pro ČR. To podtrhuje strategický význam role koordinátorů, kteří nejen řídí projekty, ale zároveň zajišťují podstatnou část prostředků směřujících do ČR z tohoto programu.
Z hlediska typu koordinovaných projektů převažují individuální / mono-beneficiary akce, kterých výzkumníci nebo subjekty působící v ČR koordinují 239 a které přinášejí 142,7 mil. eur, tedy 51,4 % všech prostředků získaných prostřednictvím koordinace projektů. Konsorciální / multi-beneficiary projekty jsou početně méně časté (105 koordinací), ale jejich finanční význam je téměř srovnatelný: představují 135,0 mil. eur, tedy 48,6 % prostředků získaných koordinátory. Projekty koordinované z ČR tak mají poměrně vyváženou strukturu: opírají se jak o individuální granty spojené s excelencí konkrétních výzkumníků, zejména ERC a MSCA, tak o konsorciální projekty, v nichž české subjekty vedou mezinárodní spolupráci.
Na závěr této (z dostupných dat sestavené) stručné infografiky mapující současný stav účasti ČR v programu Horizont Evropa přikládáme přehled padesáti institucí z ČR, které získaly dosud nejvyšší podporu z tohoto RP. Dodejme, že do řešení projektů programu Horizont Evropa úspěšně zasáhlo 481 institucí z ČR a 382 z nich získalo z tohoto programu přímou finanční podporu (beneficiaries). Níže uvedených TOP50 institucí získalo cca 80 % dosavadní celkové finanční podpory z programu Horizont Evropa určené pro ČR.
Autor: Daniel Frank
Zdroj: Technologické centrum Praha
- Autor článku: ne
- Zdroj: Technologické centrum Praha
